Matylda Anglická (1156–1189)

Matylda Anglická
	Bavorská a saská vévodkyně
	Matyldin náhrobek
Narození	1156; Windsor
Úmrtí	28. června 1189; Brunšvik
Pohřbena	Brunšvická katedrála
Manžel	Jindřich Lev
Potomci	Matylda; Jindřich; Lothar; Ota IV.; Vilém
Dynastie	Plantageneti
Otec	Jindřich II. Anglický
Matka	Eleonora Akvitánská
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Matylda Anglická řečená Maud (francouzsky Mathilde d'Angleterre, německy Mathilde von England, 1156 – 28. června/13. července^[1] 1189, Brunšvik) byla bavorská a saská vévodkyně z dynastie Plantagenetů. Je považována za pramáti všech pozdějších Welfů a múzu trubadúra Bertana z Bornu, jenž jí věnoval dvě písně o lásce a přirovnal ji k Heleně Trojské.

Život

Narodila se v létě 1156 jako nejstarší dcera anglického krále Jindřicha II. a akvitánské vévodkyně Eleonory. Jméno získala na počest babičky Matyldy, Jindřichovy matky.

15. dubna 1165 při návštěvě kolínského arcibiskupa Rainalda z Dasselu v Rouenu došlo k dohodě o budoucím sňatku s rozvedeným pětatřicetiletým saským a bavorským vévodou Jindřichem Lvem.^{[pozn. 1]} Na podzim 1167 ji matka vyprovodila i s výbavou do Doveru,^[3] odkud Matylda s doprovodem odplula do Německa. Svatba proběhla 1. února 1168 v mindenském dómu a oslavy se konaly na hradě v Brunšviku.^[4]

V době sňatku byl Jindřich Lev na výsluní moci, byl blízkým spojencem svého příbuzného císaře Fridricha Barbarossy, který měl také přímý podíl na sjednání jeho sňatku s Matyldou. Roku 1174 Jindřich Lev odmítl Fridricha vojensky podpořit při tažení do Itálie a císař tak prohrál v bitvě u Legnana. O pět let později se Jindřich Lev odmítl dostavit ke smírčímu soudu ve Wormsu a v lednu 1180 nad ním ve Würzburgu byla vynesena říšská klatba a říšské sněmy se usnesly o konfiskaci jeho dvou vévodství. V listopadu 1181 se v Erfurtu Jindřich Lev Fridrichovi podrobil, mohl si pak ponechat Brunšvik a Lüneburg, ale byl odsouzen odejít z říše.

V červenci 1182 se tak Matylda s celou rodinou vrátila k otcovu dvoru v Normandii. Jindřich se na podzim vydal na pouť do Compostely a Matylda pobývala v Argentanu, kde na ni skládal oslavné písně Bertrand z Bornu. Na jaře 1184 se manželé přesunuli do Anglie, kde se narodil nejmladší syn Vilém a díky zprostředkování Jindřicha II. se mohla rodina na jaře 1185 vrátit do Brunšviku. Roku 1188 stále nedůvěřivý Fridrich Barbarossa vytáhl na křížovou výpravu a přiměl Jindřicha Lva, který účast kvůli vysokému věku odmítl, aby opět opustil území říše a odešel do Anglie. Matylda zůstala v Brunšviku a tam také v létě 1189 zemřela.^[5] Byla pohřbena v místní katedrále sv. Blažeje, kde se v hlavní lodi dochoval její a Jindřichův vápencový náhrobek.^{[pozn. 2]}

Vývod z předků

Matylda ze Château-du-Loire

Jindřich II. Plantagenet

'Matylda Anglická'

Vilém VIII. Akvitánský

Vilém IX. Akvitánský

Hildegarda Burgundská

Emma z Mortain

Boson II. ze Châtellerault

Aimery I. z Rochefoucauldu

Alienor z Thouars

Eleonora ze Châtelleraultu

Barthelemy z L'Isle Bouchard

Dangereuse z l'Isle-Bouchaard

Gerberge de Blaison

Odkazy

Poznámky

↑ Důvodem rozvodu s Klementinou Zähringenskou byl zřejmě chybějící mužský dědic, ačkoliv za oficiální důvod bylo uvedeno blízké příbuzenství manželů.^[2]
↑ Při otvevření hrobu byly nalezeny kosterní pozůstatky šedovlasého muže, tmavovlasé ženy menší postavy s vrozenou anomálií kyčlí a malého dítěte.^[6]

Reference

↑ FLORI, Jean. Eleonora Akvitánská. Vzpurná královna. Praha: Argo, 2014. ISBN 9788025713174. S. 132.
↑ LEBE, Reinhard. Království jako věno. Praha: Brána, 1999. 208 s. ISBN 80-7243-059-9. Kapitola Princezna z rodu Plantagenetů a Lev, s. 64.
↑ Flori , str. 86
↑ ENNENOVÁ, Edith. Ženy ve středověku. Praha: Argo, 2001. ISBN 80-7203-369-7. S. 137.
↑ Ennenová, str. 137-138
↑ www.manfred-hiebl.de

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Matylda Anglická na Wikimedia Commons

Bavorská vévodkyně
Předchůdce: Klementina Zähringenská	1168–1180 Matylda Anglická (1156–1189)	Nástupce: Anežka z Loonu

Saská vévodkyně
Předchůdce: Klementina Zähringenská	1168–1180 Matylda Anglická (1156–1189)	Nástupce: Judita Polská

[3] Důvodem rozvodu s Klementinou Zähringenskou byl zřejmě chybějící mužský dědic, ačkoliv za oficiální důvod bylo uvedeno blízké příbuzenství manželů.^[2]

[8] Při otvevření hrobu byly nalezeny kosterní pozůstatky šedovlasého muže, tmavovlasé ženy menší postavy s vrozenou anomálií kyčlí a malého dítěte.^[6]

[1] FLORI, Jean. Eleonora Akvitánská. Vzpurná královna. Praha: Argo, 2014. ISBN 9788025713174. S. 132.

[2] LEBE, Reinhard. Království jako věno. Praha: Brána, 1999. 208 s. ISBN 80-7243-059-9. Kapitola Princezna z rodu Plantagenetů a Lev, s. 64.

[4] Flori , str. 86

[5] ENNENOVÁ, Edith. Ženy ve středověku. Praha: Argo, 2001. ISBN 80-7203-369-7. S. 137.

[6] Ennenová, str. 137-138

[7] www.manfred-hiebl.de

[1]

[pozn. 1]

[3]

[4]

[5]

[pozn. 2]

[2]

[6]