Maria Tadeáš z Trauttmansdorffu
Jeho Eminence Maria Tadeáš Trauttmansdorff | |
---|---|
2. arcibiskup olomoucký | |
Církev | Římskokatolická církev |
Arcidiecéze | Olomoucká |
Předchůdce | Antonín Theodor Colloredo-Waldsee |
Nástupce | Rudolf Jan Habsbursko-Lotrinský |
Titulární kostel | neměl |
Znak | |
Svěcení | |
Kněžské svěcení | 20. prosince 1783 světitel Josef Adam Arco |
Biskupské svěcení | 8. září 1795 světitel Antonín Theodor Colloredo-Waldsee 1. spolusvětitel Jan Prokop Schaaffgotsche 2. spolusvětitel Karel Godefried von Rosenthal |
Kardinálská kreace | 23. září 1816 kreoval Pius VII. |
Titul | Kardinál-kněz |
Vykonávané úřady a funkce | |
Zastávané úřady |
|
Osobní údaje | |
Datum narození | 28. května 1761 |
Místo narození | Štýrský Hradec Habsburská monarchie |
Datum úmrtí | 20. ledna 1819 (ve věku 57 let) |
Místo úmrtí | Vídeň Rakouské císařství |
Místo pohřbení | Katedrála v Olomouci |
Národnost | Rakouská |
Rodiče | Weikhard Josef z Trauttmansdorffu |
Příbuzní | Jan Nepomuk z Trauttmannsdorffu, Maria Vejkard z Trauttmansdorffu a Alois z Trauttmansdorffu (sourozenci) |
Povolání | duchovní |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Hrabě Maria Tadeáš kardinál z Trauttmansdorffu; německy : Maria Thaddäus von Trautmannsdorff, křtěn Maria Juda Tadeáš Josef Alois Vincenc Ferrerský Vilém (28. května 1761 Štýrský Hradec[1] – 20. ledna 1819 Vídeň[2]) byl rakouský šlechtic z rodu Trauttmansdorffů a duchovní, v letech 1794–1811 působil jako v pořadí 15. biskup královéhradecký, ovšem záležitosti diecéze řídil až do roku 1815, kdy papež potvrdil jeho volbu olomouckým arcibiskupem a 2. arcibiskup olomoucký (1811–1819). Kardinálem byl jmenován 23. září 1816.
Život
[editovat | editovat zdroj]Pocházel ze starého šlechtického rodu Trauttmansdorffů, patřil ke štýrské hraběcí linii.[3] Narodil se jako čtvrtý syn hraběte Vejkarta Josefa z Trauttmansdorffu (1711–1788) a jeho druhé manželky Marie Anny, rozené z Wurmbrand-Stuppachu (1733–1807).[4] Absolvoval gymnázium ve Štýrském Hradci, poté pokračoval od roku 1780 ve studiu na koleji Collegium Germanicum v Římě, zapsal se také jako student na univerzitě v Pavii. Studium dokončil promocí v roce 1782 a v roce 1783 byl vysvěcen na kněze, zároveň se stal nesídelním kanovníkem v Olomouci a začal působit jako farář v Krnově. V roce 1785 byl přeložen jako děkan do Holešova, kde se naučil česky. V této době se profiloval jako stoupenec josefinismu a uplatnil se i jako spisovatel.[5]
V roce 1793 byl jmenován biskupem v Terstu, ale než se tam odebral, stal se v srpnu 1794 královéhradeckým biskupem. Oficiálně byl ve funkci potvrzen v roce 1795 a biskupské svěcení přijal v kroměřížském kostele sv. Mořice od olomouckého arcibiskupa Antonína Colloreda. Slavnostní intronizace na biskupský stolec se konala 3.–4. října 1795.[6] V Hradci Králové trvale sídlil v biskupské rezidenci, stejně jako předchůdci ale také často pobýval na zámku Chrast. Měl snahu o zlepšení církevního školství, v Hradci Králové založil teologický seminář a po osobní intervenci v Praze a Vídni dosáhl také obnovení gymnázia v Německém Brodě.[7][8] Svůj zájem věnoval také péči o chudé a pro děti zaměstnanců biskupských statků zřídil penzijní fond. Proslul i jako bibliofil, jeho knihovna je dnes umístěna v biskupské rezidenci.[9]
Arcibiskupem v Olomouci byl zvolen v listopadu 1811, vzhledem k probíhajícím napoleonským válkám a internaci papeže Pia VII. ve Francii byl ve funkci oficiálně potvrzen až v roce 1815, do té doby také souběžně nadále spravoval záležitosti královéhradecké diecéze. V letech 1816–1818 vykonal velkou vizitační cestu po olomoucké arcidiecézi a v roce 1817 získal za zásluhy velkokříž Leopoldova řádu.[10] Zemřel náhle při návštěvě Vídně 20. ledna 1819 ve věku 57 let. Je pohřben v kryptě katedrály svatého Václava v Olomouci.
Majetkové a rodinné poměry
[editovat | editovat zdroj]Jeho soukromým majetkem bylo panství Medlešice na Chrudimsku, které koupil v roce 1810.[11][12]. Tento majetek po něm zdědil nejmladší bratr Joachim.
Maria Tadeáš pocházel početné rodiny, měl osm sourozenců. Nejstarší bratr Jan Nepomuk (1757–1809), byl c. k. tajným radou, komořím a v letech 1808–1809 zemským maršálkem v Dolním Rakousku[13] Díky dědictví a sňatku získal majetek v Českém království (Staré Hobzí, Jemnice, Herálec). Další bratr Maria Vejkart (1760–1842) byl knězem a v letech 1828–1842 generálním vikářem olomoucké arcidiecéze. Nejmladší z bratrů Joachim (1771–1835) byl c. k. komořím, v roce 1819 zdědil Medlešice, později koupil Záběhlice u Prahy.[14]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Matriční záznam o křtu[nedostupný zdroj] farnosti Štýrský Hradec – Sv. Krve; příjmení zapsáno Trautmanstorff
- ↑ Matriční záznam o úmrtí Archivováno 4. 3. 2016 na Wayback Machine. farnosti Vídeň – Panny Marie u Skotů; s. 02-Tod_0100, příjmení zapsáno Trautmannsdorf-Weinsberg
- ↑ Rodokmen Trauttmansdorffů (štýrská hraběcí linie) dostupné online
- ↑ Rodokmen Trauttmansdorffů in: Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl VII. Východní Čechy; Praha, 1989; s. 647–648
- ↑ Ottův slovník naučný; díl 25.; Praha, 1907 (reprint 2001); s. 673 ISBN 80-7185-439-5
- ↑ POLEHLA, Petr, HAVLÍKOVÁ, Eva: Intronizace královéhradeckých biskupů v 17. a 18. století; Červený Kostelec, 2020; s. 96–99 ISBN 978-80-7465-419-0
- ↑ HOLOUBEK, Ladislav: Život a výuka v hradeckém semináři od roku 1714 do konce 19. století in: 350 let královéhradecké diecéze; Červený Kostelec, 2015; s. 218 ISBN 978-80-7465-160-1
- ↑ Historie gymnázia v Havlíčkově Brodě dostupné online Archivováno 22. 9. 2022 na Wayback Machine.
- ↑ Biskupská knihovna v Hradci Králové dostupné online Archivováno 18. 12. 2022 na Wayback Machine.
- ↑ Maria Tadeáš Trauttmansdorff na webu Arcibiskupství olomouckého dostupné online
- ↑ Zámek Medlešice na webu Národního památkového ústavu dostupné online
- ↑ Dějiny zámku Medlešice na webu Pardubického kraje dostupné online
- ↑ Přehled představitelů státní správy v Dolním Rakousku na webu worldstatesmen dostupné online
- ↑ NOVOTNÝ, David: Kardinál Maria Tadeáš Trauttmansdorff a společenský vzestup rodu Wiederspergů; Chrudimský vlastivědný sborník 23; Chrudim, 2011
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Kolektiv: 350 let královéhradecké diecéze; Červený Kostelec, 2015; 454 s. ISBN 978-80-7465-160-1
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Maria Tadeáš z Trauttmansdorffu na Wikimedia Commons
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Maria Tadeáš z Trauttmansdorffu
- Profil na catholic-hierarchy.org
- Biografický profil na stránkách Salvadora Mirandy "The Cardinals of the Holy Roman Church"
15. biskup královéhradecký | ||
---|---|---|
Předchůdce: Jan Leopold Hay |
1794–1811 Maria Tadeáš z Trauttmansdorffu |
Nástupce: Alois Josef Krakovský z Kolovrat |
2. arcibiskup olomoucký | ||
---|---|---|
Předchůdce: Antonín Theodor Colloredo-Waldsee |
1811–1819 Maria Tadeáš z Trauttmansdorffu |
Nástupce: Rudolf Jan |
- Trauttmansdorffové
- Čeští kardinálové
- Čeští šlechtici
- Moravští šlechtici
- Rakouští šlechtici
- Olomoučtí arcibiskupové
- Královéhradečtí biskupové
- Kanovníci olomoucké kapituly
- Politici habsburské monarchie
- Nositelé Řádu Leopoldova
- Narození 28. května
- Narození v roce 1761
- Narození ve Štýrském Hradci
- Úmrtí 20. ledna
- Úmrtí v roce 1819
- Úmrtí ve Vídni
- Pohřbení v katedrále svatého Václava v Olomouci