Přeskočit na obsah

M47 Patton

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
M47 Patton
Typ vozidlaHlavní bojový tank[1]
Země původuUSA
Historie
VýrobceDetroit Arsenal Tank Plant
American Locomotive Co.
Období výroby1951–1954
Vyrobeno kusů8576
Ve službě1952–počátek 60. let (USA)
Základní charakteristika
Posádka5 - velitel, střelec, nabíječ, řidič, radista/kulometčík
Délka8,51 m
Šířka3,51 m
Výška3,35 m
Hmotnost44,1 t
Pancéřování a výzbroj
Pancéřovánípřední pancíř 101,6 mm ve sklonu 60°
přední věž 101,6 mm ve sklonu 40°
Hlavní zbraň90 mm kanón M36
71 střel
Sekundární zbraněKulomet M2 ráže 12,7 mm
2× kulomet M1919A4 ráže 7,62 mm
Pohon a pohyb
MotorDvanáctiválcový vzduchem chlazený přeplňovaný bezínový motor Continental AV1790
Výkon810 hp (600 kW)
Odpruženítorzní tyče
Max. rychlost48 km/h
Poměr výkon/hmotnost17,6 hp/tunu
Dojezd160 km
Některá data mohou pocházet z datové položky.

M47 Patton je střední tank, který vznikl po skončení druhé světové války ve Spojených státech. Byl pojmenován po slavném generálu Pattonovi a byl vývojovým nástupcem amerického tanku M46 Patton. V amerických ozbrojených silách sloužil od roku 1952 až do počátku 60. let. Zanedlouho byl následován tankem M48 Patton. Definitivně byl však nahrazen až tankem M60 Patton.

Uživatelé

[editovat | editovat zdroj]

Současní

[editovat | editovat zdroj]
  • Írán Írán – 400 M47 dodáno v 60. letech 20. století. V 70. letech modernizovány na standard M47M.[2] Později následovala nikdy nenasazená modernizace Sabalan, z níž vychází modernizace Tiam z roku 2016. Dle IISS má Írán k roku 2022 k dispozici v aktivní službě 168 tanků M47 a M48.
  • Belgie Belgie
  • Etiopie Etiopie – 30 tanků obdrženo z Jugoslávie v roce 1977.[3]
  • Francie Francie – 856 tanků ve službě mezi roky 1954 – 1970.
  • Chorvatsko Chorvatsko – Přes 20 tanků nasazeno během Chorvatské války za nezávislost. 16 tanků zůstalo ve službě do roku 1996, následně byly vyřazeny.
  • Irák Irák – Ukořistěny během Irácko-íránské války. Všechny byly zničeny či sešrotovány.
  • Itálie Itálie – Obdrženo přes 2 000 tanků.
  • Jižní Korea Jižní Korea – Obdržela celkem 531 tanků — 463 pro armádu mezi roky 1956 až1959, a 68 pro námořní pěchotu během let 1963 až 1964. Asi tři čtvrtiny tanků M47 byly modernizovány 90mm kanónem M41 z tanku M48, poté kdy byly tyto tanky modernizovány se 105 mm kanónem M68. Poslední M47 byl vyřazen v roce 2007.
  • Jordánsko Jordánsko – Získaly 60 ukořistěných íránských tanků od Iráku.
  • Jugoslávie Jugoslávie – Obdrženo 319 tanků od USA, které se obávaly možného útoku SSSR vůči Jugoslávii v 50. letech.
  • Kypr Kypr – Ve službě jeden ukořistěný tank.
  • Nizozemsko Nizozemsko
  • Norsko Norsko – Obdrželo 2 tanky pro testování před nákupem tanku M48 v roce 1962.
  • Pákistán Pákistán – Vyřazeny během let 2002 – 2003.[4]
  • Portugalsko Portugalsko – Obdrženo 161 tanků od USA, ve službě do poloviny 80. let.
  • Rakousko Rakousko – 153 tanků ve službě mezi roky 1957 až 1982. Od roku 1972 se věže vyřazených tanků montovaly do rakouských bunkrů jakožto protitankové dělostřelectvo.
  • Řecko Řecko – Ve službě 396 tanků, které byly sešrotovány mezi roky 1992 až 1995.
  • Saúdská Arábie Saúdská Arábie
  • Somaliland Somaliland
  • Somálsko Somálsko
  • Spojené státy americké Spojené státy americké
  • Španělsko Španělsko
  • Turecko Turecko – V aktivní službě mělo 1 347 tanků.
  • Západní Německo Západní Německo – V aktivní službě mělo 1 102.[5]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku M47 Patton na anglické Wikipedii.

  1. Hunnicutt, p. 35
  2. ABRAHAMIAN, Ervand. Iran Between Two Revolutions. [s.l.]: Princeton University Press, 21 July 1982. Dostupné online. ISBN 0-691-10134-5. 
  3. "Trade Registers" Archivováno 14. 4. 2010 na Wayback Machine., Armstrade.sipri.org. Retrieved 2018-06-11.
  4. John Pike. Pakistan Army Equipment [online]. [cit. 2015-02-13]. Dostupné online. 
  5. M47 (Patton II) Medium Tank (1951) [online]. Militaryfactory.com [cit. 2016-01-01]. Dostupné online. 
  6. Dominik Kačírek. Arnold Schwarzenegger sloužil jako tankista, kvůli kulturistické soutěži ze služby utekl [online]. 30.7.2020 [cit. 2024-04-02]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]