Martina Boháčová

Martina Boháčová
Narození	1971 (53–54 let)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ukázka pozorování kosmického záření gama s energiemi nad 100 MeV. Jasný pás je Mléčná dráha.

Martina Boháčová (* 1971) je česká fyzička specializující se na astročásticovou fyziku, zejména na výzkum kosmického záření s extrémně vysokými energiemi. Zaměřuje se na vývoj a testování zařízení a nových technik používaných v astročásticové fyzice. Její práce významně přispívá k porozumění extrémních fyzikálních jevů ve vesmíru a k rozvoji detekčních metod v oblasti astročástic.

Podílí se na hromadném testování nové elektroniky pro Observatoř Pierra Augera v Argentině, kde se nachází největší detektor kosmického záření na světě. Zkoumá různé aspekty výkonu a údržby detektorů.

Kromě své vědecké práce se věnuje popularizaci vědy. Snaží se zlepšit povědomí veřejnosti o vesmíru a částicích, které nás obklopují.

Studium a kariera

Budova Matematicko-fyzikální fakulty na Albertově

Martina Boháčová se narodila v roce 1971. Vystudovala částicovou fyziku na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy v Praze.

V současnosti působí ve Fyzikálním ústavu Akademie věd České republiky, kde se zaměřuje na výzkum kosmického záření extrémně vysokých energií.

Výzkum

Observatoř Pierra Augera

Výzkum vysoce energetického kosmického záření

Martina Boháčová se podílí se na práci Observatoře Pierra Augera v Argentině, největšího detektoru kosmického záření na světě. Observatoř byla navržena tak, aby detekovala kosmické záření o velmi vysokých energiích, tedy subatomární částice pohybující se téměř rychlostí světla a každá s energiemi přesahujícími 10¹⁸ eV. V zemské atmosféře tyto částice interagují se vzduchovými jádry a produkují různé další částice. Tyto efektové částice (vzduchová sprcha) lze detekovat a měřit.

Povrchový detektor u observatoře Pierra Augera

Zkoumá zdroje a vlastnosti částic s extrémně vysokými energiemi, které mohou pocházet z aktivních galaktických jader (například centrum rotace naší Galaxie) nebo jiných exotických objektů. Její práce pomáhá vědcům lépe pochopit mechanismy vzniku a šíření vysokoenergetických částic ve vesmíru a objasnění původu kosmického záření.

Vývoj a testování detektorů

Martina Boháčová se podílí na vývoji nových metod detekce kosmického záření, včetně modernizace elektroniky používané v observatořích. Provádí výzkum a vývoj nových observatoří, které jsou schopné pozorovat záření v různých rozsazích (včetně gama záření a radiového záření).

Popularizace vědy

Martina Boháčová se podílí na vzdělávacích projektech, kde vysvětluje složitá témata související s kosmickým zářením. Její práce tak přispívá k porozumění extrémních fyzikálních jevů ve vesmíru, včetně interakcí částic s atmosférou Země a možného propojení s temnou hmotou či exotickými astrofyzikálními objekty.

Je spoluautorkou více než 90 publikací v recenzovaných časopisech. Přispívá i do dalších odborných časopisů, například do časopisu Vesmír, kde publikovala článek o kosmickém záření. Věnuje se i popularizaci vědy. V roce 2018 v rámci cyklu Pátečníci přednesla přednášku Kosmické záření – poslové z hlubin vesmíru. Ve spolupráci s Jiřím Grygarem se podílela na projektu Budoucnost začíná teď, aneb takhle vědce neznáte – Záhada původu vesmírných částic.

Odkazy

Související články

• Fyzika částic
• Astrofyzika
• Kosmické záření
• Galaktické jádro

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Cosmic ray na anglické Wikipedii a Pierre Auger Observatory na anglické Wikipedii.

Portály: Lidé | Česko | Fyzika