Máta vonná
 Máta vonná | |
|---|---|
 Máta vonná (Mentha suaveolens) | |
| Stupeň ohrožení podle IUCN | |
 málo dotčený[1] | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | rostliny (Plantae) |
| Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
| Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
| Řád | hluchavkotvaré (Lamiales) |
| Čeleď | hluchavkovité (Lamiaceae) |
| Rod | máta (Mentha) |
| Binomické jméno | |
| Mentha suaveolens Ehrh., 1792 | |
| Synonyma | |
| |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Máta vonná (Mentha suaveolens) je jeden z vonných druhů rodu máta který v závislosti na varietě voní po citronu, jablku, nebo dokonce zázvoru.
Rozšíření
[editovat | editovat zdroj]Roste, vyjma severních oblastí, v celé Evropě a dále v Makaronésii, západní Asii a v severozápadní Africe. Druhotně byla rozšířena do Číny, Severní a Jižní Ameriky, Austrálie i na Nový Zéland.
Vyrůstá na otevřených, převážně vlhkých místech bohatých živinami, hlavně dusíkem a vápníkem. Bývají to břehy stok a příkopů okolo cest, louky, pastviny i obdělávaná pole, skládky, lidskou činnosti narušené pozemky i místa pod železničními náspy. Do volné přírody České republiky se dostala zplaněním, unikla ze zahrad kde byla pěstována pro lékařské či gurmánské účely nebo jen pro ozdobu.[2][3][4]
Popis
[editovat | editovat zdroj]Vytrvalá rostlina s podzemním oddenkem který má převážně chlupaté výběžky. Vyrůstá z něj přímá, nahoře latnatě členěná lodyha, obvykle vysoká 30 až 50 cm, která je porostlá asi 0,5 mm dlouhými chlupy jež jsou ve spodní části větvené a v horní jednoduché. Vstřícné lodyžní listy vyrůstající křižmostojně bývají přisedlé nebo mají řapík dlouhý do 3 mm a jejich vejčité čepele mohou být dlouhé 2 až 4 cm a široké 1,5 až 3 cm. Po obvodu pilovité až vroubkované čepele jsou u báze uťaté nebo vykrojené a na vrcholu tupé nebo zaokrouhlené, na svrchní straně porůstají jednoduchými chlupy do 0,3 mm délky, na spodní straně s výraznou žilnatinou jsou větvené chlupy dvojnásobně delší. Buňky listů a lodyh jsou prosyceny vonnými esenciální oleje, (hlavně mentolem) které po rozemnutí výrazně voní (zapáchají).
Oboupohlavné květy vyrůstají na 1 mm dlouhých lysých stopkách a to na konci lodyhy nebo větví. Vytvářejí květenství kterým je úzký, hustý nebo řídký válcovitý, v počátku přetrhovaný lichoklas dlouhý 4 až 9 cm. Široce zvonkovitý, krátce chlupatý, trvalý až 2 mm dlouhý kalich je do čtvrtiny až třetiny délky rozčleněn do pěti šídlovitých cípů, deseti až třináctižilná kališní trubka má ústí lysé. Koruna je velká cca 2 mm a její trubku dlouhou asi 1,5 mm tvoří čtyři laloky barvy bělavé s růžovým nebo fialovým nádechem. Z koruny vystupují čtyři tyčinky s prašníky a dvojitá blizna vyrůstající z lysého semeníku. Entomogamní květy kvetou od června do srpna. Plody jsou hnědé až černé tvrdky s výraznou síťovinou na povrchu.[3][5][4][6][7]
Rozmnožování
[editovat | editovat zdroj]Máta vonná se může rozmnožovat vegetativně i generativně. Druh je náchylný k hybridizaci a proto nové rostliny vypěstované s dobře klíčících semen nejsou ve vzhledu ani obsahu silic vyrovnané. V zahradnictvích se proto rozmnožují dělením trsů nebo oddenků (stačí 3 cm délky), tím jsou u potomků zaručeny obdobné vlastnosti jako měl rodič. Zplanělé rostliny uniklé ze zahrad do přírody se za pomoci svých kořenů rozmnožují dále poměrně agresivně.[8]
Taxonomie
[editovat | editovat zdroj]Kvetoucí rostliny tohoto druhu, a vlastně i téměř celého rodu, jsou náchylné ke křížení s jiným druhem a vzniká tak množství hybridů. V ČR například lze občas lze nalézt hybridy které měly za jednoho z rodičů mátu vonnou:
- máta hebká (Mentha ×niliaca) Juss. ex Jacq. (M. longifolia × M. suaveolens)
- máta huňatá (Mentha ×rotundifolia) (L.) Huds. (M. spicata × M. suaveolens)
Druh se dále vyskytuje ve třech poddruzích, v ČR roste pouze nominátní.
- Mentha suaveolens Ehrh. subsp. suaveolens
- Mentha suaveolens Ehrh. subsp. insularis (Req.) Greuter
- Mentha suaveolens Ehrh. subsp. timija (Briq.) Harley[2][9][10]
Význam
[editovat | editovat zdroj]Pěstují se pro své voňavé listy užívané v kuchyni na ochucení potravin nebo pro přípravu léčivých čajů které mají hlavně antiseptické účinky, snižují horečku a podporují trávení. Jejich vůně údajně odpuzuje myši a potkany. V zahradách jsou používány jako půdokryvné rostliny, je vyšlechtěno několik variet, nejznámější je 'Variegata' s bíle panašovanými listy.[5][11]
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-03].
- ↑ a b GRIN Taxonomy for Plants: Mentha suaveolens [online]. United States Department of Agriculture, Beltsville, MD, USA, rev. 27.01.2012 [cit. 2013-09-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-09-27. (anglicky)
- ↑ a b POLÍVKA, František. Názorná květena zemí koruny české: Mentha rotundifolia [online]. Wendys, Zdeněk Pazdera, 1901 [cit. 2013-09-22]. S. 186–187. Dostupné online.
- ↑ a b Wilde planten: Mentha suaveolens [online]. Wilde planten in Nederland en België [cit. 2013-09-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-09-27. (nizozemsky)
- ↑ a b THOMAYEROVÁ, Kateřina. Hodnocení kultivaru rodu Mentha z hlediska obsahu fenolických látek. Lednice, 2007 [cit. 22.09.2013]. Diplomová práce. Mendelova univerzita v Brně. Vedoucí práce Jarmila Neugebauerová. Dostupné online.
- ↑ Flora of China: Mentha suaveolens [online]. Missouri Botanical Garden, St. Louis, MO & Harvard University Herbaria, Cambridge, MA, USA [cit. 2013-09-22]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Schede botaniche: Mentha suaveolens [online]. Acta Plantarum - Flora delle Regioni italiane, IT [cit. 2013-09-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-09-27. (italsky)
- ↑ Plants For a Future: Mentha suaveolens [online]. Plants For a Future, Dawlish, Devon, UK [cit. 2013-09-22]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ The Plant List: Mentha suaveolens [online]. Collaboration between the Royal Botanic Gardens, Kew and Missouri Botanical Garden [cit. 2013-09-22]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ DANIHELKA, Jiří; CHRTEK, Jindřich; KAPLAN, Zdeněk. Checklist of vascular plants of the Czech Republic. S. 647–811. Preslia [online]. Botanický ústav, AV ČR, Průhonice, 2012 [cit. 22.09.2013]. Čís. 84, s. 647–811. Dostupné online. ISSN 0032-7786. (anglicky)
- ↑ TREDWELL, Emma. Plants & Fungi: Mentha suaveolens [online]. Kew, Royal Botanic Gardens, Richmond, UK [cit. 2013-09-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-12-13. (anglicky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu máta vonná na Wikimedia Commons
