Městský soud v Praze
| Městský soud v Praze | |
|---|---|
.jpg) Hlavní budova Městského soudu v Praze | |
| Odvolací soud | Vrchní soud v Praze |
| Předseda | JUDr. Jaroslava Pokorná |
| Místopředseda | Mgr. Lenka Marynková JUDr. Tomáš Novosad Mgr. Pavel Pražák JUDr. Simona Bradáčová Mgr. Michal Roubíček JUDr. Jaroslav Cihlář Mgr. Aleš Sabol |
| Adresa | Spálená 2 112 16 Praha 2 |
| Souřadnice | 50°4′43″ s. š., 14°25′11″ v. d. |
| Oficiální stránky | |
| Mapka soudního obvodu | |
 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Městský soud v Praze je krajský soud[1] se sídlem v hlavním městě Praze, jehož působnost je dána pouze pro území hlavního města, pro obce Středočeského kraje je jako krajský soud zřízen Krajský soud v Praze. Co do počtu soudců je Městský soud v Praze největším českým soudem vůbec.[2]
Historie
[editovat | editovat zdroj]Městský soud v Praze vznikl až v roce 1960, do té doby existoval pro Prahu i okolní obce jeden Krajský soud v Praze.[3] Ten vznikl jako Zemský soud v Praze už roku 1850, později byl rozdělen na specializovaný zemský soud civilní (sídlil na Ovocném trhu) a zemský soud trestní (sídlil ve Spálené ulici), existoval také zemský soud obchodní, ale po roce 1949 byly všechny tři sloučeny do jednoho obecného krajského soudu.
V letech 1992–2000 v jeho obvodu a zároveň v obvodu Krajského soudu v Praze působil samostatný Krajský obchodní soud v Praze, rozhodující v obchodních věcech a vedoucí obchodní rejstřík, který byl poté začleněn do pražského městského soudu.[4]
Pracoviště
[editovat | editovat zdroj]Soud má celkem tři pracoviště: ve Spálené ulici na Novém Městě (hlavní budova, věci občanskoprávní a trestní) a ve Slezské ulici na Vinohradech (věci obchodní a správní; až do září 2018 byl správní úsek v Hybernské ulici na Novém Městě). Centrální spisovna soudu, kterou využívají i pražské obvodní soudy a další justiční složky, se nachází v Hostivici u Prahy.[5]
Hlavní budova soudu navazuje přímo na novoměstskou radnici, která nyní stejně jako dříve slouží městské správě, ale na přelomu 18. a 19. století byla upravena pro účely magistrátního kriminálního soudu, později zemského trestního soudu. Souzen zde byl např. Václav Babinský nebo se zde odehrál proces s Omladinou. Na nádvoří radnice se konaly i popravy. Teprve v letech 1901–1903 byl na místě sousedících starších domů čp. 3 až 9 (mj. pivovar, hostinec U Slovanské lípy nebo kaple sv. Lazara) podle projektu vídeňského architekta Förstera vybudován v monumentálním stylu německo-francouzské novorenesance rozsáhlý pětikřídlý justiční palác s několika nádvořími. Průčelí jak do Spálené ulice, kde se nachází hlavní vchod se šesti sloupy, tak do Karlova náměstí zdobí přepásané pilastry, lví masky, šambrány a štíty se zavíjenými ornamenty. Hlavní jednací síň má kapacitu více než sto míst a občas se objevuje ve filmech.[6][7]
Budova na Vinohradech byla postavena architektem Aloisem Dryákem v letech 1926–1928 v klasicizujícím stylu a původně byla sídlem Tabákové režie. Jde o dominantní trojkřídlou budovu o čtyřech patrech, přičemž první patro je zdobeno štukovými kruhy a reliéfy zpodobňující tabákovou plantáž od Josefa Jiříkovského, jinak je fasáda pásově rustikovaná. Mezi ulicemi Slezskou a Blanickou budova vytváří čtvrtkruh, k Sázavské ulici vystupuje rizalit. Nad hlavním vstupním portálem je původní československý státní znak, uvnitř upoutá reprezentativní trojramenné schodiště. Výzdoba pochází od sochaře Jaroslava Horejce. Budova je od roku 2003 chráněna jako nemovitá kulturní památka.[8] V budově mj. funguje páternoster.[7]
Agenda
[editovat | editovat zdroj]Městský soud rozhoduje především o odvoláních proti rozhodnutím pražských obvodních soudů a sám rozhoduje jako soud prvního stupně ve specializované agendě (nejzávažnější trestné činy, insolvenční řízení, spory ve věcech obchodních korporací, hospodářské soutěže, duševního vlastnictví apod.), o odvoláních pak rozhoduje Vrchní soud v Praze. Vzhledem k působnosti vůči hlavnímu městu je významným správním soudem, agendu veřejných rejstříků právnických a fyzických osob vykonává navíc také pro obvod Krajského soudu v Praze (v obchodním rejstříku městského soudu je zapsána téměř polovina všech českých obchodních společností[9]), a je také výjimečný v tom, že je v České republice jediným soudem prvního stupně pro věci průmyslového vlastnictví a ochrany práv k odrůdám.[10]
Soudní obvod
[editovat | editovat zdroj]Do obvodu Městského soudu v Praze patří obvody těchto okresních soudů:
- Obvodní soud pro Prahu 1
- Obvodní soud pro Prahu 2
- Obvodní soud pro Prahu 3
- Obvodní soud pro Prahu 4
- Obvodní soud pro Prahu 5
- Obvodní soud pro Prahu 6
- Obvodní soud pro Prahu 7
- Obvodní soud pro Prahu 8
- Obvodní soud pro Prahu 9
- Obvodní soud pro Prahu 10
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ KOCOUREK, Jiří. Zákon o soudech a soudcích. Komentář. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2015. ISBN 978-80-7400-292-2. S. 61.
- ↑ České soudnictví 2020: Výroční statistická zpráva [online]. Praha: Ministerstvo spravedlnosti České republiky, 2021 [cit. 2021-08-19]. S. 14, 86, 145. Dostupné online.
- ↑ § 2 nařízení ministra spravedlnosti č. 41/1960 Sb., o sídlech a obvodech lidových soudů a sídlech a obvodech krajských soudů. Dostupné online.
- ↑ Část první zákona České národní rady č. 436/1991 Sb., o některých opatřeních v soudnictví, o volbách přísedících, jejich zproštění a odvolání z funkce a o státní správě soudů České republiky, a část druhá zákona č. 215/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 436/1991 Sb., o některých opatřeních v soudnictví, o volbách přísedících, jejich zproštění a odvolání z funkce a o státní správě soudů České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
- ↑ Obrazem: Pražská justice se konečně dočkala vyhovující spisovny v Hostivici. Česká justice [online]. Media Network, 2016-12-05 [cit. 2017-01-02]. Dostupné online.
- ↑ PLATOVSKÁ, Marie. Novoměstská radnice. Budova bývalého c. k. trestního soudu. In: Slavné stavby Prahy 2. Praha: Foibos books, 2011. ISBN 978-80-87073-35-3. S. 69–73.
- ↑ a b Libor Vávra: Představení Městského soudu v Praze. In Soudce č. 7–8/2020, str. 27, 28.
- ↑ Palác Tabáková režie je v evidenci v Ústředním seznamu kulturních památek České republiky pod rejstříkovým číslem 100265 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD).
- ↑ KUČERA, Petr. Povinnou změnu dokumentů nestihly téměř dvě pětiny firem. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2014-07-15 [cit. 2014-08-22]. Dostupné online.
- ↑ § 39 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Městský soud v Praze na Wikimedia Commons
