Martin 187 Baltimore

Martin 187 Baltimore
	Martin A-30
Určení	útočný a lehký bombardovací letoun
Výrobce	Glenn L. Martin Company
Šéfkonstruktér	James Smith McDonnell
První let	14. června 1941
Zařazeno	1941
Charakter	vyřazen ze služby
Uživatel	Royal Air Force; USAAF, SAAF, RAAF
Vyrobeno kusů	1575
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Martin 187 Baltimore byl čtyřmístný americký dvoumotorový středoplošník se zatahovacím podvozkem ostruhového typu. V době druhé světové války sloužil jako bombardovací a průzkumný v Royal Air Force a některých dalších spojeneckých letectvech.

Vznik

V roce 1940 vznikl na základě požadavku RAF projekt letounu Martin Model 187 (XA-23), který navazoval na typ Martin Maryland. Americké letectvo o nový stroj neprojevilo zájem, ale britská nákupní komise v USA objednala produkci čtyř set exemplářů s bojovým jménem Baltimore. První prototyp vzlétl 14. června 1941 a v témže měsíci byla s podporou Zákona o půjčce a pronájmu dojednána další zakázka na 575 kusů, rozšířená v červenci 1942 kontraktem na dalších 600 letounů. Ačkoliv se s 1575 vyrobenými kusy jednalo o druhý nejpočetnější typ za války vyrobený firmou Martin (po B-26 Marauder a před PBM Mariner), většina strojů byla předána vzdušným silám Spojenců a USAAF, které mu formálně přidělily označení A-30, používaly jen několik málo exemplářů v nebojových rolích.^[2]

Vývoj

Sériová výroba ve státě Maryland byla zahájena padesátikusovou produkcí Martin Baltimore Mk.I, na kterou navázala stokusová série Baltimore Mk.II. Letouny byly poháněny dvojicí hvězdicových motorů Wright R-2600-A5B, které roztáčely třílisté vrtule. Výzbroj tvořilo až 7 kulometů ráže 7,7 mm, z nichž čtyři Browning byly napevno instalované v křídle, jeden až dva Vickers K v hřbetním střelišti a jeden ve spodním prosazení trupu. Do Spojeného království začaly přicházet od října 1941, přičemž verze Mk.I byly určeny především k zajištění operačního výcviku a Mk.II byly předávány bombardovacím perutím RAF.

Další verzí, vyrobenou v počtu 250 kusů, byl Baltimore Mk.III s motory R-2600-19. Původní ručně ovládanou defenzivní výzbroj v horním střelišti nahradila hydraulicky ovládaná střelecká věž Boulton Paul se čtveřicí kulometů ráže 7,7 mm.

Další výrobní blok v počtu 281 strojů, objednaný USAAF jako A-30, byl nakonec celý směřován do Velké Británie pod označením Baltimore Mk.IIIA. Tato verze byla vybavena elektricky ovládanou věží Martin se dvěma kulomety ráže 12,7 mm. Dalších v podstatě shodných 294 kusů A-30A převzalo RAF pod označením Baltimore Mk.IV.

V prosinci 1942 byla zahájena výroba poslední sériově vyráběné obměny Baltimore Mk.V (600 kusů), vyzbrojené výhradně kulomety ráže 12,7 mm. Za pohonné jednotky byly vybrány výkonnější Wrighty R-2600-29 o 1250 kW.

Nasazení

Většina prvních verzí Baltimoru a všechny stroje Mk.IV a Mk.V byly výrobcem odesílány do oblasti Středozemního moře a na Blízký východ. RAF jimi vyzbrojilo celkem 11 útvarů. Několik kusů Mk.V bylo dodáno indickému vojenskému letectvu, nebyly však bojově nasazeny.

V srpnu 1942 převzala první Baltimory také 21. peruť SAAF, později pak další dvě perutě Jihoafrické unie. Staly se také výzbrojí 1437. strategické průzkumné letky (No. 1437. Strategic Reconnaissance Flight) RAF.

V únoru 1943 převzala Baltimory Mk.III 454. peruť RAAF, s nimiž začala operovat od března ze základen v Egyptě. V červnu 1943 byly některé letouny vybaveny protilodním radarem, které pak sloužily k námořnímu průzkumu a k boji proti ponorkám.

Baltimory Mk.III a Mk.IV byla v říjnu 1943 vyzbrojena i 13. peruť letectva Svobodného Řecka, operující především nad Egejským mořem. V červenci 1944 obdržela Baltimory Mk.IV a Mk.V spojenecká Aeronautica Cobelligerante Italiana, která z nich utvořila jedno křídlo nazvané Stormo Baltimore. Bylo začleněno do Balkan Air Force RAF a uskutečnilo celkem 550 bojových letů.

Na začátku roku 1944 obdržela Baltimory Mk.V také francouzská jednotka GB I/17 „Picardie“, dislokovaná v Rajaku v Sýrii. Převážně nebojově sloužící stroje dolétaly ve Francii v roce 1948.

Samotné USAAF převzalo pouze malý počet Baltimorů, které využívalo k testům, nebo při výcviku osádek.

Uživatelé

Austrálie Austrálie
- Royal Australian Air Force
Indie Indie
- Royal Indian Air Force
Francie Francie
- Armée de l'air
Itálie Itálie
- Regia Aeronautica (Aviazione Cobelligerante)
- Aeronautica Militare
Jihoafrická unie
- South African Air Force
Řecko Řecko
- Řecké královské letectvo
Turecko Turecko
- Turecké letectvo
Spojené království Spojené království
- Royal Air Force
- Fleet Air Arm
Spojené státy americké Spojené státy americké
- United States Army Air Forces

Specifikace (Baltimore Mk.V)

Údaje podle^[1]

Technické údaje

Posádka: 4
Rozpětí: 18,69 m
Délka: 14,78 m
Výška: 4,32 m
Nosná plocha: 50,00 m²
Prázdná hmotnost: 7143 kg
Maximální vzletová hmotnost: 10 400 kg

Výkony

Maximální rychlost u země: 452 km/h
Maximální rychlost v hladině 4000 m: 494 km/h
Cestovní rychlost: 368 km/h
Výstup do 4000 m: 7,9 min
Dostup: 7620 m
Dolet se 454 kg pum: 1740 km
Maximální dolet: 2860 km
Pohonná jednotka: 2 × hvězdicový motor Wright R-2600-29 Twin Cyclone
Výkon pohonné jednotky: 1250 kW

Výzbroj

4 × kulomet M2 Browning ráže 12,7 mm v křídlech
2 × kulomet M2 Browning v otočné věži Martin na hřbetě trupu
1 × kulomet M2 Browning ve spodním střelišti
908 kg pum v pumovnici

Odkazy

Reference

↑ ^a ^b SCHMID, Jaroslav. Letadla 1939–45 Stíhací a bombardovací letadla USA. 1. vyd. Plzeň: Fraus, 1992. 100 s. ISBN 80-7238-022-2. Kapitola Martin 187 Baltimore, s. 71–73.
↑ JOHNSON, E.R. American Attack Aircraft Since 1926. Jefferson, N.C.: McFarland & Company, 2008. Dostupné online. ISBN 978-0-7864-3464-0. Kapitola Martin A-30 1941-1944, s. 54-56. (anglicky)

Literatura

SCHMID, Jaroslav. Stíhací a bombardovací letadla USA. 3. vyd. Plzeň: Fraus, 1998. ISBN 80-7238-022-2. S. 99–101.
GENF, S. A. Encyklopedie letadel. 1. vyd. Ivanka pri Dunaji: Slovo, 1998. ISBN 80-85711-35-4. S. 35.
GUNSTON, Bill. Bojová letadla druhé světové války. Praha: Svojtka&Co., 2006. ISBN 80-7237-203-3. Kapitola Martin 187 Baltimore, s. 424 a 425.
NĚMEČEK, Václav. Martin 187 (A-30) Baltimore. Letectví a kosmonautika. 1968, roč. XLIV., čís. 3, s. 34.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Martin 187 Baltimore na Wikimedia Commons
Martin 187 Baltimore na www.valka.cz
Kamufláže letounu Martin 187 Baltimore Archivováno 11. 6. 2016 na Wayback Machine.
Martin 187 Baltimore

[Schmid-1] SCHMID, Jaroslav. Letadla 1939–45 Stíhací a bombardovací letadla USA. 1. vyd. Plzeň: Fraus, 1992. 100 s. ISBN 80-7238-022-2. Kapitola Martin 187 Baltimore, s. 71–73.

[2] JOHNSON, E.R. American Attack Aircraft Since 1926. Jefferson, N.C.: McFarland & Company, 2008. Dostupné online. ISBN 978-0-7864-3464-0. Kapitola Martin A-30 1941-1944, s. 54-56. (anglicky)

[1]

[2]

Americká vojenská letadla druhé světové války

Stíhací letouny	FR • F2A • F3F • F4F • F4U • F6F • F7F • F8F • P-26 • P-35 • P-36 • P-38 • P-39 • P-40 • P-43 • P-47 • P-51 • P-61 • P-63 • P-66 • P-70 • P-80

Bombardovací, bitevní a torpédové letouny	A-19 • A-20 • A-26 • A-27 • A-28/A-29 • A-30 • A-31/A-35 • A-36 • B-17 • B-18 • B-23 • B-24 • B-25 • B-26 • B-29 • B-32 • B-34 • B-37 • BT • TBD • TBF • SBC • SB2A • SB2C • SB2U • SBD

Průzkumné a spojovací letouny	F-4/F-5 • F-6 • F-7 • F-9 • F-13 • F-15 • L-3 • L-4 • L-10 • O-47 • O-52 • PBM • PBO • PBY • PB2Y • PB4Y • PB4Y-2 • PV-1 • PV-2 • JF • J2F • J4F/OA-14 • JRF • OS2U • SC • SOC • SO3C

Cvičná letadla	PT-17 • PT-19 • AT-6 • AT-7 • AT-9 • BT-8 • BT-12 • BT-13 • AT-17 • AT-18 • SBN • TG-1

Transportní letouny a kluzáky	C-28 • C-33 • UC-36/R2O • C-40 • UC-43 • C-45 • C-46 • C-47 • C-48/49/50/51/52 • C-54 • C-58 • UC-61 • C-63 • C-64 • UC-67 • C-69 • C-73 • C-75 • UC-78 • UC-81 • UC-85 • C-87 • C-91 • C-98 • UC-100 • UC-101 • C-105 • C-110/R3D • CG-3 • CG-4 • CG-13 • CG-15 • AE • R5O • JRS • JR2S

Vírníky a vrtulníky	R-4 • R-5/H-5 • R-6/HOS-1

Experimentální letouny a prototypy	XA-21 • XA-22 • XA-23 • XA-38 • XFL • XF-11 • XF8B • TB2D • XF5F • XF5U • XFD-1 • XF14C • XF15C • XP-41 • XP-46 • XP-49 • XP-50 • XP-52 • XP-54 • XP-55 • XP-56 • XP-57 • XP-58 • P-59 • XP-60 • XP-62 • XP-67 • XP-68 • XP-71 • XP-72 • XP-73 • P-75 • XP-76 • XP-77 • XP-79 • XP-81 • XP-82 • XP-83 • AM • XB-19 • XB-27 • XB-28 • XB-30 • XB-31 • XB-33 • YB-35 • XB-38 • XB-39 • YB-40 • XB-41 • XB-42 • XB-43 • XB-45 • XB-46 • XB-48 • XB-50 • XC-74 • YC-76 • XC-82 • XC-97 • XP2V • XPB2M • XP4Y • R2Y • RB • TB2F • XSB2D • XBTC • XBT2C • XBT2D • XBTK • TBY • HK-1 • YFM-1 • XO-61 • XR-1 • XR-2/3 • XR-8 • N-1M • V-173 • XPBB

Letouny společnosti Glenn L. Martin Company

Modelové označení	57 60 63 66 67 70 71 73 74 75 77 117 118 119 120 122 123 125 129 130 133 139 145 146 156 158 162 166 167 170 179 182 187 189 190 193 202 205 210 219 223 234 237 247 259 270 272 290 303 307 313 316 317 321 327

Dopravní letadla	M-130 Clipper M-156 Russian Clipper 2-0-2 3-0-3 4-0-4

Bitevní letadla	A-15 A-22 A-23 A-30 A-45 AM

Bombardéry	B-10 B-12 B-26 B-57 BM MB-1 NBS-1

Námořní hlídková letadla	PBM P3M P4M P5M P6M

Vojenská transportní letadla	C-3 JRM RM

Cvičná letadla	T/TT

Torpédové bombardéry	TM T2M T3M T4M T5M

Průzkumná a pozorovací letadla	MO-1 MS-1 RB-57D RB-57F S

Návrhy a prototypy	N2M XB-13 XB-14 XB-16 XB-27 B-33 B-48 XB-51 XB-68 P7M T6M XO-4