Lysá hora (Moravskoslezské Beskydy)

Lysá hora
	Lysá hora, pohled z Frýdlantu nad Ostravicí
Vrchol	1 324 m
Prominence	769 m ↓ Jablunkovský průsmyk
Izolace	54 km → Minčol (Malá Fatra)
Seznamy	Tisícovky v Česku #47; Ultratisícovky #18; Nejprominentnější hory CZ #3; Nejizolovanější hory CZ #7; Hory Moravskoslezských Beskyd
Poznámka	nejvyšší hora Moravskoslezských Beskyd
Poloha
Stát	Česko
Pohoří	Moravskoslezské Beskydy / Lysohorská hornatina / Lysohorská rozsocha / Lysohorské hřbety
Souřadnice	49°32′45″ s. š., 18°26′51″ v. d.
	Lysá hora
Hornina	godulský pískovec a břidlice
Povodí	Ostravice (řeka)
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lysá hora (německy Kahlberg; 1324 m n. m.,^{[pozn. 1]} dříve udávána výška 1323 m n. m.) je nejvyšší hora Moravskoslezských Beskyd a Těšínska. Leží na rozhraní obcí Krásná, Malenovice, Ostravice a Staré Hamry. Tento vrch byl také v letech 1939–1945 nejvyšším bodem Protektorátu Čechy a Morava (ačkoliv leží ve Slezsku). Na holém (lysém) vrcholu, na který vede silnice z Krásné, se nachází charakteristický telekomunikační vysílač, meteorologická stanice a několik horských chat.

Přístupnost

Vrchol představuje významnou křižovatku turistických cest a pětkrát týdně na něj dojíždí sezónní autobusový spoj Raškovice – Lysá hora určený původně pro tělesně postižené a důchodce. Ve středu, čtvrtek a pátek je spoj určen pro širokou veřejnost a v úterý a pondělí pro organizované a registrované skupiny nad 30 osob.^[3]

Charakteristika

Geomorfologie

Samotnému vrcholu se přezdívá Gigula. Z vrcholu Lysé hory vybíhají čtyři rozsochy: Malchor, Zimný (Zimní Polana), Kobylanka (Velký Kobylík) a Lukšinec.^[4] Godulské souvrství tvořené pískovcem a jílovcem, rozbrázděné hlubokými svahovými deformacemi a četnými rozsedlinovými jeskyněmi (nejdelší Ondrášova jeskyně, též Ondrášovy díry s délkou 217 m a hloubkou 34,5 m).^[5]

Příroda

V masívu Lysé hory vzniklo několik přírodních rezervací a památek: Mazák a Mazácký Grúnik, Malenovický kotel, Vodopády Satiny, Koryto řeky Ostravice, Ondrášovy díry (lašsky Ondrašovy ďury) a další menší na okrajích masívu. Důvodem ochrany jsou smrčiny s příměsí jedlobukových porostů a oblasti svahových sesuvů. V tzv. Ondrašovych ďurach se nachází pseudokrasové jeskyně a pukliny hojné i v dalších částech hory. V oblasti potoka Mazák a Řehucí vznikly menší skalní útvary a pro potok Satinu jsou charakteristické vodopády. Koryto řeky Ostravice je chráněno kvůli geologické kvalitě. Vrchol Lysé hory v minulosti vážně poškodila průmyslová těžba dřeva.

Podnebí

Lysá hora je vlivem nadmořské výšky přesahující 1300 m n. m. jedním z nejchladnějších, nejdeštivějších a největrnějších míst v České republice.

Průměrná roční teplota (1961–1990) činí 2,6 °C. V nejchladnějším lednu je průměrná teplota –6,2 °C a v nejteplejším červenci 11,3 °C. Průměrné roční srážky vykazují hodnotu 1390,8 mm. Nejdeštivější je červenec (196,8 mm) a nejsušší březen (76,8 mm).

Lysá hora je velmi bohatá na sníh. V březnu kulminuje sněhová pokrývka a obvykle přesahuje 2 m. Sněhová pokrývka se zde vyskytuje každoročně od října do května. Sněžení se může objevit i v červenci a srpnu.

Stavby na Lysé hoře

V roce 1880 vznikla na Lysé hoře útulna Albrechta Fridricha Rakousko-Těšínského, což se stalo zdrojem určité závisti části českých turistů, kteří „německou“ (tehdy míněno habsburskou) chatu ignorovali. Proto v roce 1935 vznikla na vrcholu chata Klubu českých turistů nazvaná podle Petra Bezruče Bezručova chata (na Lysé hoře), ačkoliv sám Petr Bezruč navštívil pouze „německou“ chatu a v případě „české“ se odmítl i účastnit jejího otevření. V roce 1948 byly obě znárodněny (chata Albrechta přejmenována na Slezskou chatu) posléze sjednoceny a v letech 1972 a 1978 postupně obě do základů vyhořely.^[6]

V dalších letech poskytovaly turistům na vrcholu služby bufet Šantán, turistická ubytovna Kameňák a Horská chata Lysá hora zvaná „Plesnivka“, která byla rozebrána v roce 2011. V letech 2012–2015 byla Klubem českých turistů nákladem 32 milionů korun znovu postavena a v září 2015 otevřena Bezručova chata. Následně byl zbourán známý Šantán, který byl provizorní náhradou vyhořelé původní Bezručovy chaty.^[7]^[8]^[9]^[10] Na místě bývalé Plesnivky stojí nyní nová Chata Emila Zátopka – Maratón.

Na Lysé hoře stojí i stanice horské služby s provozem o víkendu a svátcích. Od roku 1897 se provádějí meteorologická měření (nová budova českého hydrometeorologického ústavu je zde od roku 1954).

Od roku 1980 funguje i telekomunikační vysílač vysoký 78 metrů tvořící charakteristickou dominantu Lysé hory.

Skautský pomník

Na hřebeni pod Lysou horou se nachází mohyla Ivančena (925 m) na památku popravených skautů a trempů.

Letecká nehoda

V rámci cvičného letu prolétávala 21. května 1964 kolem Lysé hory dvě vojenská letadla MIG-19S. Jedno z nich v mlze narazilo do bočního hřebene Lysé. Třiatřicetiletý pilot, major Vlastimil Zaydlar, se nestačil katapultovat a při neštěstí zemřel. ^[11]

Různé

Lysá hora leží v historické zemi Slezsko.
Lysá hora je nejvyšší horou Těšínského Slezska.
Lysá hora byla nejvyšší horou Protektorátu Čechy a Morava.^[12]
Lysá hora je třetí nejprominentnější českou horou.^[13]
Úplně celá hora je v povodí řeky Ostravice.
Na Lysé hoře byla zaznamenána nejvyšší sněhová pokrývka v Česku, měřila 491 cm a bylo to v březnu roku 1911.

Pověsti

Podle pověsti se na Lysé hoře slétaly čarodějnice z celého Slezska a k smrti utancovaly každého zabloudilce, který se připletl k jejich rejům.^[4]

Petr Bezruč

Českého básníka Petra Bezruče hora a kraj Beskyd inspirovaly k příznačným básnickým sbírkám.^[4] Po Bezručovi je také pojmenován i nejstarší turistický výšlap v Evropě, tzv. Bezručův výplaz, který se na podzim v roce 2018 konal již pošedesáté.^[14] Ve vesnici Pražmo, asi 7 km severo-severovýchodně od vrcholu Lysé hory, je pochována Maryčka Magdónová, známá z několika jeho básní.^[4]

Galerie

Lysohorská rozsocha, Lysá hora vpravo
Vrchol Lysé hory ze sedla Malchor
Vrchol Lysé hory
Vysílač na vrcholu Lysé hory
Celkový pohled na vrchol
Pohled z Lysé hory
Lysá Hora - stará sjezdovka
Sjezdovka Lysá Hora
Lysá hora - západ slunce

Odkazy

Poznámky

↑ 1323,7 m n. m.^[2]

Reference

↑ Prominence a izolace na Ultratisicovky.cz
↑ Geoprohlížeč: Prohlížecí služba WMS-ZABAGED® [online]. Zeměměřický úřad [cit. 2024-06-25]. Dostupné online.
↑ Linka Raškovice - Lysá hora - jezdíme od 2. května 2022 [online]. [cit. 2021-12-27]. Dostupné online.
↑ ^a ^b ^c ^d IVÁNKOVÁ, Lenka. Na Lysé hoře najdete i odkaz Petra Bezruče. teplický deník. Červen 2008, s. 25.
↑ DEMEK, Jaromír; MACKOVČIN, Peter. Zeměpisný lexikon ČR: Hory a nížiny. Brno: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2006. 580 s. ISBN 80-86064-99-9. S. 279.
↑ Historie Lysé hory a chaty [online]. Lysá hora – Chata Emil Zátopek – Maraton [cit. 2024-06-25]. Dostupné online.
↑ GABZDYL, Josef. Beskydští turisté si splnili sen. Otevřeli chatu, která v roce 1978 vyhořela. iDNES.cz [online]. 2015-09-06 [cit. 2015-11-24]. Dostupné online.
↑ Chata na Lysé hoře se na zkoušku otevírá, Šantán zmizí asi až v zimě. iDNES.cz [online]. 2015-05-16 [cit. 2017-08-14]. Dostupné online.
↑ Nadšenec přemístí lysohorský bufet do údolí. Šantán je fenomén, říká. iDNES.cz [online]. 2015-11-25 [cit. 2017-08-14]. Dostupné online.
↑ Legendární Šantán na Lysé hoře končí, začne se rozebírat. TÝDEN.cz. 2015-11-19. Dostupné online [cit. 2017-08-14].
↑ 21.5.1964 +mjr.Vlastimil Zaydlar. Pomníky letců [online]. [cit. 2020-08-09]. Dostupné online.
↑ RADVANOVSKÝ, Zdeněk (editor): Historie okupovaného pohraničí 1938-1945, 11., Univerzita Jana Evangelisty Purkyně, Ústí nad Labem (2006), str. 83.
↑ Seznam nejprominentnějších českých hor na Ultratisicovky.cz
↑ Bezručův výplaz na Lysou horu, 60. ročník [online]. [cit. 2020-08-09]. Dostupné online.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Lysá hora na Wikimedia Commons
Lysá hora na VBeskydech.cz
Lysahora.cz
Lysá hora na Ceskehory.cz - fotogalerie, informace
Lysá hora na Tisicovky.cz
Lysa Cup Archivováno 15. 1. 2007 na Wayback Machine.
Fotografie Lysé hory na službě Flickr
Webkamera pod Lysou horou a odkazy

[3] 1323,7 m n. m.^[2]

[1] Prominence a izolace na Ultratisicovky.cz

[ZABAGED-2] Geoprohlížeč: Prohlížecí služba WMS-ZABAGED® [online]. Zeměměřický úřad [cit. 2024-06-25]. Dostupné online.

[4] Linka Raškovice - Lysá hora - jezdíme od 2. května 2022 [online]. [cit. 2021-12-27]. Dostupné online.

[denik-5] IVÁNKOVÁ, Lenka. Na Lysé hoře najdete i odkaz Petra Bezruče. teplický deník. Červen 2008, s. 25.

[6] DEMEK, Jaromír; MACKOVČIN, Peter. Zeměpisný lexikon ČR: Hory a nížiny. Brno: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2006. 580 s. ISBN 80-86064-99-9. S. 279.

[7] Historie Lysé hory a chaty [online]. Lysá hora – Chata Emil Zátopek – Maraton [cit. 2024-06-25]. Dostupné online.

[8] GABZDYL, Josef. Beskydští turisté si splnili sen. Otevřeli chatu, která v roce 1978 vyhořela. iDNES.cz [online]. 2015-09-06 [cit. 2015-11-24]. Dostupné online.

[9] Chata na Lysé hoře se na zkoušku otevírá, Šantán zmizí asi až v zimě. iDNES.cz [online]. 2015-05-16 [cit. 2017-08-14]. Dostupné online.

[10] Nadšenec přemístí lysohorský bufet do údolí. Šantán je fenomén, říká. iDNES.cz [online]. 2015-11-25 [cit. 2017-08-14]. Dostupné online.

[11] Legendární Šantán na Lysé hoře končí, začne se rozebírat. TÝDEN.cz. 2015-11-19. Dostupné online [cit. 2017-08-14].

[12] 21.5.1964 +mjr.Vlastimil Zaydlar. Pomníky letců [online]. [cit. 2020-08-09]. Dostupné online.

[13] RADVANOVSKÝ, Zdeněk (editor): Historie okupovaného pohraničí 1938-1945, 11., Univerzita Jana Evangelisty Purkyně, Ústí nad Labem (2006), str. 83.

[14] Seznam nejprominentnějších českých hor na Ultratisicovky.cz

[15] Bezručův výplaz na Lysou horu, 60. ročník [online]. [cit. 2020-08-09]. Dostupné online.

[1]

[pozn. 1]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

[8]

[9]

[10]

[11]

[12]

[13]

[14]

[2]

Beskydské tisícovky

Hlavní vrcholy (27)	Lysá hora (1324 m) • Smrk (1277 m) • Kněhyně (1258 m) • Čertův mlýn (1206 m) • Travný (1204 m) • Malý Smrk (1174 m) • Radhošť (1129 m) • Radegast (1106 m) • Radegast Z1 (1100 m) • Tanečnice (1084 m) • Ropice (1082 m) • Tanečnice Z (1076 m) • Magurka (1068 m) • Velký Polom (1067 m) • Malý Polom (1061 m) • Velká Stolová (1057 m) • Slavíč (1056 m) • Nořičí hora (1047 m) • Ostrý (1045 m) • Javorový (1032 m) • Burkův vrch (1032 m) • Burkův vrch Z (1022 m) • Smrčina (1015 m) • Čuboňov (1014 m) • Malá Stolová (1009 m) • Šindelná (1003 m) • Nad Kršlí (1002 m)

Vedlejší vrcholy (5)	Smrk J (1248 m) • Malchor (1220 m) • Radegast Z2 (1099 m) • Zmrzlý vrch (1043 m) • Slavíč JV (1012 m)