Markéta Lucemburská (1313–1341)
| Markéta Lucemburská | |
|---|---|
| bavorská vévodkyně | |
 | |
| Narození | 8. července 1313 Praha |
| Úmrtí | 11. července 1341 (ve věku 28 let) Praha |
| Pohřbena | Zbraslavský klášter |
| Manžel | Jindřich II. Dolnobavorský |
| Potomci | Jan I. Dolnobavorský Jindřich |
| Dynastie | Lucemburkové |
| Otec | Jan Lucemburský |
| Matka | Eliška Přemyslovna |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Markéta Lucemburská (8. července 1313 – 11. července 1341, Praha) byla bavorská vévodkyně, nejstarší dcera českého královského páru Jana Lucemburského a Elišky Přemyslovny.
Život
[editovat | editovat zdroj]| „ | Léta Páně 1313 v den svatého Kiliána mučedníka naplnila se české královně, paní Elišce, doba porodu a porodila svou prvorozenou dceru, kterou nazvala jménem paní Markéty, císařovny římské, Markétou. | “ |
| — Zbraslavská kronika[1] | ||
Vyjednávání o Markétině sňatku započalo během let 1321–1322. Snoubenec, dolnobavorský vévoda Jindřich (1305–1339), syn Štěpána Dolnobavorského a Judity Svídnické, byl po otcově smrti svěřencem římského krále Ludvíka Bavora. Věnem mělo být šest hřiven stříbra. Dohoda byla zlistiněna 12. srpna 1322 v Praze. Po konfliktu Jana s manželkou Eliškou byla malá Markéta ještě téhož roku odvezena na ženichův dvůr v Landshutu.[2] Tam ji následovala i těhotná a zavržená matka.
| „ | Neboť královna Eliška se odebrala za svou dcerou Markétou, kterou velmi něžně miluje, do Bavor a až dodnes se zdržuje se zetěm a dcerou v Landshutu... | “ |
| — Zbraslavská kronika [3] | ||
V exilu a bez svých důchodů zůstala královna Eliška v Bavorsku až do roku 1325, kdy se i s Markétou vrátila zpět do Čech.
Svatba Markéty a Jindřicha se uskutečnila až 12. února či 12. srpna 1328 ve Straubingu. Zdá se, že manželství bylo šťastné.[4] Rok po svatbě se novomanželům narodil syn Jan, pojmenovaný po českém dědečkovi, k němuž měl ostatně Jindřich velmi úzký vztah. Dal králi Janovi k dispozici panství Burghausen, Kufstein a Kitzbühel jako výchozí bod pro výpravy do Tyrolska, Korutan a Itálie[5]a ručil na smlouvách o sňatku svého švagra Jana Jindřicha a Markéty Pyskaté.
Vévoda Jindřich zemřel v září 1339 na lepru a císař Ludvík Bavor si na něm ještě před smrtí vynutil souhlas se sňatkem syna Jana se svou dcerou.[6][7] Jako tchán se Ludvík Bavor stal poručníkem nezletilého vévody[6] a když chlapec o rok později příhodně zemřel, bylo snadné spojit Horní a Dolní Bavorsko v jeden celek.[6][pozn. 1]
Ovdovělá Markéta přišla i o vdovské statky[9] a vrátila se do Prahy, kde se měla stát manželkou také čerstvě ovdovělého polského krále Kazimíra III. Zemřela těsně před svatbou v červenci 1341 a byla pohřbena ve Zbraslavském klášteře.
Genealogie
[editovat | editovat zdroj]| Jindřich V. Lucemburský | ||||||||||||
| Jindřich VI. Lucemburský | ||||||||||||
| Markéta z Baru | ||||||||||||
| Jindřich VII. Lucemburský | ||||||||||||
| Balduin z Avesnes | ||||||||||||
| Beatrix z Avesnes | ||||||||||||
| Felicita z Coucy | ||||||||||||
| Jan Lucemburský | ||||||||||||
| Jindřich III. Brabantský | ||||||||||||
| Jan I. Brabantský | ||||||||||||
| Adéla Burgundská | ||||||||||||
| Markéta Brabantská | ||||||||||||
| Vít z Dampierre | ||||||||||||
| Markéta z Dampierre | ||||||||||||
| Matylda z Béthuné | ||||||||||||
| Markéta Lucemburská | ||||||||||||
| Václav I. | ||||||||||||
| Přemysl Otakar II. | ||||||||||||
| Kunhuta Štaufská | ||||||||||||
| Václav II. | ||||||||||||
| Rostislav Haličský | ||||||||||||
| Kunhuta Haličská | ||||||||||||
| Anna Uherská | ||||||||||||
| Eliška Přemyslovna | ||||||||||||
| Albrecht IV. Habsburský | ||||||||||||
| Rudolf I. Habsburský | ||||||||||||
| Hedvika z Kyburgu | ||||||||||||
| Guta Habsburská | ||||||||||||
| Burkhard III. z Hohenbergu | ||||||||||||
| Gertruda z Hohenbergu | ||||||||||||
| Mechtilda z Tübingenu | ||||||||||||
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Poznámky
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Zbraslavská kronika. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1975. 25-015-76. S. 236.
- ↑ SPĚVÁČEK, Jiří. Jan Lucemburský a jeho doba. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1994. ISBN 80-205-0291-2.
- ↑ Zbraslavská kronika. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1975. 25-015-76. S. 333.
- ↑ BOBKOVÁ, Lenka. Jan Lucemburský: Otec slavného syna. Praha: Vyšehrad, 2018. 600 s. ISBN 978-80-7429-342-9. S. 252. Dále jen Bobková.
- ↑ HOENSCH, Jörg Konrad. Lucemburkové. Pozdně středověká dynastie celoevropského významu 1308–1437. Praha: Argo, 2003. 304 s. ISBN 80-7203-518-5. S. 63. Dále jen Hoensch.
- ↑ a b c Hoensch, s. 78
- ↑ Bobková, str. 252
- ↑ RALL, Hans; RALL, Marga. Die Wittelsbacher in Lebensbildern. Graz ; Wien ; Köln ; Regensburg: Styria ; Pustet, 1986. 431 s. ISBN 3-222-11669-5. S. 60. (německy)
- ↑ Bobková, str. 253
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- KAVKA, František. Čtyři ženy Karla IV. Královské sňatky. Praha ; Litomyšl: Paseka, 2002. 189 s. ISBN 80-7185-493-X.
