Přeskočit na obsah

Městské muzeum Žirovnice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Městské muzeum Žirovnice
Barokní zámecký špýchar, součást expozice muzea
Barokní zámecký špýchar, součást expozice muzea
Údaje o muzeu
StátČeskoČesko Česko
AdresaBranka 1, Žirovnice, Česko
Zaměřenínábytek, knoflíkářství
Původní účel budovyzámek, sýpka, sklad, pivovar, byty
Další budovyšpýchar, pivovar
Vyhledávané exponátyperleť, nábytek
Zeměpisné souřadnice
Map
Webové stránky
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Městské muzeum Žirovnice je muzeum v Žirovnici, je zřizováno městem Žirovnice a jeho součástí je zámek, pivovar a špýchar. Zámek byl zakoupen do majetku města od Šternberků v roce 1910, mezi lety 1972 a 1992 byl rekonstruován a od roku 1992 je přístupný veřejnosti. Další rekonstrukcí prošel v roce 2007 špýchar a v mezi lety 2009 a 2011 i pivovar.[1] Muzeum získalo třetí místo v soutěži Gloria musealis za rok 2011 a to v kategorii Muzejní počin roku 2011. Muzejním počinem byl projekt Revitalizace zámeckého pivovaru – Knoflíkářské muzeum.[2]

V objektech muzea je několik expozic.

Žirovnický zámek

Na zámku jsou uvedeny čtyři expozice.

Květiny na šlechtickém sídle

[editovat | editovat zdroj]

Expozice s názvem Květiny na šlechtickém sídle je uvedena v několika místnostech zámku a zabývá se expozicí nábytkových interiérů s důrazem na květinovou výzdobu. Byla připravena v roce 2011. Součástí expozic jsou místnosti: ložnice, hudební salonek, pokojík komorné, jídelna, dámský salon, pánský salon a badatelna.[3]

Expozice sálů s nástěnnými gotickými freskami z 15. století

[editovat | editovat zdroj]

V několika místnostech zámku jsou odkryty nástěnné malby s freskami, mimo jiné v kapli, kde fresky mají pocházet z roku 1490, odkryty byly na konci 19. století. Další fresky mají být skryty pod malbami v dalších částech zámku.[4]

Galerie Jana Havlíka

[editovat | editovat zdroj]

V galerii Jana Havlíka jsou uvedena díla několika autorů, mimo jiné akademického malíře Jana Havlíka, sochaře Karla Hlavy, grafika Pavla Roučky, ilustrátora a akademického malíře Františka Severy a dalších.[5]

Galerie Eva

[editovat | editovat zdroj]

V galerii Evy Beránkové jsou uvedena díla malířů z Vysočiny, primárně z Pelhřimova, Humpolce, Jihlavy, Žďáru nad Sázavou a z Prahy. Autoři děl jsou mimo jiné Jiří Mádlo, Jan Rathsam a další.[6]

Špýchar byl postaven v roce 1707, později byl využíván jako sýpka a později jako sklad nepotřebných věcí. V roce 2007 došlo k rekonstrukci a přeměnu na výstavní prostor. Ve špýcharu je uvedena expozice venkovských tradic a řemesel. Expozice jsou umístěny ve třech podlažích bývalé sýpky, kde v prvním podlaží jsou uvedeny větší zemědělské stroje, v druhém podlaží předměty užívané k běžným činnostem a ve třetím podlaží je uvedena běžná venkovská světnice. Součástí expozice je i keramický betlém s 700 figurami.[7]

Revitalizovaná budova pivovaru

Pivovar byl využíván k výrobě piva do roku 1858, později byl přeměněn na hostinec, sokolovnu s tělocvičnou a byty. V roce 2007 bylo rozhodnuto o rekonstrukci s využitím evropských dotací, rekonstrukce proběhla mezi lety 2007–2009.[8][9] Rekonstrukce byla provedena nákladem 36 milionů Kč.[10]

Expozice Knoflíkářství a perleti

[editovat | editovat zdroj]

Historie knoflíkářství a perleti v Žirovnici započala v roce 1863, kdy Josef Žampach přišel do Žirovnice a začal vyrábět knoflíky z perleti. Knoflíkářství je prezentováno v několika místnostech pivovaru, kdy jsou uvedeny příklady z podmořského světa, perleťářské stroje z poloviny 19. století, perleťářské stroje z 20. století, šperky z perleti a další sbírkové předměty.[11][12]

Expozice šicích strojů

[editovat | editovat zdroj]

Expozice šicích strojů je vystavena v několika místnostech bývalého pivovaru, její součástí je více než 180 šicích strojů ze sbírky Jiřího Vetýšky z Jindřichova Hradce.[13]

Expozice pivovarnictví

[editovat | editovat zdroj]

Součástí expozice věnované pivovarnictví a minipivovarnictví jsou ukázky části hvozdu, na němž se sušil slad, vozíky na obilí, plnicí zařízení, sbírku pivních lahví a další sbírkové předměty. Pivo se v pivovaru vařilo do roku 1858, kdy zemřel původní majitel pivovaru Leopold Šternberk, pivovar měl být postaven snad v 16. století.[14]

  1. POSPÍCHALOVÁ, Jana. Muzeum Zámek Žirovnice [online]. Kraj Vysočina, 2008-03-14 [cit. 2016-03-12]. Dostupné online. 
  2. Ministerstvo kultury České republiky. Výsledky X. ročníku Národní soutěže muzeí Gloria musaealis 2011 [online]. Praha: Ministerstvo kultury České republiky, 2012 [cit. 2016-03-12]. dokument Microsoft Word pořízeném dne 2020-07-07. 
  3. DAŇHELOVÁ, Věra. Expozice Květiny na šlechtickém sídle [online]. Město Žirovnice, 2007-07-02 [cit. 2016-03-12]. Dostupné online. 
  4. DAŇHELOVÁ, Věra. Expozice sálů s nástěnnými gotickými freskami z 15. století [online]. Město Žirovnice, 2007-06-28 [cit. 2016-03-12]. Dostupné online. 
  5. DAŇHELOVÁ, Věra. Galerie Jana Havlíka [online]. Město Žirovnice, 2008-01-01 [cit. 2016-03-12]. Dostupné online. 
  6. DAŇHELOVÁ, Eva. E Galerie [online]. Město Žirovnice [cit. 2016-03-12]. Dostupné online. 
  7. DAŇHELOVÁ, Věra. Expozice zámeckého špýcharu [online]. Město Žirovnice, 2008-01-01 [cit. 2016-03-12]. Dostupné online. 
  8. DAŇHELOVÁ, Věra. Historie pivovaru [online]. Město Žirovnice [cit. 2016-03-12]. Dostupné online. 
  9. KYSELOVÁ, Nela. Žirovnický pivovar se proměnil v muzeum [online]. Pelhřimovský deník, 2011-10-01 [cit. 2016-03-12]. Dostupné online. 
  10. KONVIČKA, Zbyněk. Muzeum knoflíkářství otevřeli v bývalém zámeckém pivovaru [online]. PROPAMÁTKY, 2011-10-12 [cit. 2016-03-12]. Dostupné online. 
  11. DAŇHELOVÁ, Věra. Expozice perleti [online]. Město Žirovnice, 2007-06-28 [cit. 2016-03-12]. Dostupné online. 
  12. ČERNOHORSKÁ, Kateřina. Od perleti z Tahiti k plastu. Muzeum vypráví příběh čamrdářů v Žirovnici [online]. iDNES.cz, 2013-08-05 [cit. 2016-03-12]. Dostupné online. 
  13. DAŇHELOVÁ, Věra. Expozice šicích strojů [online]. Město Žirovnice, 2007-06-28 [cit. 2016-03-12]. Dostupné online. 
  14. DAŇHELOVÁ, Věra. Minipivovarnictví [online]. Město Žirovnice [cit. 2016-03-12]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]