Ma'barot (Izrael)
| Ma'barot מעברות | |
|---|---|
 Zástavba v kibucu Ma'barot | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 32°21′50″ s. š., 34°54′15″ v. d. |
| Nadmořská výška | 16 m n. m. |
| Stát |  Izrael |
| distrikt | Centrální |
| oblastní rada | Emek Chefer |
  Ma'barot | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Počet obyvatel | 940 (2014[1]) |
| Správa | |
| Vznik | 1933 |
| Zakladatel | Židé z Rumunska z hnutí ha-Šomer ha-ca'ir |
| Oficiální web | www |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Ma'barot (hebrejsky מעברות, doslova „Přechody“, je vesnice typu kibuc v Izraeli, v Centrálním distriktu, v oblastní radě Emek Chefer.
Geografie
[editovat | editovat zdroj]Leží v nadmořské výšce 16 metrů v hustě osídlené a zemědělsky intenzivně využívané pobřežní nížině respektive Šaronské planině. Na severním okraji kibucu protéká vodní tok Nachal Alexander, do kterého podél východního okraje vesnice směřuje k severu vádí Nachal Avichajil.
Obec se nachází 5 kilometrů od břehu Středozemního moře, cca 33 kilometrů severovýchodně od centra Tel Avivu, cca 50 kilometrů jihojihozápadně od centra Haify a 8 kilometrů jižně od města Chadera. Ma'barot obývají Židé, přičemž osídlení v tomto regionu je etnicky převážně židovské. Spolu se sousedními vesnicemi Mišmar ha-Šaron, Kfar Chajim, Hadar Am, Kfar Jedidja a Bejt Jicchak-Ša'ar Chefer vytváří souvislý severojížní pás zemědělských sídel táhnoucí se až k okraji města Netanja.
Ma'abarot je na dopravní síť napojen pomocí dálnice číslo 4.
Dějiny
[editovat | editovat zdroj]Ma'barot byl založen v roce 1933.[2] Zakladateli vesnice byla skupina Židů z Rumunska napojených na levicové hnutí ha-Šomer ha-ca'ir. Ta se zformovala již roku 1925 pod jménem Kibuc Gimel (קיבוץ ג׳). Provizorně se usadili poblíž Afuly a v následujících letech se podíleli na stavebních pracích na různých místech tehdejší mandátní Palestiny. Postupně se k nim přidali Židé z Bulharska (1929) a Maďarska (1930). V roce 1933 se usadili v nynější lokalitě, v tehdy bažinaté oblasti sužované malárií, obývané zčásti beduíny. Roku 1939 se v kibucu usadila i skupina židovských uprchlíků z Německa. Roku 1944 byla ve vesnici otevřena budova společné jídelny.[3]
Jméno kibucu je odvozeno od polohy na tehdy jediném severojižním přechodu přes Nachal Alexander spojujícím sídla v pobřežní planině. Roku 1937 tudy byla trasována nová pobřežní silnice do Chadery. Až do roku 1948 se v okolí kibucu Ma'barot (zejména východním směrem, poblíž kibucu ha-Ogen) rozkládalo arabské beduínské osídlení s vesnicí Vádí Kabani. Osadníci z Ma'barot se zdejšími Araby udržovali přátelské vztahy. V březnu 1948, počátkem války za nezávislost, ovšem zdejší arabské obyvatelstvo uprchlo a arabské osídlení zde skončilo. Zástavba Vádí Kabani pak byla zbořena.[3][4]
Před rokem 1949 měl kibuc rozlohu katastrálního území 820 dunamů (0,82 km²).[5]
V roce 1955 v kibucu pobýval francouzský hudební skladatel Paul Tortelier, který tu složil Izraelskou symfonii. Roku 1967 byly v prostoru vesnice objeveny archeologické pozůstatky osídlení z doby bronzové.[6]
Místní ekonomika je založena na zemědělství. Od roku 1962 zde funguje i podnik na výrobu spotřební elektroniku. Existují tu i další průmyslové firmy. Je zde k dispozici plavecký bazén, knihovna, společenské centrum a sportovní areály. Děti z kibucu dojíždějí do základní školy v nedalekém Giv'at Chajim Me'uchad. Přímo v kibucu pak funguje střední škola Ramot Chefer (רמות חפר) s regionálním významem.[3] Kibuc si stále udržuje vysokou míru kolektivismu a zatím neprošel privatizací.[6]
Demografie
[editovat | editovat zdroj]Podle údajů z roku 2014 tvořili naprostou většinu obyvatel v Ma'barot Židé (včetně statistické kategorie „ostatní“, která zahrnuje nearabské obyvatele židovského původu, ale bez formální příslušnosti k židovskému náboženství).[1]
Jde o menší sídlo vesnického typu s dlouhodobě rostoucí populací. K 31. prosinci 2014 zde žilo 940 lidí. Během roku 2014 populace stoupla o 2,6 %.[1]
| Rok | 1948 | 1961 | 1972 | 1983 | 1995 | 2001 | 2003 | 2004 | 2005 | 2006 | 2007 | 2008 | 2009 | 2010 | 2011 | 2012 | 2013 | 2014 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 551 | 572 | 752 | 714 | 724 | 714 | 741 | 751 | 778 | 808 | 832 | 848 | 920 | 923 | 955 | 924 | 916 | 940 |
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c d יישובים 2014 [online]. Izraelský centrální statistický úřad [cit. 2015-10-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-11-17. (hebrejsky)
- ↑ יישובים 2013 [online]. Izraelský centrální statistický úřad [cit. 2014-11-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-05-30. (hebrejsky)
- ↑ a b c מעברות [online]. hefer.org.il [cit. 2010-05-12]. Dostupné online. (hebrejsky)
- ↑ Welcome To Wadi Qabbani [online]. Palestine Remembered [cit. 2010-05-12]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Localities of Eretz Israel: Towns, Kibbutzim, Moshavim [online]. Israel Der Juden-Staat: Das Jahr Der Zionisten, Ullman-Verlag, 1949 [cit. 2010-05-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-04-23. (anglicky)
- ↑ a b מעברות [online]. maabarot.org.il [cit. 2010-05-12]. Dostupné online. (hebrejsky)
- ↑ רשימת היישובים, מאפיינים גיאוגרפיים ואוכלוסייה 1948,1961,1972,1983, 1995 [online]. Izraelský centrální statistický úřad [cit. 2010-05-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-04-13. (hebrejsky)
- ↑ שם יישוב אנגלית a další seznamy demografického vývoje sídel [online]. Izraelský centrální statistický úřad [cit. 2010-05-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-05-25. (hebrejsky)
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Ma'barot na Wikimedia Commons - (hebrejsky) Oficiální stránky obce
