Madeleine Lebeauová
| Madeleine Lebeauová | |
|---|---|
.jpg) | |
| Rodné jméno | Marie Madeleine Berthe Lebeau |
| Narození | 10. června 1923  Antony, Hauts-de-Seine |
| Úmrtí | 1. května 2016 (ve věku 92 let)  Estepona, Málaga |
| Aktivní roky | 1939-1970 |
| Choť | Israël Mosche Blauschild (1939–1942) Tullio Pinelli (1988–2009) |
| Významné role | Yvonne (Casablanca) |
 Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Madeleine Lebeauová, rodným jménem Marie Madeleine Berthe Lebeauová nebo také LeBeauová (10. června 1923 Antony – 1. května 2016 Estepona) byla francouzská filmová a divadelní herečka.
Život a kariéra
[editovat | editovat zdroj]V roce 1939 debutovala ve filmu Georga Wilhelma Pabsta Jeunes filles en détresse. Jejím prvním manželem byl židovský herec Marcel Dalio, s nímž po německé okupaci Paříže uprchla do Ameriky a oba získali angažmá v Hollywoodu. Oba se objevili ve filmu Michaela Curtize Casablanca (1942), kde Madeleine ztvárnila barovou zpěvačku Yvonne, bývalou milenku hlavního hrdiny Ricka Blaina, která v klíčové scéně zpívá navzdory zákazu Marseillaisu. Byla obsazena také do filmů Gentleman Jim (1942) a Music for Millions (1944), po válce se vrátila do Francie, kde hrála ve filmech Les Chouans, Cadet Rousselle, Země, odkud přicházím a Pařížanka, menší role měla také ve Felliniho Osm a půl a v Angelice, markýze andělů. Účinkovala rovněž v pařížském divadle Espace Cardin. Koncem šedesátých let ukončila hereckou kariéru a žila ve Španělsku se svým druhým manželem, jímž byl italský scenárista Tullio Pinelli.
Zemřela v roce 2016 jako poslední z protagonistů Casablancy.[1]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Zemřela herečka LeBeauová, Bogartova milenka z Casablanky. Novinky [online]. 2016-05-15 [cit. 2024-09-01]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Madeleine Lebeauová v Internet Movie Database (anglicky)
- Madeleine Lebeauová v Česko-Slovenské filmové databázi
- Cine Memorial Archivováno 21. 2. 2018 na Wayback Machine.
