Přeskočit na obsah

Mantov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Mantov
Kaplička
Kaplička
Lokalita
Charakterčást obce
ObecChotěšov
OkresPlzeň-jih
KrajPlzeňský kraj
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel539 (2021)[1]
Katastrální územíMantov (4,22 km²)
Nadmořská výška340 m n. m.
PSČ333 01
Počet domů186 (2021)[2]
Mantov
Mantov
Další údaje
Kód části obce53180
Kód k. ú.653187
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mantov je část obce Chotěšov v okrese Plzeň-jih v Plzeňském kraji. Nachází se asi jeden kilometr jihovýchodně od Chotěšova. Prochází zde silnice II/230. V roce 2011 zde trvale žilo 488 obyvatel.[3]

Mantov je také název katastrálního území o rozloze 4,22 km².[4] V katastrálním území leží i osada Pančava.

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1272.[5]

Černé uhlí se u Mantova začalo dobývat okolo roku 1780. Postupně zde vzniklo mnoho drobných dolů. K větším podnikům patřily doly Hermann a Dittrich, které byly otevřeny dědici Hermanna Dietricha Lindheima roku 1862 a původně těžily tři sloje v hloubce do sta metrů. Poté, co je roku 1863 převzalo Mantovské těžařstvo, byly prohloubeny na 166 metrů a vlečkou napojeny do Stoda. Časem se staly majetkem Západočeského horního a hutního spolku a Západočeského báňského akciového spolku. Po roce 1890 sloužily jako větrací šachty dolu Austria a uzavřeny byly okolo roku 1921. Okolo roku 1850 založila hrabata Waldstein a Schönborn důl Josef, který o tři roky později koupil Hermann Dietrich Lindheim a roku 1863 jej převzalo Mantovské těžařstvo. V blízkosti dolu Josef se nacházely doly Leopold a Petr.[6]

Západně od dolu Hermann, přibližně u silážních jam, býval pod poloviny devatenáctého století důl Mariahilf I. a jižně od něj Mariahilf II. Také tyto doly v roce 1853 koupil Hermann Lindheim. Posledním dolem v okolí byl důl Radbuza u osady Pančava. V roce 1877 patřil Löwovi ze Stoda, později se stal majetkem Západočeského báňského akciového spolku a uzavřen byl po roce 1920. Další velký důl Austria se nacházel v průmyslovém areálu Metálka východně od vesnice. Dosáhl hloubky 250 metrů a byl propojen s šachtou Hůrka u Losiny, která sloužila jako větrací jáma. Dne 28. srpna 1918 v dole došlo k výbuchu, při kterém zemřelo třináct horníků. Součástí dolu byla v letech 1892–1916 koksovna. Důl Austria byl uzavřen v roce 1920. O kilometr dál na severovýchod býval v letech 1912–1924 důl Ruska.[6]

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]
Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[7][8]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 344 585 762 1 037 1 147 1 235 1 207 928 851 676 527 457 508 488 539
Počet domů 42 64 70 94 110 117 138 157 157 145 135 142 152 155 186

Obecní správa

[editovat | editovat zdroj]

Při sčítání lidu v letech 1850–1959 Mantov byl samostatnou obcí, se kterým patřil nejprve do okresu Stříbro, ale v roce 1950 v okrese Přeštice. Od roku 1960 je částí obce Chotěšov v okrese Plzeň-jih.[9]

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]
  • Dům dělnické kolonie – hornická kolonie Werk, z toho jen: čp. 35 a 40
  • Martin Krippner (23. září 1817 Mantov – 1894 Warkworth, Nový Zéland), zakladatel novozélandské obce Puhoi[10]
  1. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online.
  3. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 243. 
  4. Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-01. 
  5. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 306. 
  6. a b DRNEK, Jan. Krajina nad pokladem. Průvodce po historii kamenouhelného dolování na Plzeňsku. Plzeň: Street, 2012. 336 s. ISBN 978-80-904746-0-4. S. 163–195. 
  7. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  8. Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  9. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 321. 
  10. NEKOLA, Martin. Po stopách Čechů na Novém Zélandu: ...za dlouhým bílým oblakem. 1. vyd. [s.l.]: nakladatelství Machart, 2021. 191 s. ISBN 978-80-7656-027-7. S. 7–23. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]