Matthias Zurbriggen
| Matthias Zurbriggen | |
|---|---|
 | |
| Narození | 15. května 1856 Saas-Fee |
| Úmrtí | 21. července 1917 (ve věku 61 let) Ženeva |
| Příčina úmrtí | oběšení |
| Povolání | horský vůdce |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Matthias Zurbriggen (15. května 1856 Saas-Fee – 21. června 1917 Ženeva) byl švýcarský horolezec.
Vyrůstal v italské obci Macugnaga pod horou Monte Rosa, kde jeho otec pracoval v dolech. Živil se jako pastevec a nádeník, pak se z něj stal vyhledávaný alpský horský vůdce a zúčastnil se výstupů na Mont Blanc a Matterhorn. V roce 1892 byl zařazen do expedice do Karákóramu, kterou vedl William Martin Conway, na níž překonal výškový rekord 6790 metrů.[1] Dne 14. ledna 1897 vylezl jako první člověk v historii na nejvyšší horu západní polokoule Aconcaguu.[2] Spolu se Stuartem Vinesem podnikl prvovýstup na Tupungato. Na Novém Zélandu byl prvním na vrcholu Mount Tasman a Mount Haidinger a druhým na Mount Cook. Také jako první zdolal pyramidu Silberhorn v Bernských Alpách. Doprovázel Fanny Bullock Workmanovou na himálajské expedici a pomohl jí k dosažení ženského výškového rekordu.
V roce 1906 s horolezectvím skončil. Na sklonku života byl závislý na alkoholu a žil jako tulák, roku 1917 byl nalezen oběšený.[3] Je po něm pojmenováno novozélandské pohoří Zurbriggen Ridge.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Schweizer Pioniere: Matthias Zurbriggen auf dem Aconcagua - Bergwelten. www.bergwelten.com [online]. [cit. 2022-08-26]. Dostupné online. (německy)
- ↑ RUNDFUNK, Bayerischer. 14. Januar 1897: Matthias Zurbriggen besteigt den Aconcagua. www.br.de. 2011-10-27. Dostupné online [cit. 2022-08-26]. (německy)
- ↑ STETTLER, Peter. Matthias Zurbriggen 1856–1917. Walliser Bergführerlegende aus Macugnaga (It). Schweizer Alpen-Club SAC [online]. 2019-09-16 [cit. 2022-08-26]. Dostupné online. (německy)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Matthias Zurbriggen na Wikimedia Commons
