Maďarská republika rad
Maďarská republika rad Magyarországi Tanácsköztársaság
| |||||||||
Hymna Internacionálé | |||||||||
Motto Világ proletárjai, egyesüljetek! | |||||||||
Geografie
| |||||||||
Obyvatelstvo | |||||||||
Národnostní složení
|
|||||||||
Státní útvar | |||||||||
Vznik
|
21. březen 1919 – vyhlášením Maďarské republiky rad
| ||||||||
Zánik
|
|||||||||
Státní útvary a území | |||||||||
|
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/93/A_Tan%C3%A1csk%C3%B6zt%C3%A1rsas%C3%A1g_kiki%C3%A1lt%C3%A1sa_-_1919._m%C3%A1rcius_21%2C_Kossuth_t%C3%A9r.jpg/220px-A_Tan%C3%A1csk%C3%B6zt%C3%A1rsas%C3%A1g_kiki%C3%A1lt%C3%A1sa_-_1919._m%C3%A1rcius_21%2C_Kossuth_t%C3%A9r.jpg)
Maďarská republika rad nebo Maďarská sovětská republika (Maďarsky: Magyarországi Tanácsköztársaság) byla dočasným státním útvarem existujícím od 21. března do 1. srpna 1919. Jednalo se o komunistický stát s diktaturou proletariátu, který vznikl z Maďarské demokratické republiky. V čele Maďarské republiky rad stál komunista Béla Kun.
Historie[editovat | editovat zdroj]
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/b7/Bela.Kun.Revolution.1919.jpg/220px-Bela.Kun.Revolution.1919.jpg)
Revoluční vláda znárodnila továrny, doly a banky. Konfiskovala půdu nad 57 hektarů a řídila Maďarskou Rudou armádu. Vláda rovněž prosazovala zestátnění kultury a školství, zavedla stanné právo a revoluční teror s fyzickou likvidací odpůrců (450 osob).
Nespokojeny s tímto vývojem vystoupily proti MRR státy budoucí Malé dohody a zahájily společnou intervenci (Rumunské království 16. dubna, ČSR 27. dubna). Maďarská Rudá armáda přešla dne 20. května do protiútoku a obsadila území jižního Slovenska, kde vytvořila 16. června Slovenskou republiku rad. Československé vojsko proti této ofenzívě na území ČSR zakročilo a okupované území bylo získáno zpět. Do protiofenzivy se zapojily i české spolky Sokol a DTJ. Sokolové vyslali 4 prapory a DTJ jednu rotu.[1] Rozhodující v boji s maďarskými útočníky byla bitva o Zvolen.
Rumunská vojska následně obsadila Budapešť a 1. srpna 1919 předala Maďarská republika rad vládu do rukou sociálních demokratů. Počátkem listopadu se rumunská vojska stáhla zpět na své území a 16. listopadu 1919 vstoupil v čele národní armády do Budapešti bývalý admirál rakousko-uherského námořnictva Miklós Horthy. Situace byla stabilizována 1. března 1920, kdy parlament vyhlásil Maďarské království, jeho regentem se stal Miklós Horthy.
Státní symboly[editovat | editovat zdroj]
Komunisté odstranili veškeré tradiční státní symboly. Červeno-bílo-zelenou vlajku nahradila vlajka rudá – symbol proletářské revoluce a funkci státního znaku převzala rudá hvězda.[2]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ KÖSSL, Jiří; KRÁTKÝ, František; MAREK, Jaroslav. Dějiny tělesné výchovy II.. Praha: Olympia, 1986. Kapitola Sokol, s. 131.
- ↑ Maďarské historické státní znaky na Flags of the World (anglicky)
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- GILBERT, Martin. Židé ve 20. století. Praha: BASET, 2003. 375 s. ISBN 80-86223-54-X.
- KONTLER, László. Dějiny Maďarska. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2008 (2. vydání). 613 s. ISBN 978-80-7106-616-3.
- PRAŽÁK, Richard. Stručná historie států MAĎARSKO. Praha: Nakladatelství Libri, 2005. 145 s. ISBN 80-7277-269-4.
- TOMÁŠEK, Dušan. Nevyhlášená válka - boje o Slovensko 1918-1920. 1. vyd. Praha: Epocha, 2005. ISBN 80-86328-68-6
Související články[editovat | editovat zdroj]
- Bitva o Zvolen
- Dějiny Maďarska
- Béla Kun
- Miklós Horthy
- Slovenská republika rad
- Seznam významných událostí dějin Maďarska
- Maďarsko-československá válka
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Maďarská republika rad na Wikimedia Commons
- (maďarsky) A Magyar Tanácsköztársaság
- Zaostřeno na moderní dějiny - Maďarská republika rad.