Martina Šimkovičová
| PhDr. PaedDr. Martina Šimkovičová | |
|---|---|
| 16. ministryně kultury SR | |
| Úřadující | |
| Ve funkci od: 25. října 2023 | |
| Prezidentka | Zuzana Čaputová |
| Předseda vlády | Robert Fico |
| Předchůdkyně | Silvia Hroncová |
| Poslankyně Národní rady SR | |
| Ve funkci: 23. března 2016 – 29. února 2020 | |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | Hlas ľudu (2019–2020) |
| Nestranička | |
| Poslankyně NR SR | za Sme rodina (2016) za SNS (2023) |
| ve slovenské vládě | za SNS (2023–dosud) |
| Rodné jméno | Martina Bučuričová |
| Narození | 29. srpna 1971 (53 let) Modra  Československo |
| Choť | Igor Šimkovič |
| Děti | 3 |
| Alma mater | Univerzita Komenského v Bratislavě |
| Profese | politička |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Martina Šimkovičová (rozená Bučuričová, * 29. srpna 1971 Modra) je slovenská televizní moderátorka, politička a dezinformátorka[1][2][3][4], od října 2023 ministryně kultury SR ve čtvrté vládě Roberta Fica.[5]
Životopis
[editovat | editovat zdroj]V roce 1993 absolvovala magisterské studium na Pedagogické fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě, kde získala také titul PaedDr. v oboru vychovatelství pro osoby vyžadující zvláštní péči a také v r. 2015 titul PhDr. v oboru léčebná pedagogika.[6]
V roce 1998 nastoupila do soukromé televize Markíza, kde s Patrikem Švajdou moderovala hlavní večerní zpravodajství.
Z prvního manželství má dceru Petru (* 1990), v roce 2005 si vzala automobilového závodníka Igora Šimkoviče, se kterým má syna Marka (* 2003). Televizní kariéru přerušila z důvodu narození dcery Sofie (* 2013), o dva roky později se vrátila na obrazovku. Začala moderovat vlastní pořad Reflex Špeciál, ten byl však kvůli nízké sledovanosti stažen z vysílání. V TV Markíza působila téměř 18 let. Televize s ní ukončila spolupráci poté, co na sociální síti sdílela příspěvky namířené proti migrantům.[7]
V roce 2015 byla tváří INTV, neúspěšného projektu celoslovenské konspirační a dezinformační televize.[8]
V parlamentních volbách v roce 2016 se dostala do Národní rady na kandidátce hnutí Sme rodina, po dvou měsících však opustila jeho poslanecký klub a působila jako nezávislá poslankyně.[9]
V roce 2019 vstoupila do krajně pravicového politického hnutí Hlas ľudu, které vzniklo převzetím a transformací středového Hnutí za demokraciu bývalého prezidenta SR Ivana Gašparoviče. Hnutí kandidovalo v parlamentních volbách v roce 2020, do Národní rady se ale nedostalo.[10] Šimkovičová z hnutí odešla a nevrátila se do něj ani po jeho přejmenování na Republika, ale stále s ním spolupracovala.[11]
V parlamentních volbách v roce 2023 kandidovala jako nezávislá na kandidátce SNS. V říjnu 2023 se stala ministryní kultury ve čtvrté vládě Roberta Fica.[12]
Ministryně kultury
[editovat | editovat zdroj]Již krátce po nástupu do funkce byla za své působení kritizována řadou umělců, pedagogů, pracovníků v kultuře, médií a také opozičními stranami.[13][14][15] Zastavila například čerpání prostředků ministerstva kultury pro neziskové organizace podporující práva LGBT, přičemž uvedla, že ve věci požaduje „návrat k normálnosti“. Ministerstvo kultury pod jejím vedením také zveřejnilo anketu, na které se uživatelů ptalo, zda podporují obnovu slovenských kulturních památek, nebo akce LGBT, na kterých se podle ministerstva nezletilé děti učí předvádět „sexuální show“. Příspěvek byl později téhož dne smazán. Na konci roku 2023 se nechala slyšet, že ji pobouřil obraz visící v budově Slovenského rozhlasu, na kterém byli vyobrazeni dva muži, kteří si dávají polibek.[16] V prosinci 2023 nechalo ministerstvo kultury pod jejím vedením prostředky určené na boj s dezinformacemi převést na opravu střechy budovy Slovenské filharmonie.[17]
Na konci října 2023 zaslala ministru kultury České republiky Martinu Baxovi dopis se stylistickými, pravopisnými i faktickými chybami. Poté, co ji na problémy v dopisu upozornili uživatelé na sociálních sítích, omezila u příspěvků možnost přidávat komentáře.[18][19] V únoru 2024 se ji pokusili opoziční poslanci na zvláštní schůzi Národní rady odvolat.[20][21] Vznikla také internetová petice za její odvolání z funkce ministryně, která získala přes 170 tisíc podpisů.[22][23] V souvislosti s peticí podala Šimkovičová trestní oznámení.[24]
V březnu 2024 uvedla, že chce vyměnit vedení slovenské veřejnoprávní televize RTVS.[25][26] Působení televize předtím dlouhodobě kritizovala,[27] podobně jako premiér Robert Fico.[28][29][30]
Čistky v kulturních institucích
[editovat | editovat zdroj]Šimkovičová v institucích slovenského kulturního života provedla mnoho personálních čistek, v rámci kterých začala odvolávat dlouhodobé představitele na vedoucích pozicích. V březnu 2024 odvolala z funkce ředitelku Medzinárodního domu umění pro děti Bibiana Zuzanu Liptákovou a generální ředitelku Slovenské národní knihovny v Martině Katarínu Krištofovou.[31][32] Nová výběrová řízení na obsazení uvolněných pozic byla společností kritizována jako netransparentní: novou ředitelkou Bibiany se například bez veřejného slyšení stala její známá Petra Flach.[33][34]
Odstranění Ľuboše Machaje z pozice ředitele Rozhlasu a televize Slovenska a získání vlivu nad veřejnoprávním médiem bylo jedním z motivů značně kritizovaného zrušení Rozhlasu a televize Slovenska a jeho nahrazením Slovenskou televizí a rozhlasem. Podobně jako RTVS čelily politickému tlaku i ostatní televizní média na Slovensku, která například postupně omezila politické diskusní pořady.[35][36][37] V návaznosti na tyto změny vyjádřila Evropská komise obavy, že na Slovensku může po uskutečněných reformách existovat politický tlak na to, co budou média vysílat. Český rozhlas (tradiční partner Slovenského rozhlasu) přerušil po organizačních změnách se slovenským rozhlasem spolupráci z důvodu obav, že se vedení i program nově vzniklé STVR dostane pod politický vliv.[38]
Počátkem srpna 2024 Šimkovičová odvolala ředitele Slovenského národního divadla Mateje Drličku a ředitelku Slovenské národní galerie Alexandru Kusou. Její kroky vyvolaly kritiku opozice i lidí z kulturní sféry, kteří Šimkovičovou obviňují z nekompetentnosti a snahy odvolávat lidi, kteří mají odlišný politický názor.[39] Články kritické k postupu ministryně publikovaly i zahraniční média, např. The Guardian nebo Frankfurter Allgemeine Zeitung.[40] V Bratislavě kroky Šimkovičové vyvolaly demonstrace.[41]
Kritika
[editovat | editovat zdroj]V letech 2018–2023 Šimkovičová působila v internetové televizi Slovan, která šířila dezinformace, homofobní názory, proruskou propagandu a propagovala antisystémové strany.[8]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Martina Šimkovičová na slovenské Wikipedii.
- ↑ Z Markízy ju vyhodili, Pellegrini s ňou mal problém a médiám sa už teraz vyhráža. Kto je Martina Šimkovičová. www.aktuality.sk [online]. Aktuality.sk, 2023-10-17 [cit. 2024-11-04]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ OSVALDOVÁ, Lucia. Z televizní hvězdy přes konspirace až do ministerského křesla. Kdo je možná slovenská ministryně kultury. Deník N [online]. 2023-10-19 [cit. 2024-11-04]. Dostupné online.
- ↑ Slovakia’s Fico is back after being shot. So are the country’s protesters.. POLITICO [online]. 2024-08-23 [cit. 2024-11-04]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Nálepku dezinformátorky odmietam, som charakterovo konzistentná, obhajuje sa Šimkovičová. Mediaklik.sk [online]. 2023-10-19 [cit. 2024-11-04]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ AKTUALITY.SK. ONLINE: Prezidentka vymenovala štvrtú vládu Roberta Fica. Aktuality.sk [online]. 2023-10-25 [cit. 2023-11-16]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ Absolventi – Martina Šimkovičová (Bučuričová) [online]. Univerzita Komenského v Bratislavě [cit. 2023-11-16]. Dostupné online.
- ↑ AKTUALITY.SK. Z Markízy ju vyhodili, Pellegrini s ňou mal problém a médiám sa už teraz vyhráža. Kto je Martina Šimkovičová. Aktuality.sk [online]. 2023-10-17 [cit. 2023-11-16]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ a b Adeptka na ministerku kultúry Martina Šimkovičová je roky nástrojom proruskej dezinfoscény. Omediach.com [online]. [cit. 2023-11-16]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ TASR. Boris Kollár vylúčil z klubu Sme rodina trojicu poslancov. www.postoj.sk [online]. [cit. 2023-11-16]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ Voľby do Národnej rady Slovenskej republiky - Pridelenie mandátov politickým subjektom. volby.statistics.sk [online]. [cit. 2023-11-16]. Dostupné online.
- ↑ Martina Šimkovičová, slovenská ministryně a královna dezinfo scény, vadí i umělcům. info.cz [online]. [cit. 2023-11-16]. Dostupné online.
- ↑ A.S, Petit Press. SME Minúta: Fico je štvrtýkrát premiérom, prezidentka vymenovala novú vládu. domov.sme.sk [online]. [cit. 2023-11-16]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ AKTUALITY.SK. Ministerka Šimkovičová, nie ste kráľovná kultúry, ale jej slúžka, odkazujú umelci. Žiadajú, aby odstúpila. Aktuality.sk [online]. 2024-02-05 [cit. 2024-03-06]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ Šimkovičovú sme zastihli v Rakúsku: To, čo sme videli, nás prekvapilo. Veď jej dcéra chodí do…. Plus 7 dní [online]. 2023-12-05 [cit. 2024-03-06]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ MOČKOVÁ, Jana. Vyhazovy a odchody ve slovenské kultuře. Ministryně kultury Šimkovičová chce nová pravidla pro muzea a galerie. Deník N [online]. 2024-01-18 [cit. 2024-03-06]. Dostupné online.
- ↑ Ministryně nekultury. Bojuje proti obrazům, neziskovkám a LGBT lidem - Seznam Zprávy. www.seznamzpravy.cz [online]. 2024-01-19 [cit. 2024-03-06]. Dostupné online.
- ↑ Slovenská ministryně dál udivuje. Peníze na boj s dezinformacemi dá raději na opravu střechy - Novinky. www.novinky.cz [online]. 2023-12-01 [cit. 2024-03-06]. Dostupné online.
- ↑ „Příště někdo gramotný.“ Slovenská ministryně kultury má ostudu za dopis českému kolegovi - Novinky. www.novinky.cz [online]. 2023-10-30 [cit. 2024-03-06]. Dostupné online.
- ↑ HAVLICKÁ, Kateřina. Při vší úctě, dovoluji si napsat vám. Slováky baví dopis ministryně Česku. iDNES.cz [online]. 2023-10-30 [cit. 2024-03-06]. Dostupné online.
- ↑ ČTK. „Její plány by nás vrátily před rok 1989“. Slovenská opozice navrhla odvolání ministryně kultury. ct24.ceskatelevize.cz [online]. [cit. 2024-03-06]. Dostupné online.
- ↑ Odvolání slovenské ministryně kultury se nekonalo. Chyběli vládní poslanci - Seznam Zprávy. www.seznamzpravy.cz [online]. 2024-02-12 [cit. 2024-03-06]. Dostupné online.
- ↑ Už 110-tisíc ľudí žiada odstúpenie Šimkovičovej: Demokraciu si zamieňa s autokraciou. Pravda.sk [online]. 2024-01-19 [cit. 2024-03-06]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ Nejvíc podpisů v historii. Petice za odvolání slovenské ministryně kultury láme rekordy - Novinky. www.novinky.cz [online]. 2024-01-23 [cit. 2024-03-06]. Dostupné online.
- ↑ AKTUALITY.SK. Rezort Martiny Šimkovičovej podal trestné oznámenie v súvislosti s petíciou na jej odvolanie. Aktuality.sk [online]. 2024-01-22 [cit. 2024-03-06]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ Slovenská ministryně chce vyměnit vedení veřejnoprávní televize - Novinky. www.novinky.cz [online]. 2024-03-06 [cit. 2024-03-06]. Dostupné online.
- ↑ MIKUŠOVIČ, Dušan. Šimkovičová už otvorene hovorí o výmene vedenia RTVS, vláde zatiaľ predložila iba „kontúry“. Denník N [online]. 2024-03-06 [cit. 2024-03-06]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ Slovenská ministryně chce výměnu vedení rozhlasu a televize, RTVS se dělit nemá. Deník N [online]. 2024-03-06 [cit. 2024-03-06]. Dostupné online.
- ↑ Fico kritizoval RTVS neprávom, redaktorka Hanzelová zverejnila dôkaz. Omediach.com [online]. [cit. 2024-03-06]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ A.S, Petit Press. Premér Fico kritizoval RTVS pod vedením Miku. domov.sme.sk [online]. [cit. 2024-03-06]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ KOPECKÝ, Josef. Fico káral novinářku slovenské televize. Ptala se na hrozbu izolace Slovenska. iDNES.cz [online]. 2024-02-27 [cit. 2024-03-06]. Dostupné online.
- ↑ Šimkovičová odvolala riaditeľku Bibiany i Slovenskej národnej knižnice. Škandalózne a netransparentné, reaguje Jaurová. Pravda.sk [online]. 2024-03-25 [cit. 2024-10-16]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ Ministerka kultúry Martina Šimkovičová odvolala riaditeľku Bibiany aj Slovenskej národnej knižnice. Denník N [online]. 2024-03-25 [cit. 2024-10-16]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ Novou riaditeľkou Bibiany je Petra Flach, žije v Kittsee rovnako ako ministerka Šimkovičová. Bratislavské noviny [online]. [cit. 2024-10-16]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ ŠODOR, František. Petra Flach sa oficiálne stala novou riaditeľkou Bibiany. Na výberovom konaní bola ako jediná. Správy RTVS [online]. 2024-08-01 [cit. 2024-10-16]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ TOMEČKOVÁ, Nicol. Ľ. Machaj o zrušení RTVS: Mrzí ma, že poslanci vstúpili do verejnoprávneho priestoru a ukázali, ako si vážia nezávislosť. Správy RTVS [online]. 2024-06-21 [cit. 2024-10-16]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ OSVALDOVÁ, Lucia. Machaj skončí o 10 dní, parlament schválil zrušenie verejnoprávnej RTVS. Denník N [online]. 2024-06-20 [cit. 2024-10-16]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ Koniec RTVS: O Machajov post je záujem, Šimkovičovej návrh chce napadnúť. Krajcera v ňom vyrušujú zmluvy so štátom. Pravda.sk [online]. 2024-03-13 [cit. 2024-10-16]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ Pribúdajú správy od redaktorov STVR o politických tlakoch. Český rozhlas zrušil spoluprácu. SME [online]. [cit. 2024-10-16]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ NOVÁK, Martin. Šimkovičová drtí kulturu jako bagr. Vyčítá mi i lustr, říká odvolaný šéf divadla. Aktualne.cz [online]. 2024-08-08. Dostupné online.
- ↑ KVARDA, František. Šimkovičovej čistky si všíma aj svet. The Guardian píše o razii v umení, Nemci o „konšpiračnej teoretičke“. HNonline.sk [online]. 2024-08-11. Dostupné online.
- ↑ „Ničení a čistky,“ protestuje slovenská kultura proti Šimkovičové. ČT24 [online]. 2024-08-13. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Martina Šimkovičová na Wikimedia Commons
