Mathilde de Morny
| Mathilde de Morny | |
|---|---|
 | |
| Narození | 26. května 1863 Poitiers, Vienne  Francouzská republika |
| Úmrtí | 29. června 1944 (ve věku 81 let) Blois, Loir-et-Cher Francie |
| Příčina úmrtí | dušení |
| Místo pohřbení | Hřbitov Père-Lachaise Grave of Charles de Morny |
| Povolání | malířka, společenská celebrita, umělkyně a sochařka |
| Rodiče | Charles de Morny a Sofija Sergejevna Trubeckaja |
| Manžel(ka) | Jacques Godart, 6th Marquis de Belbeuf |
| Partner(ka) | Colette |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Mathilde de Morny (26. května 1863 Paříž – 29. července 1944 Paříž) byla francouzská aristokratka a umělkyně. Byla známá pod přezdívkou „Missy” nebo uměleckým preudonymem „Yssim” (anagram Missy) nebo jako „Max”, „Strýček Max” (francouzsky: Oncle Max) nebo „Monsieur le Marquis”. Byla aktivní malířkou a sochařkou, studovala pod vedením sochaře Édouarda-Gustave-Louis Millet de Marcilly.
Životopis
[editovat | editovat zdroj]Byla čtvrtým dítětem hraběte Charlese de Morny a Sofije Sergejevny Trubeckaji. Charles byl nevlastním bratrem Napoleona III., zatímco Sofie mohla být nemanželskou dcerou Mikuláše I.. Jako teenagerka se Mathilde de Morny držela konvenčního oblékání. Článek z časopisu z roku 1882 popisuje čerstvě provdanou markýzu jako oblečenou „v šatech v nejsvětlejším odstínu lila, z kombinace tylu a hedvábí“ a dodává, že Morny „není přesně vzato krásná, ale má velmi originální tvář – je velmi bledá, s pevně zasazeným výrazem, nejtmavšíma očima a množstvím velmi světlých vlasů.“[1] V dospělosti se však oblékala do pánského oblečení a užívala jméno „Max”. Byla společenskou celebritou a malířkou.
Svým extravagantním chováním se Morny stala celebritou období Belle Époque. Navzdory svatbě v roce 1881 se známým homosexuálem Jacquesem Godartem, 6. markýzem de Belbeuf (1850–1906), se kterým se rozvedla v roce 1903, dávala Morny otevřeně najevo svou náklonost k ženám. Ačkoliv byla láska mezi ženami tehdy v módě, Morny za ni byla kritizována, zejména kvůli svému velmi maskulinnímu oblečení a vystupování. V té době mohlo nošení kalhot ženou vyvolat skandál, i když to bylo legálně povoleno – jako například v případě umělkyně Rosy Bonheur, která si musela vyžádat povolení od policie, aby mohla nosit kalhoty při malování v přírodě. Morny nosila kompletní třídílný oblek (který byl stejně jako kalhoty ve Francii zakázán pro kohokoli kromě mužů),[2] měla krátké vlasy a kouřila doutník.
Morny se stala milenkou několika pařížských žen, včetně Liane de Pougy a Colette. Od léta 1906 spolu s Colette žily ve vile „Belle Plage“ v Le Crotoy, kde Colette napsala Les Vrilles de la vigne a La Vagabonde, které měly být adaptovány pro filmové plátno Musidorou. Dne 3. ledna 1907 obě uvedly v Moulin Rouge pantomimu s názvem Rêve d'Égypte („Sen o Egyptě“), v níž Morny způsobila skandál, když hrála egyptologa během milostné scény se ženou – polibek mezi nimi málem způsobil výtržnosti a představení zastavil policejní prefekt Louis Lépine. Od té doby už spolu nemohly otevřeně žít, ačkoli jejich vztah trval až do roku 1912.[3][4][5] Morny se také stala inspirací pro postavu „La Chevalière“ v románu Colette Le Pur et l'impur, kterou popisuje jako oblečenou „v temném mužském oděvu, popírajícím jakoukoli představu veselosti nebo chvástavosti...“. Narodila se jako princ, a přesto žila v chudobě.“
Dne 21. června 1910 pár koupil panství „Rozven“ v Saint-Coulomb v Bretani (jeho majitel, baron du Crest, prodej odmítl, protože Morny nebyla oblečená jako žena, a tak Colette podepsala kupní smlouvu místo ní) – ve stejný den první komora tribunálu nejvyšší instance departementu Seine vynesla rozsudek o rozvodu Colette s Henrym Gauthier-Villarsem. Když se o rok později Collete s Morny rozešly, Colette si dům ponechala.[6]
Koncem května 1944 se Morny pokusila o sebevraždu, kterou Colette popsala jako „něco jako harakiri“.[7] Mathilde de Morny zemřela 29. června 1944 ve věku 81 let. Udusila se plynem z plynového vařiče.[8]
V kultuře
[editovat | editovat zdroj]Morny je jednou z hlavníh postav ve filmu Colette z roku 2018 , kterou hraje Denise Gough.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Mathilde de Morny na anglické Wikipedii.
- ↑ "Things in Paris," Vanity Fair, 13 May 1882, page 275
- ↑ CRANE, Diana. Clothing Behavior as Non-Verbal Resistance: Marginal Women and Alternative Dress in the Nineteenth Century. Fashion Theory. Berg Publishers, 1999, s. 241–268. ISSN 1362-704X. doi:10.2752/136270499779155078. (pdf p.16)
- ↑ Flower, John (2013). Historical Dictionary of French Literature. Scarecrow Press, page 145
- ↑ Rodriguez, Suzanne (2002). Wild Heart: Natalie Clifford Barney and the Decadence of Literary Paris. Harper Collins, p 131
- ↑ Benstock, Shari (1986). Women of the Left Bank: Paris, 1900-1940. University of Texas Press, pages 48-49
- ↑ Frédéric Maget, president of the Société des Amis de Colette, « Colette en ses demeures », in La Marche de l'Histoire, 28 November 2011
- ↑ COLETTE. Lettres à Marguerite Moreno. Redakce Pichois Claude. [s.l.]: Flammarion, 1994. Dostupné online. ISBN 9782080670311. S. 287. (francouzsky)
- ↑ FRANCIS, Claude; GONTIER, Fernande. Creating Colette: From Baroness to Woman of Letters, 1912-1954. [s.l.]: Steerforth Press, 1998. Dostupné online. ISBN 9781883642761. S. 217.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Mathilde de Morny na Wikimedia Commons
