Městský hřbitov v Litoměřicích

Městský hřbitov Litoměřice
	Hrob Msgr. Augustina Fibigera
Lokalita
Stát	Česko
Kraj	Ústecký
Okres	Litoměřice
Obec	Litoměřice
Zeměpisné souřadnice	50°32′0,05″ s. š., 14°7′5,59″ v. d.
Specifikace
Výstavba	1790
Světitel	Ferdinand Kindermann
Datum posvěcení	1791
Odkazy
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Městský hřbitov v Litoměřicích je hlavní městský hřbitov v Litoměřicích. Nachází se na západním okraji města, v ulici Žernosecká, nedaleko řeky Labe.

Historie

Vznik

Hřbitov byl zřízen v roce 1790 na velkém pozemku za městem jako nový městský hřbitov náhradou za rušená pohřebiště v centru města fungující od dob založení. Vysvětil jej roku 1791 biskup Ferdinand Kindermann. Založení bylo podníceno zákazem pohřbívání uprostřed sídel z roku 1784 vydaným císařem Josefem II.

Vstup tvoří později dostavěná neogotická brána s přilehlými přízemními budovami, které tvoří zázemí hřbitovní správy a obřadní síň. U zdí hřbitova jsou umístěny hrobky významných obyvatel města. V severovýchodní části hřbitova se nachází městský židovský hřbitov zřízený roku 1876. Na hřbitově jsou také lokality, kde se pohřbívalo během epidemií.

Převoz ostatků K. H. Máchy

Roku 1836 byl na hřbitově pohřben básník Karel Hynek Mácha. Když po uzavření Mnichovské dohody hrozilo zabrání českého pohraničí, byly 1. října 1938 z iniciativy tehdejšího guvernéra Národní banky Československé Karla Engliše Máchovy tělesné ostatky exhumovány a převezeny z Litoměřic na Vyšehradský hřbitov do Prahy,^[1] což mělo v dobové atmosféře silně manifestační vyznění.

Pohřbeni jsou zde také vojáci a legionáři bojující v první a druhé světové válce, stejně jako vojáci Rudé armády padlí při osvobozování Československa roku 1945. V těsné blízkosti hřbitova se nachází též krematorium Richard, které během druhé světové války sloužilo ke kremaci těl zemřelých vězňů z koncentračního tábora Terezín a nuceně pracujících dělníků z podzemní továrny Richard.

Po roce 1945

S odchodem téměř veškerého německého obyvatelstva města v rámci odsunu Sudetských Němců z Československa ve druhé polovině 40. let 20. století zůstalo mnoho hrobů německých rodin opuštěných a bez údržby.

V Litoměřicích se nenachází krematorium, ostatky zemřelých jsou zpopelňovány povětšinou v krematoriích v Ústí nad Labem či Mělníku (válečné krematorium Richard není užíváno).

Hroby nejznámějších osobností

Štěpán Trochta (1905–1974) – český katolický biskup a kardinál
Felix Holzmann (1921–2002) – český komik
František Chábera (1912–1999) – československý vojenský pilot RAF
Karel Hynek Mácha (1810–1836) – básník (roku 1938 ostatky převezeny do Prahy)
Augustin Fibiger (1868–1936) – katolický duchovní, monsignore
Josef Seifert (1822–1904) – katolický prelát, děkan litoměřické kapituly
František Jakub Jindřich Kreibich (1759–1833) – katolický kněz a kartograf
Martin Marek Krupica (1965-2018) – pravoslavný kněz a vysokoškolský pedagog
Eugen Ledebur-Wicheln (1873-1945) – český šlechtic a politik

Galerie

Letecký pohled
Pomník Rudoarmějcům s plastikou pokrytou mozaikou od J. Tůmy, 1967
Detail pomníku
Pomník zhůry

Odkazy

Reference

↑ MED, Jaroslav. Literární život ve stínu Mnichova (1938-1939). Praha: Academia, 2010. 340 s. ISBN 978-80-200-1823-6. S. 211.

Literatura

DOSKOČIL, Oldřich; LOLO, Pavel; RÝVA, Pavel. Významné osobnosti Litoměřic : významné osobnosti Litoměřic pochované na litoměřických hřbitovech. Praha: A-Communication, s.r.o., 2017. 141 s. ISBN 978-80-906903-0-1.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu městský hřbitov Litoměřice na Wikimedia Commons
Neobsazená místa na hřbitově
Historie hrobu K. H. Máchy
Máchův náhrobek
Oznámení na webu města Archivováno 7. 7. 2020 na Wayback Machine.

[1] MED, Jaroslav. Literární život ve stínu Mnichova (1938-1939). Praha: Academia, 2010. 340 s. ISBN 978-80-200-1823-6. S. 211.

[1]