Markvartice (tvrz)
| Červený dvůr | |
|---|---|
.jpg) Tvrz a kamenný most přes Bystrou | |
| Základní informace | |
| Sloh | renesanční |
| Výstavba | 1568 |
| Přestavba | 19. století |
| Stavebník | Ludvík a Hanuš Schönfeldové |
| Další majitelé | Salhausenové Vartenberkové Thun-Hohensteinové |
| Poloha | |
| Adresa | Markvartice,  Česko |
| Souřadnice | 50°46′16,84″ s. š., 14°21′7,52″ v. d. |
  Markvartice | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 17616/5-5029 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Tvrz Červený dvůr se nachází v obci Markvartice v okrese Děčín v Ústeckém kraji. Tvrz stojí na levém břehu potoka Bystrá v jižní části vesnice. Z původního areálu se dochovala pouze hlavní budova a kamenný most přes potok, které jsou chráněné jako kulturní památka ČR.[1]
Historie
[editovat | editovat zdroj]Markvartice byly od patnáctého století rozděleny mezi více majitelů a bývají zde uváděny tři různé tvrze, i když to byly spíše panské domy v hospodářských dvorech, které se od běžných usedlostí lišili větší velikostí. Tvrz zde založili nejspíše v roce 1568 Ludvík a Hanuš Schönfeldové, kteří nechali jednu z tvrzí renesančně přestavět.[2]
Dalším majitelem části vesnice s tvrzí se v letech 1576–1580 stal Litold Kelbl z Geisinku a po něm Volf ze Salhausenu[2] a jeho stejnojmenný syn.[3] Od roku 1618 panské sídlo krátce patřilo Janu Bedřichovi z Oppersdorfu, kterému byl za účast na stavovském povstání zkonfiskován. Zabavený majetek koupil v roce 1623 Oto Jindřich z Vartenberka. Oto Jindřich byl známý svou krutostí k poddaným, kteří ho v roce 1625 i s manželkou zabili.[2] Roku 1629 si tvrz nechal zapsat do desk zemských Zikmund z Volkenštejna, který ji o dva roky později prodal hraběti Janu Zikmundovi z Thunu.[3] Thunové v roce 1705 připojili Markvartice k benešovskému panství,[2] a tvrz od té doby sloužila pouze správě panství. Od roku 1945 někdejší panské sídlo využívalo místní jednotné zemědělské družstvo. Přilehlé hospodářské budovy zanikly a historická budova byla postupně devastována.[4]
Stavební podoba
[editovat | editovat zdroj]Tvrz má podobu prosté jednopatrové budovy s téměř čtvercovým půdorysem. Slohové detaily zanikly při úpravách na konci devatenáctého století.[2] Místnosti v přízemí, z nichž jedna sloužila jako kuchyně, jsou zaklenuté křížovými klenbami s hřebínky a přístupné polokruhovými portálky. V sousedství stávala budova ze sedmnáctého století. Její součástí byl portál, na jehož klenáku býval letopočet začínající čísly 16.[5]
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Alej u tvrze -
Klenby v přízemí -
Lavička v aleji -
Pohled od cesty z nádraží -
Studánka v lesoparku -
Potok Bystrá u tvrze
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-03-03]. Identifikátor záznamu 128274 : Tvrz. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b c d e Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Severní Čechy. Příprava vydání Rudolf Anděl. Svazek III. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. S. 300.
- ↑ a b SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Litoměřicko a Žatecko. Svazek XIV. Praha: Jiří Čížek – ViGo agency, 2000. 446 s. Kapitola Tvrze okolo Benešova, s. 286–287.
- ↑ Tvrz s mostkem [online]. Národní památkový ústav, rev. 2014-03-27 [cit. 2017-03-03]. Dostupné online.
- ↑ Umělecké památky Čech. K/O. Příprava vydání Emanuel Poche. Svazek II. Praha: Academia, 1978. 580 s. Heslo Markvartice, s. 356.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Červený dvůr na Wikimedia Commons
