Matěj Burnatius
| Pater Matěj Burnatius SJ | |
|---|---|
 Zavraždění Matěje Burnatia na dobové kresbě | |
| Církev | římskokatolická |
| Znak |  |
| Zasvěcený život | |
| Institut |  jezuité |
| Noviciát | 1607 |
| Sliby | 1609 |
| Svěcení | |
| Kněžské svěcení | 1621 |
| Osobní údaje | |
| Datum narození | 23. září 1584 nebo 29. září 1584 |
| Datum úmrtí | 9. srpna 1629 (ve věku 44 let) |
| Místo úmrtí | Libuň |
| Příčina úmrtí | raněn vidlemi do zad a zastřelen |
| Povolání | římskokatolický duchovní |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Matěj Burnatius (23. září 1584 Olešná, Horní Slezsko – 9. srpna 1629 Libuň) byl římskokatolický kněz, jezuita. Je jedním z nejznámějších rekatolizátorů, kteří působili na Jičínsku. Byl zabit v násilném střetu mezi rekatolizátory a nekatolíky.
Počátky života
[editovat | editovat zdroj]Matěj Burnatius se narodil v Olešné v Horním Slezsku dne 23. září 1584. V dětství jej vychovával jeho strýc, původem Polák, P. Jakub Jagel, farář v Markvarticích na Jičínsku. První vzdělání získal mladý Matěj v městečku Sobotka. Další studium následovalo na jesuitském gymnáziu v Chomutově a v koleji sv. Klimenta (dnešní Klementinum) v Praze. Matěj zvládl 6 jazyků (češtinu, polštinu, latinu, němčinu, chorvatštinu a italštinu). V roce 1607 vstupuje v Brně k jezuitům. Po dvouletém noviciátě poslouchá tři roky filosofii, po studiích pracuje sedm let jako pomocný učitel. Poté studoval dva roky teologii a v roce 1621 byl vysvěcen na kněze.
Misijní činnost
[editovat | editovat zdroj]Po svěcení působil jako prefekt jezuitského semináře v Českém Krumlově a zde také zahájil svou misionářskou činnost. V roce 1624 odchází do Jičína, v jehož okolí se věnuje také rekatolizační misionářské činnosti. V této době vynikl jako výmluvný kazatel. Navíc se horlivě obstarával duchovní správu v několika farnostech. Jeho stopy lze sledovat i mimo Jičínsko. Místem jeho působení byla postupně Litomyšl, Mnichovo Hradiště, Kuřívody, Doksy, Bělá pod Bezdězem. V Bělé pod Bezdězem narazil na velmi tuhý odpor. Bylo mu nabídnuto, že popuzené místní obyvatele zpacifikuje vojsko, což ale Burnatius odmítl a raději se přesunul jinam, neboť nechtěl lidi získávat pro katolickou víru násilím.[1][pozn. 1]
Burnatiovi se povedlo rekatolizovat v roce 1629 Turnov. V srpnu toho roku obrátil svou pozornost na Rovensko pod Troskami. V Rovensku narazil rovněž na tuhý odpor. Krátkodobě působil jako duchovní správce v Újezdu pod Troskami.
Smrt
[editovat | editovat zdroj]Dne 9. srpna 1629 se vydal opět do Rovenska. Doprovázel jej student Jan Rokyta. Domluvil se s velitelem vojska z Turnova, že vojáci Rovensko obsadí, aby se předešlo vzbouření obyvatelstva, a to se mu nakonec stalo osudným. Obyvatelstvo Rovenska povolalo lidi z okolních vesnic a velitel vojáků se obával přesily. Velitel ozbrojenců dal proto zapálit dřevěnou zvonici u kostela a nařídil ústup.[pozn. 2]
Burnatius se přesunul na faru do obce Libuň, kde očekával zprávy o vývoji situace v Rovensku. Je doloženo, že zde ještě odsloužil mši svatou a pokřtil jedno dítě. Rovenští mezitím vytáhli na Burnatia a rychle se blížili. Domnívali se, že to Burnatius nařídil zapálení jejich zvonice. Misionář se pokusil o útěk z fary. Snažil se utéci zadním vchodem, ale to padl povstalcům přímo do rukou. Byl raněn vidlemi do zad a pro jistotu ještě zastřelen. U farní stáje byl zabit i Jan Rokyta.
Vzpouru následně potlačilo povolané posílené vojsko a zabilo téměř čtyřicet vesničanů. V Jičíně zvěst o událostech v Libuni způsobila značné poplašení. Ještě k večeru toho dne byla těla Burnatia a Rokyty převezena do Jičína a pohřbena.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Poznámky
[editovat | editovat zdroj]- ↑ U některých Burnatiových aktivit sice asistovali ozbrojenci, ale spíše jako jakýsi bezpečnostní dozor, než aby se dopouštěli násilností na obyvatelstvu. Například do Doks doprovázelo Burnatia jen asi 30 vojáků, tedy počet, který by pro případné hromadně se bouřící místní nepředstavoval vážnější hrozbu. Zřejmě měli spíše za úkol v případě potřeby misionáře chránit, než aby se nějak přímo podíleli na rekatolizační činnosti. Je tedy nesprávné označovat Burnatia za násilného rekatolizátora.
- ↑ Všimněme si, že i zde bylo ideou misionáře, aby vojáci pouze dohlédli na klid v městečku. Násilnosti, kterými akce v Rovensku skončila, začali místní protestanti. Krvavé potlačení lokální vzpoury, která začala Burnatiovým zavražděním, již bylo pouze následkem předešlého.
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Toulky českou minulostí, 452. schůzka: Jen když konec bude náš dostupné online
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- FRANCEK, Jindřich. Zločin a trest v českých dějinách. 1. vyd. Praha: Rybka Publishers, 1999. 463 s. ISBN 80-86182-68-1. S. 248–250.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Matěj Burnatius na Wikimedia Commons
