Margaret Grahamová
Margaret Grahamová | |
---|---|
Narození | 15. února 1860 Carlisle, Cumberland |
Úmrtí | 4. července 1942 Spojené království |
Vojenská kariéra | |
Doba služby | 1904–1914 |
Sloužil | Austrálie |
Jednotka | Australian Army Nursing Service |
Války | První světová válka |
| |
Vzdělání | Adelaide Hospital |
Povolání | zdravotní sestra |
Otec | John Graham |
Matka | Margaret Grahamová |
Ocenění | Královský červený kříž |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Margaret Grahamová (15. února 1860 – 4. července 1942) byla australská zdravotní sestra narozená ve Spojeném království. Během své kariéry se v roce 1894 ocitla uprostřed tzv. sporu Hospital Row, který se odehrál v nemocnici v Adelaide. Později se stala uznávanou vrchní sestrou a jednou z prvních, které sloužily v přední linii první světové války.
Mládí
[editovat | editovat zdroj]Narodila se v Carlisle v Cumberlandu 15. února 1860 malíři pokojů Johnu Grahamovi a jeho ženě Margaret, rozené Farrerové. O jejím mládí není nic známo. V roce 1886 odjela na parníku Austral do Jižní Austrálie.[1] Dne 2. dubna 1891 se zapsala jako praktikantka v nemocnici v Adelaide (anglicky: Adelaide Hospital).
Kariéra
[editovat | editovat zdroj]Nemocnice v Adelaide (anglicky: Adelaide Hospital) se na konci 19. století nacházela v nefunkčním stavu. Nemocnice trpěla profesní rivalitou i žárlivostí jednotlivých nemocničních frakcí. Celou situaci zhoršovala vládní opozice, která viděla politickou výhodu v zachování takového stavu.[2]
V březnu 1894 byla Grahamová jmenována vedoucí sestrou na jednom z nemocničních oddělení a 19. listopadu téhož roku byla nemocniční radou doporučena na pozici vedoucí noční směny. Toto doporučení ale nebylo akceptováno[3] a vedoucí byla jmenována Ann Hannah Gordonová, sestra tajemníka Johna Gordona.[4] Mnoho zdravotních sester s výběrem nesouhlasilo, vidělo v něm pouze akt protekce a věřilo, že místo mělo připadnou mnohem zkušenější zdravotní sestře Louis Hawkinsové.[5] Šest z nich, mezi nimi i Grahamová, poslalo premiérovi Kingstonovi petici, ve které požadovaly nezávislé vyšetřování okolností jmenování Gordonové do funkce. Komisi tvořilo 12 lidí, včetně lékaře Waye, který se zásadně zasloužil o povýšení Gordonové. Dále v komisi zasedali také doktoři Stirling, Giles a John Colton. Komise došla k závěru, že sporné jmenování bylo díky potenciálu k vedoucí funkci. Také dopis zaslaný sestrami premiérovi označili za urážlivý a impertinentní a doporučili suspendování jeho signatářek.[5] Pod tímto tlakem pět zdravotních sester svou podporu Hawkinsové stáhlo, ale Grahamová tak učinit odmítla. Její nadřízená McLeodová na naléhala, aby rezignovala. Doktor Way Grahamové navrhl, aby přijala místo v Port Adelaide Hospital. Královská komise však došla k názoru, že protest byl oprávněný, ale proti vládě a nemocniční radě byla použita urážlivá slova a vyžadovala po Grahamové omluvu, po které ji měl být umožněn návrat do nemocnice.[3] Po jejím návratu v září 1895 rezignoval doktor Perks, který doktoru Wayovi Gordonovou původně doporučil a rezignovala i vrchní sestra McLeodová, která byla osobní přítelkyní Perkse.
Grahamová byla 4. března 1896 jmenována do funkce vedoucí sestry na Wyattově oddělení v nemocnici v Adelaide.[6] Brzy překonala svou reputaci rebelky svým přístupem ke své profesi a dne 1. ledna 1898 se stala vrchní sestrou.[7] Dne 10. července 1901 navštívila nemocnici vévodkyně z Cornwallu, Marie z Tecku, která byla provdaná za budoucího krále Jiřího V. Grahamová ji při této příležitosti dělala průvodkyni.[8]
V listopadu 1911 byly propuštěny tři zdravotní sestry kvůli protestům proti vedení sestry Dunstanové.[9] Následně 81 zdravotních sester odmítlo pod Dunstanovou pracovat a Grahamová o situaci informovala doktora C. T. C. de Crespignyho. Ten protestujícím sestrám nařídil okamžitý návrat do práce, ale ty kromě dvou praktikantek odmítly a byly suspendovány.[10] Grahamová pomohla zmírnit nastalou situaci a usnadnila jejich opětovný návrat do práce.
Byla také vynikající učitelkou, ale vyhýbala se papírování, které kdykoliv to bylo možné přenechávala vedoucí noční směny.[7]
Vojenská kariéra
[editovat | editovat zdroj]V roce 1904 vstoupila do Australian Army Nursing Service, nově zformované jednotky dobrovolnic sdružující 108 zdravotních sester (14 z nich bylo z Jižní Austrálie). Jednotka byla podřízena Australian Army Medical Corps. 19. nebo 28. září 1914[pozn. 1][11] byla povolána do aktivní služby v rámci First Australian Imperial Force. Spolu s asi 2000 vojáky se nalodila na loď Ascanius (pod označením Transport A11) a 20. října 1914 opustila přístav v Adelaide,[12] 25. října dorazila do Fremantle a 14. listopadu do Kolomba,[13] odkud byla poslána na Maltu, kde se přidala k posádce nemocniční lodi Guildford Castle.[pozn. 2][11]
27. dubna 1915 byla převelena k 2. australské všeobecné nemocnici (anglicky: 2nd Australian General Hospital),[11] která se v té době nacházela v Heliopoli v Egyptě.[7] Od května 1915 do roku 1916 pak sloužila u 1. australské všeobecné nemocnice (anglicky: 1st Australian General Hospital). Sloužila také ve vojenské nemocnici pro infekční choroby v Choubře v Káhiře a také na nemocničních lodích transportujících zraněné od Gallipoli.[7]
Do Melbourne se vrátila během služby na nemocniční transportní lodi Euripides, která odjela z Blízkého východu dne 22. ledna 1917. 2. dubna 1917 však opět odjela do Londýna,[11] kde se přihlásila ke službě u 3. australské pomocné nemocnice (anglicky: 3rd Australian Auxiliary Hospital) v Dartfordu v hrabství Kent. Tato nemocnice se specializovala na léčbu válečných neuróz a posttraumatické stresové poruchy.[14]
Nakonec sloužila u 2. australské všeobecné nemocnice v Anglii. Následně strávila několik měsíců v Rekonvalescenčním domově pro zdravotní sestry Glen Almond (anglicky: Glen Almond Convalescent Home for Sisters)[11] a poté se 15. dubna 1918 na parníku Marathon (pod označením Transport A74) vrátila do Austrálie. 28. srpna 1918 byla oficiálně propuštěna ze služby.
Konec života
[editovat | editovat zdroj]Po válce opět nastoupila do nemocnice v Adelaide. V roce 1919 byla přeložena do budovy Jubilee Exhibition Building. Tato budova byla zabrána armádou a vytvořena z ní nemocnice pro zotavení vojenských obětí španělské chřipky. Dne 1. prosince 1919 byla budova opět vrácena veřejnosti. Grahamová ze své pozice rezignovala v roce 1920 a na její místo byla jmenována Eleanor Harraldová.[15]
27. ledna 1921 Margaret Grahamová odplula na lodi Benalla do Anglie, kde také 4. července 1942 zemřela.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Poznámky
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Ovšem všechny pozdější dokumenty nesou datum 21. listopadu-
- ↑ Můžeme se setkat s alternativním výkladem v biografii zdravotní sestry Frances Mary Deerové, která se zapsala 25. listopadu 1914, odjela z Adelaide vlakem do Melbourne, kde se přidala ke zdravotnické jednotce na lodi HMAT Kyara (transport A55), která Melbourne opustila 5. prosince 1914. Mezi 20 dobrovolnicemi z Adelaide měla být i vrchní sestra Margaret Grahamová. Tato informace se shoduje i s ručně psanou opravou na služební kartě Grahamové a najdeme stejné tvrzení i u Merrilyn Lincolnové v Australian Dictionary of Biography, kde tvrdí, že se Grahamová nalodila v prosinci 1914 v Melbourne. Nicméně existují novinové zprávy o nalodění Grahamové na Ascanius, který opustil Adeilade již v říjnu toho roku a také několik armádních záznamů ve složce Grahamové zmiňující stejný název lodi. Vrchní sestrou na lodi Kyarra tak byla pravděpodobně Mary Knowlesová, nikoliv Margaret Grahamová.
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Margaret Graham (matron) na anglické Wikipedii.
- ↑ PERSONALITIES.. Quiz and the Lantern (Adelaide, SA : 1890 - 1900). 23 IV 1896, s. 6. Dostupné online [cit. 2019-04-02].
- ↑ THE ADELAIDE HOSPITAL.. Evening Journal (Adelaide, SA : 1869 - 1912). 17 VII 1896, s. 3. Dostupné online [cit. 2019-04-02].
- ↑ a b The Advertiser FRIDAY, MARCH 6, 1896.. Advertiser (Adelaide, SA : 1889 - 1931). 6 III 1896, s. 4. Dostupné online [cit. 2019-04-02].
- ↑ ADELAIDE HOSPITAL BOARD.. South Australian Register (Adelaide, SA : 1839 - 1900). 20 X 1894, s. 7. Dostupné online [cit. 2019-04-02].
- ↑ a b THE ADELAIDE HOSPITAL.. Advertiser (Adelaide, SA : 1889 - 1931). 12 I 1895, s. 6. Dostupné online [cit. 2019-04-02].
- ↑ THE ADELAIDE HOSPITAL.. Express and Telegraph (Adelaide, SA : 1867 - 1922). 6 III 1896, s. 2. Dostupné online [cit. 2019-04-02].
- ↑ a b c d LINCOLN, Merrilyn. Graham, Margaret (1860–1942). Canberra: National Centre of Biography, Australian National University Dostupné online.
- ↑ ROYALTY AT THE HOSPITALS.. Advertiser (Adelaide, SA : 1889 - 1931). 11 VII 1901, s. 9. Dostupné online [cit. 2019-04-02].
- ↑ NURSES' GRIEVANCES.. Register (Adelaide, SA : 1901 - 1929). 14 X 1911, s. 13. Dostupné online [cit. 2019-04-02].
- ↑ INTERVIEW WITH MR. CLELAND.. Register (Adelaide, SA : 1901 - 1929). 11 XI 1911, s. 13. Dostupné online [cit. 2019-04-02].
- ↑ a b c d e Graham Margaret : SERN Matron : POB Carlisle England : POE Adelaide SA : NOK Bell Elizabeth. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online.
- ↑ AUSTRALIAN SOL- DIERS AT SEA.. Express and Telegraph (Adelaide, SA : 1867 - 1922). 19 XI 1914, s. 4. Dostupné online [cit. 2019-04-02].
- ↑ OUR FIRST CONTRIBUTION.. Register (Adelaide, SA : 1901 - 1929). 8 XII 1914, s. 5. Dostupné online [cit. 2019-04-02].
- ↑ Robinson, Frances Alice (1882-1973) - People and organisations. Trove [online]. [cit. 2019-04-02]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Nursing: Eleanor Harrald. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Margaret Grahamová na Wikimedia Commons