Přeskočit na obsah

Maleník (pohoří)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Maleník
Nejvyšší bodMaleník
Nadřazená jednotkaPodbeskydská pahorkatina

StátČeskoČesko Česko
Map
Souřadnice
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Maleník je pohoří, hrásť a geomorfologický podcelek Podbeskydské pahorkatiny, která je geomorfologickou oblasti Západobeskydského podhůří Vnějších Západních Karpat. Je na levém břehu řeky Bečva jižně nad nížinou Bečevská brána v okrese Přerov v Olomouckém kraji a na Moravě.[1][2]

Nachází se na území měst: Hranice, Lipník nad Bečvou a Teplice nad Bečvou.[2]

Nachází se na území vesnic: Sušice, Pavlovice u Přerova, Hlinsko, Lhota, Šišma, Bezuchov, Kladníky, Týn nad Bečvou, Oprostovice, Dolní Nětčice, Rakov, Rybáře, Paršovice, Valšovice, Opatovice, Ústí, Černotín a Kunčice.[2]

Geologie a geomorfologie

[editovat | editovat zdroj]

Maleník je také členitá vrchovina o rozloze 60 km², střední nadmořské výšce 336 m a středním sklonu 5°12´, která je severovýchodo-východně orientovaná. Má délku cca 20 km a na šířku maximálně do 6 km. Na severu hraničí s Bečevskou bránou (do které příkře spadá) a na jihu s Kelčskou pahorkatinou. Na východě hraničí s Příborskou pahorkatinou a na západě opět s Kelčskou pahorkatinou. Pohoří má proměnlivé podloží, které jasně reflektuje přechod mezi Karpatami a Českým masívem. Střední část Maleníku tvoří kulmské droby, pískovce a břidlice hradecko-kyjovického souvrství a omezeně také moravického souvrství spodního karbonu. Nižší polohy jsou zase tvořeny proměnlivými eluvii kamenito písčito–hlinitými až v menší míře i písčito–jílovitými, které se proměnlivě střídají s vrstevnatými vápnitými jíly, písky a místy i štěrky (šlíry). Jihovýchodní část ve směru od Teplic nad Bečvou se v podloží uplatňují také vápence. Celé pohoří je, mimo hlavního hřbetu, překryto sprašemi. Maleník má tedy zvláštní postavení, protože z pohledu geologie se jedná o blok Českého masivu, resp. blízkého geomorfologického celku Nízký Jeseník, který byl oddělen širokým prolomem Moravské brány, resp. jejím geomorfologickým podcelkem Bečevská brána. Prolom Moravské brány způsobil značný sklon svahů Maleníku k severozápadu, zatímco k jihovýchodu je sklon svahů malý. Občasná krátká údolí Maleníku jsou tvořena v tektonických zlomech. Ve vápencové části jsou přítomny krasy Hranického krasu.[1][2]

Nejvyšší bod

[editovat | editovat zdroj]

Nejvyšším bodem Maleníku je vrchol kopce Maleník s nadmořskou výškou 479 m, prominencí 160 m a izolací 7,3 km.[3]

Největším vodním tokem je řeka Bečva, která průlomem protíná pohoří u Teplic nad Bečvou a druhým největším tokem je Moštěnka. Vodstvo patří do povodí Moravy a úmoří Černého moře.[1][2]

Školní polesí střední lesnické školy v Hranicích

[editovat | editovat zdroj]

Na Maleníku je také školní polesí střední lesnické školy v Hranicích, které bylo založeno v roce 1921.[1]

Turistika a příroda

[editovat | editovat zdroj]

Turistické a cyklistické trasy

[editovat | editovat zdroj]
  1. a b c d HRUBAN, Robert. Maleník [online]. 2015-01-19 [cit. 2025-01-02]. Dostupné online. 
  2. a b c d e S.R.O, Turistika cz. Vrchovina Maleník - Pohoří. Turistika.cz [online]. [cit. 2025-01-02]. Dostupné online. 
  3. S.R.O, Turistika cz. Maleník - Kopec. Turistika.cz [online]. [cit. 2025-01-02]. Dostupné online.