Přeskočit na obsah

Marie Lacigová

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Marie Lacigová
Narození7. března 1928
Pardubice
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí2. dubna 2020 (ve věku 92 let)
Plzeň
ČeskoČesko Česko
Alma materVysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze
Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy
Povolánímalířka, ilustrátorka, grafička a výtvarnice
ZaměstnavateléŠkoda
Lékařská fakulta v Plzni Univerzity Karlovy
OceněníPečeť města Plzně (1996)
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Marie Lacigová (7. března 1928 Pardubice – 2. dubna 2020 Plzeň) byla česká malířka, ilustrátorka a grafička.[1]

Život

[editovat | editovat zdroj]

Rodina jejího otce pocházela ze mlýna v Českém středohoří, strýc byl přírodovědec, v tomto prostředí získala svou celoživotní lásku k přírodě. Již jako malá chodila s otcem přírodní motivy malovat. Po absolvování reálného gymnázia v Praze vystudovala knižní a užitou grafiku pod vedením profesora Františka Muziky na Vysoké škole umělecko-průmyslové v Praze a v roce 1951 absolvovala Pedagogickou fakultu Univerzity Karlovy, kde jejími pedagogy byli Cyril Bouda, Martin Salcman a Miroslav Míčko. Od roku 1953 trvale žila a pracovala v Plzni. Krátce byla učitelkou výtvarné výchovy na základní škole, byla zaměstnána v propagaci Závodů V. I. Lenina (původně i později Škoda Plzeň), kde například vytvářela nástěnné kalendáře. Pracovala také v atelieru učebních pomůcek v Ústavu anatomie na Lékařské fakultě UK v Plzni, kde kreslila obrázky k publikacím a přednáškám pracovníků fakulty. Členkou Českého fondu výtvarných umělců byla od roku 1953, v roce 1990 vstoupila do Unie výtvarných umělců plzeňské oblasti. Obdržela Čestné uznání Ministerstva kultury ČSR v roce 1979. V roce 1996 jí byla udělena cena Pečeť města Plzně.[2]

Dílo

[editovat | editovat zdroj]

Marie Lacigová je autorkou mnoha knižních ilustrací, věnovala se především výtvarnému doprovodu pohádek a pověstí (např. K. J. Erbena, B. Němcové, J. Š. Baara, M. Korandové.). Její první prací byla ještě za studií kniha pohádek Zlaté ruce, která vyšla v roce 1951. Významným tvůrčím počinem byla celoroční práce na knize La Cabane des 7 nains Collectif, která obsahovala 365 ilustrací. Poslední ilustrovanou knihou byly Krkonošské pohádky od Marie Korandové.

Spektrum její volné tvorby bylo široké, zabývala se malbou, užitou grafikou i kresbou. Obrazy a kresby tvořila kombinovanou technikou, používala pastelky, tuš, tužky, tempery i olej, grafiky dělala leptem, litografií i suchou jehlou.

Stálým námětem jí byla příroda – luční květiny, staré stromy, keře osídlené ptáky, ale často i rumištní rostliny. Vždy hledala ke svému obrazu nějaký příběh. Témata pro svou práci nacházela také v Plzni, v její architektuře, historii i folkloru a často je zpracovávala ve svých obrazech, kresbách i grafikách. Vytvořila řadu vedut historických měst na Plzeňsku i jinde. Přitom vždy prováděla důkladné rešerše v muzeích a vycházela ze znalosti historických reálií. Její práce byly velmi precizní, ale plné poezie. Malovala také portréty literárních postav i členů své rodiny a přátel. Byla autorkou přibližně 40 ex libris.

Díla Marie Lacigové jsou zastoupena v Západočeské galerii, Artotéce města Plzně, Galerii umění v Karlových Varech, Galerii výtvarného umění Cheb a v Okresním muzeu a galerii Klatovy.[3]

Výstavy (výběr)

[editovat | editovat zdroj]

Výběr výstav:[4]

Samostatné výstavy

[editovat | editovat zdroj]
  • 1978 – Galerie Dílo, Plzeň
  • 1983 – Galerie výtvarného umění, Cheb
  • 1984 – Letohrádek Ostrov, Ostrov
  • 1988 – Malá galerie Československého spisovatele, Brno
  • 1990 – zámek Kozel, Šťáhlavy
  • 1998 – Galerie Jiřího Trnky, Plzeň
  • 1998 – Galerie bratří Špillarů, Domažlice
  • 2002 – 2003 – Západočeská galerie v Plzni, Plzeň
  • 2002 – 2003 – Horácká galerie v Novém Městě na Moravě, Nové Město na Moravě
  • 2002 – 2003 – Oblastní galerie Liberec
  • 2003 – Výstavní síň „13“, Plzeň
  • 2003 – Galerie výtvarného umění, Havlíčkův Brod
  • 2003 – 2004 – Horácká galerie v Novém Městě na Moravě
  • 2018 – budova historické radnice, Plzeň

Skupinové výstavy

[editovat | editovat zdroj]
  • 1977– Výtvarní umělci Západočeského kraje, Mánes, Praha
  • 1978 – Soudobá užitá grafika, Galerie Jaroslava Fragnera, Praha
  • 1981 – Štětín (Polsko)
  • 1985 – Žeň československého exlibris za rok 1984, Galerie na mostě, Hradec Králové
  • 1986 – Přírůstky do sbírek za léta 1981-1985, Galerie výtvarného umění, Cheb
  • 1987 – Budapešť (Maďarsko)
  • 1988 – Západočeští výtvarní umělci - obrazy, sochy, grafika, realizace, užité umění, průmyslové výtvarnictví, Mánes, Praha
  • 1989 – Západočeští výtvarní umělci Pravdě, Galerie Dílo, Plzeň
  • 1995 – Členská výstava Unie výtvarných umělců plzeňské oblasti k 700. výročí založení města Plzně, Výstavní síň Masné krámy, Plzeň
  • 1998 – Vltavotýnské výtvarné dvorky 1998, Městská galerie Art Club, Týn nad Vltavou
  • 1998 – Tvůrci animovaného filmu a ilustrátoři dětské knihy, Městské muzeum, Týn nad Vltavou
  • 2003 – Bilance 2003, Západočeská galerie v Plzni
  • 2006 – Renáta Fučíková, Marie Lacigová:  Ilustrace k českým a moravským pověstem, Galerie moderního umění, Roudnice nad Labem

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Lacigová. Artotéka města Plzně [online]. [cit. 2025-02-17]. Dostupné online. 
  2. ↑ Lacigová, Marie, 1928-2020 | Detail autority | Knihovna města Plzně. tritius.plzen.eu [online]. [cit. 2025-02-17]. Dostupné online. 
  3. ↑ POTUŽÁKOVÁ, Jana. Malá encyklopedie výtvarných umělců a architektů západních Čech: 1945-1990. 1. vyd. Plzeň: Západočeské nakladatelství, 1990. 205 s. ISBN 80-7088-016-3. 
  4. ↑ Marie Lacigová. cs.isabart.org [online]. [cit. 2025-02-17]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-11-22. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • KŘIVSKÁ, Alena. Ilustrátorka nesmrtelných pohádek: umělci a jejich díla. Rodným krajem, 2005, 30, s. 38-39. .
  • LANGHAMMER, Jan. Tvůrci exlibris v západočeské oblasti: 80 let Spolku sběratelů a přátel exlibris. V Plzni: Státní vědecká knihovna, 1998. 36 s. .
  • LOSENICKÝ, Bronislav. Plzeňští tvůrci knižní krásy: (antologie plzeňských knižních ilustrátorů 20. stol.). Plzeň: Pro libris, 2000. [20] s.
  • MALÁ, Alena. Slovník českých a slovenských výtvarných umělců: 1950-2001. VII., L-Mal. Vyd. 1. Ostrava: Výtvarné centrum Chagall, 2001. 343 s. Prameny a dokumenty.
  • POTUŽÁKOVÁ, Jana, SÝKORA, Miloslav a HAVLIC, Vladimír. Malá encyklopedie výtvarných umělců a architektů západních Čech: 1945-1990. 1. vyd. Plzeň: Západočeské nakladatelství, 1990. 205 s.
  • ŠŤOVÍČEK, Vratislav. La Cabane des Sept Nains: 365 histoires: un conte pour chaque soir. Francie: Éditions du Korrigan, 2000. 224 s. . ilustrace
  • VANĚK, Luboš. Nedožitých devadesát pět let Marie Lacigové. Knižní značka: časopis Spolku sběratelů a přátel exlibris, 2/2023, s. 44 - 49.
  • Vizitkář západočeských spisovatelů a výtvarníků. Vyd. 1. Plzeň: V Pro libris vydala Knihovna města Plzně ve spolupráci s Galerií města Plzně ... [et al.], 2014. 389 s. .
  • Výtvarnice Marie Lacigová slaví devadesátiny. Radniční listy města Plzně, 2/2018, s. 7.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Marie_Lacigová&oldid=24732323“