Matthew Arnold
| Matthew Arnold | |
|---|---|
 | |
| Narození | 24. prosince 1822 Laleham |
| Úmrtí | 15. dubna 1888 (ve věku 65 let) Liverpool |
| Místo pohřbení | Church of All Saints |
| Alma mater | Rugby School (od 1837) Balliolova kolej |
| Povolání | básník, spisovatel, literární kritik, vysokoškolský učitel, novinář, školní inspektor a esejista |
| Zaměstnavatel | Oxfordská univerzita |
| Ocenění | společník Americké akademie umění a věd Newdigate Prize |
| Nábož. vyznání | anglikánství |
| Choť | Frances Lucy Wightman[1][2] |
| Děti | Basil Arnold[2] Eleanore Mary Caroline Arnold[2][3] Thomas Arnold[2] Lucy Charlotte Arnold[2] Richard Penrose Arnold[2] Trevenen William Arnold[2] |
| Rodiče | Thomas Arnold[4][3][2] a Mary Penrose[3][2] |
| Příbuzní | Tom Arnold[2], William Delafield Arnold[2], Jane Martha Arnold[2] a Susanna Elizabeth Lydia Arnold[2] (sourozenci) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Matthew Arnold (24. prosince 1822 – 15. dubna 1888) byl anglický básník, esejista a kulturní kritik. Proslul zejména knihou Kultura a anarchie (1867). Působil též jako profesor na Oxfordské univerzitě.
Život
[editovat | editovat zdroj]Byl synem významného pedagoga Thomase Arnolda, ředitele internátní školy Rugby. Po jejím absolvování vystudoval na Oxfordské univerzitě, k níž si zachoval doživotně silný vztah. V Oxfordu se spřátelil zejména s Arthurem Hugh Cloughem.[5]
V roce 1847 se stal osobním tajemníkem lorda Lansdowna, který zastával vysoký post v liberálních vládách Johna Russella. V roce 1849 vydal svou první sbírku básní (The Strayed Reveller, and Other Poems). Ke známým básním Matthewa Arnolda patří například Pláž v Doveru (Dover Beach, 1867), reflexe důsledků úpadku náboženství v moderní době.
Roku 1851 byl jmenován školním inspektorem, kteréžto povolání vykonával po zbytek života. V roce 1857 byl s pomocí svého kmotra Johna Kebleho jmenován profesorem poezie na Oxfordu. Zastával tento post deset let. Tehdy se obrátil k literární kritice a kulturní teorii. Nejznámějším Arnoldovým dílem z této doby je sbírka esejů Kultura a anarchie (Culture and Anarchy, 1867 až 1869), v níž se vyrovnává mimo jiné s liberalismem 19. století. Kultura je pro Arnolda "studiem dokonalosti", což je pravý opak toho, o co usiluje moderní svět. Tomu vládne bezcílná "anarchie". Na tomto rozpadu se podílejí všechny třídy - aristokracie ("barbaři"), jež se uzavřela myšlenkám, měšťanstvo ("filištíni"), které nemá smysl pro "světlo" a boha, a prostý lid, který je hrubý a slepý.[6] Arnoldova kniha bývá uváděna jako klasický příklad konzervativní kritiky modernosti a konzervativní teorie kultury.
Nakonec se Arnold plně obrátil k náboženství a napsal několik teologických spisů: St. Paul and Protestantism (1870), Literature and Dogma (1873), God and the Bible (1875) a Last Essays on Church and Religion (1877).
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Oxford Dictionary of National Biography. Oxford: Oxford University Press. 2004. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g h i j k l m Kindred Britain.
- ↑ a b c Darryl Roger Lundy: The Peerage.
- ↑ Арнольд, Матью. In: Encyklopedický slovník Brockhaus-Jefron, svazek II.
- ↑ Matthew Arnold. The Poetry Foundation [online]. [cit. 2024-12-11]. Dostupné online.
- ↑ Matthew Arnold. Britannica.com [online]. [cit. 2024-12-11]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Matthew Arnold na Wikimedia Commons 
Osoba Matthew Arnold ve Wikicitátech- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Matthew Arnold
