Městský park Tivoli
Městský park Tivoli | |
---|---|
Pohled ze zámku Tivoli. | |
Lokalita | Lublaň, Slovinsko |
Zeměpisné souřadnice | 46°3′14,04″ s. š., 14°29′48,12″ v. d. |
Založeno | 1813 |
Architekt | Jean Blanchard |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Městský park Tivoli (slovinsky: Mestni park Tivoli) nebo jednoduše Park Tivoli (Park Tivoli) je největší park v Lublani,[1] hlavním městě Slovinska. Nachází se na západním okraji Centra; táhne se na sever do čtvrti Šiška, na jih do čtvrti Vič a na západ do čtvrti Rožnik. V parku stojí několik významných budov a uměleckých děl. Od roku 1984 je park chráněn jako součást přírodního parku Tivoli – Rožnik – Šiška. Je domovem různých druhů ptáků.
Památky
[editovat | editovat zdroj]Architektura
[editovat | editovat zdroj]Hrad Tivoli
[editovat | editovat zdroj]Zámek Tivoli je panské sídlo. Je na konci promenády Jakopič. Zámek, který byl postaven v 17. století na troskách předchozího hradu z období renesance, původně vlastnili jezuité. V polovině 19. století jej v neoklasicistním stylu zrekonstruoval maršál Josef Radecký (1766–1858), který mu dal dnešní podobu. V roce 1864 navrhli rakouští sochaři v moravské slévárně čtyři litinové psy, kteří jsou umístění před zámkem. V některých starších zdrojích jsou přisuzováni sochaři Antonovi Dominikovi Fernkornovi (1813–1878). Protože psi nemají jazyky, říkalo se, že sochař Fernkorn kvůli této chybě spáchal sebevraždu zastřelením, což se ukázalo jako nepravda.[2] Za zámkem stojí budova v alpském stylu zvaná Švicarija (dříve Hotel Tivoli). V posledních letech byla zcela obnovena a přestavena na kulturní centrum. Vede kolem ní naučná stezka Jesenko.
Hrad Cekin
[editovat | editovat zdroj]Cekin je panské sídlo na severním okraji parku Tivoli. Sídlí zde Muzeum moderních dějin Slovinska (Muzej novejše zgodovine Slovenije). Hrad byl postaven v roce 1720 na objednávku Leopolda Lamberga a na základě plánů vídeňského barokního architekta Fischera von Erlacha. Od roku 1951 zde sídlí národní muzeum moderních dějin.
Hala Tivoli
[editovat | editovat zdroj]Hala Tivoli je komplex dvou víceúčelových halových sportovních arén vedle hradu Cekin. Areál, založený na plánech architekta Marjana Božiče a inženýra Stanka Bloudka, byl otevřen v roce 1965. Větší hokejová aréna má kapacitu 7 000 lidí. Když je aréna upravována pro basketbal, je kapacita upravena na 6 000. Menší basketbalová hala má kapacitu 4500 lidí. V této hale se až do roku 2011 konaly domácí zápasy profesionálního basketbalového týmu KK Union Olimpija, zatímco ve větší hale má základnu profesionální hokejový klub HDD Olimpija Ljubljana.
Rybník Tivoli
[editovat | editovat zdroj]Na jihovýchodním konci parku Tivoli se nachází rybník Tivoli (slovinsky: Tivolski ribnik). Rybník má tvar obdélníku a je mělký; má malý objem. V roce 2011 byl důkladně zrekonstruován. Používá se k rekreaci, rybaření a jako protipovodňová nádrž.[3][4] Sloužil jako předloha pro vizuální umělce a hudebníky.[5] V jezírku je malá kamenno-plastová socha s názvem Ribe („Ryba“). Je to zobrazení dvou vertikálně stojících ryb, vytvořených v roce 1935 expresionistickým sochařem Francem Kraljem a postavených v roce 1994. Na trávníku vedle rybníka funguje za teplého počasí knihovna pod širým nebem a dílna na recyklaci knih a jiných tiskovin. Během zimy se knihovna stěhuje do nedalekého skleníku.[6]
Skleník a růžová zahrada
[editovat | editovat zdroj]Skleník s tropickými rostlinami, provozovaný Lublaňskou botanickou zahradou, stojí poblíž severozápadního konce rybníka.[7] Vedle skleníku je růžová zahrada. Byl postaven v letech 1993 až 1994 a renovován v roce 2007.[8] V roce 2010 bylo přidáno více než 160 druhů růží, včetně prvního slovinského kultivaru „Prešeren“.[9] Všechny byly označeny štítkem.
Hřiště
[editovat | editovat zdroj]Od února 1941 do července 1943,[10] během italské anexe Lublaně, byl park u rybníka upraven podle plánů architekta Borise Kobeho. Hřiště s názvem Paradiso dei bambini (Dětský ráj)[11] bylo dokončeno s finanční pomocí Emilia Grazioliho, prvního vedoucího komisaře provincie Lublaň. Bylo otevřeno dne 11. července 1943. V den otevření se konala slavnost, které se zúčastnilo mnoho obyvatel Lublaně, starosta Lublaně Leon Rupnik a vedoucí komisař Giuseppe Lombrassa a zahrnovala požehnání lublaňského arcibiskupa Gregorije Rožmana.[12]
Sochy
[editovat | editovat zdroj]Blízko severního konce rybníka[13] na vrcholu schodiště vedoucího k zámku Tivoli stojí bronzová socha od Zdeňka Kalina, pojmenovaná Pastirček (Pastýř) nebo Deček s piščalko (Chlapec s píšťalkou).[14] Byla vytvořena v roce 1942 a vztyčena 1. května 1946. Je to bukolická socha pochodujícího chlapce s píšťalkou. Představuje jeden z vrcholů slovinského figurativního umění.[15]
V roce 2000 bosenský sochař Slobodan Pejić přeměnil 300 let starý dub, který v spadl při bouři, na sochu Sožitje („Soužití“). Socha je vzácnou kombinací dubu a bronzu. Je vysoká 4 metry a je porostlá mechem a lišejníky.
V září 2004, u příležitosti stého výročí jeho narození, byla v bezprostřední blízkosti rybníka na jižní straně slavnostně odhalena socha sedícího básníka, spisovatele a překladatele Edvarda Kocbeka.[16] Jedná se o bronzovou sochu sochaře Boštjana Drinovce. Básník sedí na břehu a dívá se na svého třiceti centimetrového dvojníka na držadle banky.
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Tivoli City Park na anglické Wikipedii.
- ↑ Tivoli Park Ljubljana | Slovenia - Local Life. www.local-life.com [online]. [cit. 2021-05-27]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Poklon je izvrstna samopromocija. Dnevnik [online]. [cit. 2021-05-27]. Dostupné online.
- ↑ HRIBAR, Mateja Šmid. Krajinski park Tivoli, Rožnik in Šišenski hrib. [s.l.]: Založba ZRC 138 s. Dostupné online. ISBN 978-961-254-291-7. (slovinsky) Google-Books-ID: d7zIVO9ICO8C.
- ↑ Med varstvom in kaosom. Mladina.si [online]. [cit. 2021-05-27]. Dostupné online.
- ↑ :: Muzej Novejše zgodovine Slovenije :: Muzejska ponudba :: Razglednice ::. web.archive.org [online]. 2012-03-01 [cit. 2021-05-27]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-03-01.
- ↑ S knjigo pod drevesom tudi v mrzlih zimskih dneh. Dnevnik [online]. [cit. 2021-05-27]. Dostupné online.
- ↑ Geopedia - interaktivni spletni atlas in zemljevid Slovenije. www.geopedia.si [online]. [cit. 2021-05-27]. Dostupné online.
- ↑ Društvo ljubiteljev vrtnic Slovenije - Rožni vrt v ljubljanskem Tivoliju. web.archive.org [online]. 2012-05-09 [cit. 2021-05-27]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-05-09.
- ↑ Rožni vrt v Tivoliju | Osrednja Slovenija - Planet Siol.net. web.archive.org [online]. 2015-06-05 [cit. 2021-05-27]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-06-05.
- ↑ dLib.si - Slovenski narod. www.dlib.si [online]. [cit. 2021-05-27]. Dostupné online.
- ↑ dLib.si - Prima linea. www.dlib.si [online]. [cit. 2021-05-27]. Dostupné online.
- ↑ dLib.si - Družinski tednik. www.dlib.si [online]. [cit. 2021-05-27]. Dostupné online.
- ↑ Kipi. www.educa.fmf.uni-lj.si [online]. [cit. 2021-05-27]. Dostupné online.
- ↑ KOPRIVA, Silvester. Ljubljana skozi čas: ob latinskih in slovenskih napisih in zapisih. [s.l.]: Zal. Borec 328 s. Dostupné online. (slovinsky) Google-Books-ID: SOkKAAAAIAAJ.
- ↑ ŠIJANEC, Fran. Sodobna slovenska likovna umetnost. [s.l.]: Založba Obzorja 568 s. Dostupné online. (slovinsky) Google-Books-ID: FtgtAQAAIAAJ.
- ↑ OB KOCBEKOVEM JUBILEJU. RTVSLO.si [online]. [cit. 2021-05-27]. Dostupné online. (slovinsky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Městský park Tivoli na Wikimedia Commons