Přeskočit na obsah

Maria Tadeáš z Trauttmansdorffu

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Maria Tadeáš Trauttmansdorff)
Jeho Eminence
Maria Tadeáš Trauttmansdorff
2. arcibiskup olomoucký
CírkevŘímskokatolická církev
ArcidiecézeOlomoucká
PředchůdceAntonín Theodor Colloredo-Waldsee
NástupceRudolf Jan Habsbursko-Lotrinský
Titulární kostelneměl
ZnakZnak
Svěcení
Kněžské svěcení20. prosince 1783
světitel Josef Adam Arco
Biskupské svěcení8. září 1795
světitel Antonín Theodor Colloredo-Waldsee
1. spolusvětitel Jan Prokop Schaaffgotsche
2. spolusvětitel Karel Godefried von Rosenthal
Kardinálská kreace23. září 1816
kreoval Pius VII.
TitulKardinál-kněz
Vykonávané úřady a funkce
Zastávané úřady
Osobní údaje
Datum narození28. května 1761
Místo narozeníŠtýrský Hradec
Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
Datum úmrtí20. ledna 1819 (ve věku 57 let)
Místo úmrtíVídeň
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Místo pohřbeníKatedrála v Olomouci
NárodnostRakouská
RodičeWeikhard Josef z Trauttmansdorffu
PříbuzníJan Nepomuk z Trauttmannsdorffu, Maria Vejkard z Trauttmansdorffu a Alois z Trauttmansdorffu (sourozenci)
Povoláníduchovní
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hrabě Maria Tadeáš kardinál z Trauttmansdorffu; německy : Maria Thaddäus von Trautmannsdorff, křtěn Maria Juda Tadeáš Josef Alois Vincenc Ferrerský Vilém (28. května 1761 Štýrský Hradec[1] – 20. ledna 1819 Vídeň[2]) byl rakouský šlechtic z rodu Trauttmansdorffů a duchovní, v letech 1794–1811 působil jako v pořadí 15. biskup královéhradecký, ovšem záležitosti diecéze řídil až do roku 1815, kdy papež potvrdil jeho volbu olomouckým arcibiskupem a 2. arcibiskup olomoucký (1811–1819). Kardinálem byl jmenován 23. září 1816.

Život

[editovat | editovat zdroj]

Pocházel ze starého šlechtického rodu Trauttmansdorffů, patřil ke štýrské hraběcí linii.[3] Narodil se jako čtvrtý syn hraběte Vejkarta Josefa z Trauttmansdorffu (1711–1788) a jeho druhé manželky Marie Anny, rozené z Wurmbrand-Stuppachu (1733–1807).[4] Absolvoval gymnázium ve Štýrském Hradci, poté pokračoval od roku 1780 ve studiu na koleji Collegium Germanicum v Římě, zapsal se také jako student na univerzitě v Pavii. Studium dokončil promocí v roce 1782 a v roce 1783 byl vysvěcen na kněze, zároveň se stal nesídelním kanovníkem v Olomouci a začal působit jako farář v Krnově. V roce 1785 byl přeložen jako děkan do Holešova, kde se naučil česky. V této době se profiloval jako stoupenec josefinismu a uplatnil se i jako spisovatel.[5]

V roce 1793 byl jmenován biskupem v Terstu, ale než se tam odebral, stal se v srpnu 1794 královéhradeckým biskupem. Oficiálně byl ve funkci potvrzen v roce 1795 a biskupské svěcení přijal v kroměřížském kostele sv. Mořice od olomouckého arcibiskupa Antonína Colloreda. Slavnostní intronizace na biskupský stolec se konala 3.–4. října 1795.[6] V Hradci Králové trvale sídlil v biskupské rezidenci, stejně jako předchůdci ale také často pobýval na zámku Chrast. Měl snahu o zlepšení církevního školství, v Hradci Králové založil teologický seminář a po osobní intervenci v Praze a Vídni dosáhl také obnovení gymnázia v Německém Brodě.[7][8] Svůj zájem věnoval také péči o chudé a pro děti zaměstnanců biskupských statků zřídil penzijní fond. Proslul i jako bibliofil, jeho knihovna je dnes umístěna v biskupské rezidenci.[9]

Arcibiskupem v Olomouci byl zvolen v listopadu 1811, vzhledem k probíhajícím napoleonským válkám a internaci papeže Pia VII. ve Francii byl ve funkci oficiálně potvrzen až v roce 1815, do té doby také souběžně nadále spravoval záležitosti královéhradecké diecéze. V letech 1816–1818 vykonal velkou vizitační cestu po olomoucké arcidiecézi a v roce 1817 získal za zásluhy velkokříž Leopoldova řádu.[10] Zemřel náhle při návštěvě Vídně 20. ledna 1819 ve věku 57 let. Je pohřben v kryptě katedrály svatého Václava v Olomouci.

Majetkové a rodinné poměry

[editovat | editovat zdroj]

Jeho soukromým majetkem bylo panství Medlešice na Chrudimsku, které koupil v roce 1810.[11][12]. Tento majetek po něm zdědil nejmladší bratr Joachim.

Maria Tadeáš pocházel početné rodiny, měl osm sourozenců. Nejstarší bratr Jan Nepomuk (1757–1809), byl c. k. tajným radou, komořím a v letech 1808–1809 zemským maršálkem v Dolním Rakousku[13] Díky dědictví a sňatku získal majetek v Českém království (Staré Hobzí, Jemnice, Herálec). Další bratr Maria Vejkart (1760–1842) byl knězem a v letech 1828–1842 generálním vikářem olomoucké arcidiecéze. Nejmladší z bratrů Joachim (1771–1835) byl c. k. komořím, v roce 1819 zdědil Medlešice, později koupil Záběhlice u Prahy.[14]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Matriční záznam o křtu[nedostupný zdroj] farnosti Štýrský Hradec – Sv. Krve; příjmení zapsáno Trautmanstorff
  2. ↑ Matriční záznam o úmrtí Archivováno 4. 3. 2016 na Wayback Machine. farnosti Vídeň – Panny Marie u Skotů; s. 02-Tod_0100, příjmení zapsáno Trautmannsdorf-Weinsberg
  3. ↑ Rodokmen Trauttmansdorffů (štýrská hraběcí linie) dostupné online
  4. ↑ Rodokmen Trauttmansdorffů in: Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl VII. Východní Čechy; Praha, 1989; s. 647–648
  5. ↑ Ottův slovník naučný; díl 25.; Praha, 1907 (reprint 2001); s. 673 ISBN 80-7185-439-5
  6. ↑ POLEHLA, Petr, HAVLÍKOVÁ, Eva: Intronizace královéhradeckých biskupů v 17. a 18. století; Červený Kostelec, 2020; s. 96–99 ISBN 978-80-7465-419-0
  7. ↑ HOLOUBEK, Ladislav: Život a výuka v hradeckém semináři od roku 1714 do konce 19. století in: 350 let královéhradecké diecéze; Červený Kostelec, 2015; s. 218 ISBN 978-80-7465-160-1
  8. ↑ Historie gymnázia v Havlíčkově Brodě dostupné online Archivováno 22. 9. 2022 na Wayback Machine.
  9. ↑ Biskupská knihovna v Hradci Králové dostupné online Archivováno 18. 12. 2022 na Wayback Machine.
  10. ↑ Maria Tadeáš Trauttmansdorff na webu Arcibiskupství olomouckého dostupné online
  11. ↑ Zámek Medlešice na webu Národního památkového ústavu dostupné online
  12. ↑ Dějiny zámku Medlešice na webu Pardubického kraje dostupné online
  13. ↑ Přehled představitelů státní správy v Dolním Rakousku na webu worldstatesmen dostupné online
  14. ↑ NOVOTNÝ, David: Kardinál Maria Tadeáš Trauttmansdorff a společenský vzestup rodu Wiederspergů; Chrudimský vlastivědný sborník 23; Chrudim, 2011

Literatura

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
15. biskup královéhradecký
Předchůdce:
Jan Leopold Hay 		1794–1811
Maria Tadeáš z Trauttmansdorffu 		Nástupce:
Alois Josef Krakovský z Kolovrat
2. arcibiskup olomoucký
Předchůdce:
Antonín Theodor Colloredo-Waldsee 		1811–1819
Maria Tadeáš z Trauttmansdorffu 		Nástupce:
Rudolf Jan
Seznam královéhradeckých biskupů
Královéhradečtí
diecézní biskupové
1. 1659–1668 Matouš Ferdinand Sobek z Bílenberka • 2. 1668–1675 Jan Bedřich z Valdštejna • 3. 1676–1698 Jan František Kryštof z Talmberka • 4. 1698–1701 Bohumír Kapoun ze Svojkova • 5. 1701–1710 Tobiáš Jan Becker • 6. 1710–1721 Jan Adam Vratislav z Mitrovic • 7. 1721–1731 Václav František Karel Košín • 8. 1731–1733 Mořic Adolf Karel Saský • 9. 1733–1753 Jan Josef Vratislav z Mitrovic • 10. 1753–1763 Antonín Petr Příchovský z Příchovic • 11. 1763–1774 Heřman Hannibal Blümegen • 12. 1775–1776 Jan Ondřej Kayser z Kaysernu • 13. 1776–1780 Josef Adam Arco • 14. 1780–1794 Jan Leopold z Haye • 15. 1794–1811 Maria Tadeáš z Trauttmansdorffu • 16. 1818–1830 Alois Josef Krakovský z Kolovrat • 17. 1831–1875 Karel Boromejský Hanl z Kirchtreu • 18. 1875–1892 Josef Jan Evangelista Hais • 19. 1892–1902 Edvard Jan Brynych • 20. 1903–1921 Josef Doubrava • 21. 1921–1931 Karel Kašpar • 22. 1931–1956 Mořic Pícha • 1956–1969 admin. Václav Javůrek • 1969–1989 admin. Karel Jonáš • 23. 1989–1998 Karel Otčenášek1 • 24. 1998–2010 Dominik Duka • 25. od r. 2011 Jan Vokál
Znak královéhradeckého biskupství
Znak královéhradeckého biskupství
Královéhradečtí
světící biskupové
1. 1769–1775 Matyáš František Chorinský z Ledské • 2. 1920–1921 Karel Kašpar • 3. 1992–2023 Josef Kajnek
Pozn. kurz. = pomocný biskup nebo administrátor; 1Karel Otčenášek byl od r. 1998 do své smrti v r. 2011 osobní arcibiskup
Seznam olomouckých biskupů a arcibiskupů
BISKUPSTVÍ OLOMOUCKÉ
Znak olomouckého arcibiskupství
Znak olomouckého arcibiskupství
Olomoučtí
biskupové
(1063–1776)
1063–1085 Jan I. • 1088–1091 Vezel • 1091–1096 Ondřej • 1096–1099 Jindřich (?) • 1097/1099–1104 Petr I. • 1104–1126 Jan II. • 1126–1150 Jindřich Zdík • 1151–1157 Jan III. • 1157–1172 Jan IV. z Litomyšle • 1172–1182 Dětleb • 1182–1184 Pelhřim • 1184–1194 Kaim • 1194–1199 Engelbert • 1199–1201 Jan V. Bavor • 1201–1240 Robert Angličan • 1241–1245 Vilém • 1241–1245 Konrád z Friedberka • 1245–1281 Bruno ze Schauenburku • 1281–1302 Dětřich • 1302–1311 Jan VI. z Valdštejna • 1311–1316 Petr II. Andělův de Ponte Corvo • 1316–1326 Konrád I. Bavor • 1326–1333 Jindřich Berka z Dubé • 1334–1351 Jan VII. Volek • 1351–1364 Jan Očko z Vlašimi • 1364–1380 Jan IX. ze Středy • 1381–1387 Petr III. Jelito • 1387 Jan X. • 1388–1397 Mikuláš z Riesenburka • 1398–1403 Jan XI. Mráz • 1403–1408 Lacek z Kravař • 1409–1412 Konrád II. z Vechty • 1412–1416 Václav Králík z Buřenic • 1416–1430 Jan XII. Železný • 1416–1418 (Aleš z Březí) • 1430–1434 Kuneš ze Zvole • 1434–1450 Pavel z Miličína • 1450–1454 Jan XIII. • 1454–1457 Bohuslav ze Zvole • 1457–1482 Tas z Boskovic • 1483/1484–1490 Jan Filipec • 1487–1489 Jan XIV. Vitéz • 1489–1493 Ardicino della Porta ml. • 1493–1497 Jan XV. Borgia • 1497–1540 St. I. Thurzo • 1540–1541 Bern. Zoubek ze Zdětína • 1541–1553 Jan XVI. Dubravius • 1553–1565 Marek Khuen z Olomouce • 1565–1572 Vilém Prusinovský z Víckova • 1572–1574 Jan XVII. Grodecký • 1574–1575 Tomáš Albín z Helfenburka • 1576–1578 Jan XVIII. Mezoun z Telče • 1579–1599 St. II. Pavlovský • 1599–1636 František z Ditrichštejna • 1636–1637 Jan XIX. Arnošt z Plattenštejna • 1638–1662 Leopold I. Vilém (za něho administrovali: 1638 Ondřej Orlík, 1638–1640 Kašpar Karas, 1640–1642 Jan Kašpar Stredele, 1643–1646 Kašpar Karas, 1642–1650 Roderich Santhiller, 1650–1653 Jak. Merkurián, 1654–1664 Fr. Eliáš Kastelle) • 1663–1664 Karel I. Josef • 1664–1695 Karel II. z Lichtenst.-Castelcorna • 1695–1711 Karel III. Lotrin. • 1711–1738 Wolfgang Hannibal ze Schrattenbachu • 1738–1745 Jak. Arn. z Lichtenst.-Castelcorna • 1745–1758 Ferd. Jul. Troyer z Troyersteinu • 1758–1760 Leopold II. Fridrich z Egkhu • 1761–1776 Max. z Hamiltonu
Pomocní
biskupové
olomoučtí
(1304–1777)
1304–1324 Martin z Brna • 1347 Dětřich z Portic • 1442–1482 Vilém z Kolína • 1482–1501 Ondřej Wismann • 1498 Konrád Altheimer z Vaserburgu • 1509–1529 Martin Göschl • 1547–1549 Martin Přemyslovic • 1551–1561 Václav • 1603–1607 Melchior Pyrnesius z Pyrnu • 1608–1617 Jan Křtitel Civalli • 1618–1628 Hynek Jindřich Novohradský z Kolovrat • 1629–1632 Caesar Nardus z Montopole • 1630–1639 Filip Fridrich Breuner • 1637–1642 Jan Kašpar Stredele z Montani a Bergenu • 1640–1646 Kašpar Karas z Rhomsteinu • 1639–1650 Zikmund Miutini ze Spillimbergu • 1652–1665 Jan Gobbar • 1665–1668 Bernard Bredimus (nepotvrzen Římem) • 1668–1669 Ondřej Dirre • 1670–1695 Jan Jos. Breuner • 1690–1692 Fr. Ant. von Losenstein (koadjutor) • 1696–1702 Ferd. Schröffel ze Schröffenheimu • 1703–1727 Fr. Julián von Braida • 1729–1748 Otto Honorius z Egkhu • 1749–1771 Jan Karel Leopold von Scherffenberg • 1771–1776 Jan Václav Xaver Frey von Freyenfels • 1775–1777 Matyáš Fr. Chorinský z Ledské
ARCIBISKUPSTVÍ OLOMOUCKÉ
Olomoučtí
arcibiskupové
(od r. 1777)
1. 1777–1811 Antonín Theodor z Colloredo-Waldsee • 2. 1811–1819 Maria Tadeáš z Trauttmansdorffu • 3. 1819–1831 Rudolf Jan • 4. 1832–1836 Ferdinand Maria Chotek • 5. 1836–1853 Maxmilián Josef Sommerau-Beckh • 6. 1853–1892 Bedřich z Fürstenberka • 7. 1893–1904 Theodor Kohn • 8. 1904–1915 František Saleský Bauer • 9. 1916–1920 Lev Skrbenský z Hříště • 10. 1921–1923 Antonín Cyril Stojan • 11. 1923–1947 Leopold Prečan • 12. 1948–1961 Josef Karel Matocha • 1973–1987 ap. admin. Josef Vrana • 13. 1989–1991 František Vaňák • 14. 1992–2022 Jan Graubner • 15. od 2024 Josef Nuzík
Pomocní
biskupové
olomoučtí
(od r. 1779)
1779–1800 Karel Godefried z Rosenthalu • 1801–1812 Alois Jos. Krakovský z Kolovrat • 1817–1830 Ferdinand Maria Chotek • 1832–1868 Rudolf von Thyssebaert • 1831 Fr. Ant. Gindl • 1837–1838 Alois Jos. Schrenk • 1839–1841 Ant. Arnošt Schaffgotsche • do 1851 Ignaz Feigerle • 1880–1895 Gustav de Belrupt-Tyssac • 1904-1905 Jan Weinlich • 1904–1925 Karel Wisnar • 1906–1912 Vilém Blažek • 1922–1944 Jos. Schinzel • 1927–1938 Jan Stavěl • 1941–1969 St. Zela • 1943–1947 Jos. Martin Nathan • 1949–1965 Fr. Tomášek • 1990–1992 Jan Graubner • 1990–2017 Jos. Hrdlička • 2017–2024 Jos. Nuzík • od 2017 Ant. Basler
Pozn. kurz. = pomocný biskup, administrátor a ostatní; tuč. kurz. = arcibiskup; tuč. = kardinál
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Maria_Tadeáš_z_Trauttmansdorffu&oldid=24473959“