Lvovští baťaři
Lvovští baťaři (ukrajinsky Львівські батяри, Lvivs'ki baťjary, polsky Lwowskie batiary) je označení pro určitou sociální vrstvu či subkulturu obyvatel západoukrajinského města Lvov, která ve své autentické podobě existovala od poloviny 19. století do poloviny 20. století. Šlo o jakousi „elitu ulice“ – zpravidla relativně chudou pouliční mládež, která se však v rámci možností odívala módně a byla známa svým smyslem pro humor[1], který se nebála směřovat ani proti představitelům Rakousko-Uherska, kam v 19. století Halič náležela.[2]
Etymologie
[editovat | editovat zdroj]Název „baťar“ pravděpodobně vznikl z maďarského „betyar“, který původně označoval v zásadě banditu či lupiče[3], později se však v přeneseném významu začal používat i pro různé pouliční povaleče, dobrodruhy a rváče[4]. Baťaři pravděpodobně slovo odposlechli v pejorativním významu od maďarsky hovořících policistů pocházejících z uherské části monarchie a převzali ho ironicky za vlastní.
Partnerkám baťarů se neříkalo baťarka, neboť to bylo považováno za neuctivé. Namísto toho byl používán termín koliezanka (polský výraz pro holku, přítelkyni).
Historie
[editovat | editovat zdroj]Vznik subkultury lvovských baťarů je spojen se čtvrtí Lyčakiv a lesoparkem „Pohuljanka“, neboť zde vzhledem k řadě hospod a pivovarů bylo pro jejich působení ideální prostředí. V první polovině 19. století šlo však stále spíše o chuligány, drobné podvodníky a kapsáře. V polovině 19. století to však již byly poměrně oblíbené postavičky Lvova, které si obyvatelstvo získávaly různými „švejkovskými“ akty, vyprávěním vtipů, zpěvem humoristických popěvků zvaných „baťaruvky“[5] a drobnými urážkami monarchie.[2]
Typický baťar mluvil lvovskou gvarou – specifickým subdialektem malopolského nářečí polštiny, doplněným o řadu slov z ukrajinštiny, němčiny a jidiš, tedy dalších jazyků běžně ve městě používaných. Klasickým poznávacím prvkem byl vysoký klobouk, kostkovaná vestička a vycházková hůlka zvaná ljaska. Neoficiálním krédem lvovských baťarů se stalo motto „milovat Lvov, milovat ženy, milovat žerty“.[2]
Baťarům neubral na popularitě ani rozpad Rakousko-Uherska a připadnutí Lvovu druhé Polské republice. Baťarům pomohl fakt, že mluvili polským nářečím a v polsko-ukrajinské válce se příležitostně zapojovali do bojů o Lvov na straně Polska, což jim umožnilo vstoupit i do polského folklóru. Mezi lety 1933 a 1939 tak dokonce v celostátním polském rádiovém vysílání fungovala komediální baťarská show „Na veselé lvovské vlně“ (Wesoła lwowska fala) moderovaná Kazimierzem Wajdou a Henrykem Vogelfängerem.[6] V roce 1939 byl také natočen polský komediální fílm Włóczęgi (Vagabundi) zasazený do meziválečného Lvova, jehož ústřední skladba Tylko we Lwowie (Leda ve Lvově) se stala neoficiální hymnou baťarů[5] a dodnes se s ní lze setkat v repertoárech ukrajinských interpretů pod názvem Тільки у Львові (Tilky u Lvovi).[7][8] Z baťarského prostředí pocházel i populární fotbalista Michał Matyas, který dokonce hrál v meziválečné polské národní reprezentaci.[9]
Baťarská kultura značně utrpěla sovětskou okupací východní Haliče a Bukoviny a následným připojením k Ukrajinské SSR na konci druhé světové války. V rámci tzv. repatriací, reálně etnických čistek prováděných vládami SSSR a komunistického Polska, bylo do roku 1947 vysídleno z území nově nabytých Sovětským svazem kolem milionu Poláků, naopak asi 140 tisíc Ukrajinců muselo během Operace Visla násilně opustit nová polská území.[10] S koncem války tak v důsledku demografických změn víceméně zanikla i autentická kultura baťarů.
Současnost a novodobá kultura
[editovat | editovat zdroj]
Po obnovení samostatné Ukrajiny a zrušení sovětských represí mohla postupně začít být připomínána i baťarská kultura, která přežila v řadě kulturních děl a lidové paměti. V roce 2008 Lvovská městská rada vyhlásila 1. květen Dnem lvovských baťarů. Do roku 2017 se konal každoroční dvoudenní kulturní festival, kterého se účastnily pod heslem „Baťaři všech zemí, spojte se!“ (v ironické narážce na sovětské heslo prvomájových oslav „Proletáři všech zemí, spojte se!“) desetitisíce lidí.[11] Baťarská kultura je připomínána i na jiných městských akcích.[12]
Baťarskou tematiku či stylizaci lze najít i v současné ukrajinské hudební tvorbě, mezi známé zástupce patří rapper VovaZIL'Vova či „zpívající antropolog“ Orest Ljutyj (hudební alter ego herce a moderátora Antina Mucharskyje).
Velmi populární se stala také píseň My – chlapci z Banderštadtu[pozn. 1] (Ми - хлопці з Бандерштадту)[1] od známé lvovské punk rockové skupiny Braty Hadjukiny, která popisuje charakter baťarů.
Text písně:
[editovat | editovat zdroj]Хто гарних панєнок так кохати вміє
Хто разом з колєгою – пара-цвай
Для кого сонце в небі і світе, і гріє
Хто як вже сі здибали, то наливай
Приспів:
Львівські батяри – ціла наша родина
Яблуко від яблуні впало недалеко
Татуні з мамунями скілько ліжок розвалили
Би на Божий світ нас приніс лелека
То ми – хлопці з Бандерштадту
Ходимо до церкви, шануємо батьків
Ніхто та’як ми не вміє фест гуляти
Поки сурми не заграли, барабан не забив
Дехто говоре "Бандити, хулігани
З тої голоти людей не буде"
А ми ся подивим, як потреба стане
Хто полізе в льох, а хто під кулі піде
Приспів
Львівські батяри нігди не розбирали
Жид ти чи поляк, аби був не фраєр
Нас завжди єднала свята батярська воля
Хто хоче їй відняти, тоді шо зробиш – фаєр!
Kdo umí milovat krásné panenky
Kdo spolu s kolegou (tvoří) – para-zwei
Komu slunce na obloze hřeje i září
Kdo hned po setkání nalévá
Ref.:
Lvovští baťaři – celá naše rodina
Jablko nepadlo daleko od stromu
Tatínkové a maminky hodně lůžek rozbili
Aby nás na Boží svět přinesl čáp
My – chlapci z Banderštadtu
Chodíme do kostela, vážíme si rodičů
Nikdo se neumí bavit tak fest jako my
Dokud nedozní zurny, dokud nedotluče buben
Někdo říká: „Banditi, chuligáni
Z téhle holoty muži nebudou“
Uvidíme, až nastane potřeba
Kdo zaleze do díry a kdo půjde pod kulky
Ref.
Lvovští baťaři nikdy se nezaobírali (tím jestli)
Jsi Žid, či Polák – důležité je abys byl frajer
Nás vždy spojovala posvátná baťarská svoboda
Když nám ji někdo chce vzít, tak co uděláš - feur!
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Poznámky
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Složení slov Bandera a německého stadt (město). Jde o termín používaný příležitostně ruskou či sovětskou propagandou jako pejorativní označení Lvova, případně i Lucku. V pejorativním významu slovo v nedávné historii např. použil 25. 2. 2014 ve svém projevu obhajujícím brutální zákrok pořádkových sil Berkut na Euromajdanu tehdejší guvernér Charkovské oblasti Mychajlo Dobkin[13]. Termín však pro svou komičnost zlidověl a je používán v ironickém významu i těmi, které má urážet. Název Banderštadt tak nesl např. alternativní volyňský hudební festival, hotel v Ivano-Frankivsku nebo skupina fotbalových ultras FK Karpaty Lvov.
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byly použity překlady textů z článků Львівські батяри na ukrajinské Wikipedii a Batiar na anglické Wikipedii.
- ↑ Tango smrti. www.advojka.cz [online]. [cit. 2023-12-28]. Dostupné online.
- ↑ a b c 1 травня - День Батяра у Львові. Своєрідне святкування суто львівської субкультури, батярської. Фотографії та відео старого Львова. Легенди старого Львова. Видатні люди Львова. Архітектура, замки Львова та Львівщини. Пісні львівських естрадних та народних виконавців.. old.lviv.ua [online]. [cit. 2023-12-27]. Dostupné online.
- ↑ Betyár | Outlaw, Robber, Bandit | Britannica. www.britannica.com [online]. [cit. 2023-12-27]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ betyárok. WordSense Dictionary [online]. [cit. 2023-12-27]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b BBCUkrainian.com | Культура i cуспільство | День Батяра у Львові стане щорічним. www.bbc.com [online]. [cit. 2023-12-28]. Dostupné online.
- ↑ Wiktor Budzyński PRAWDA O "LWOWSKIEJ FALI". www.lwow.com.pl [online]. [cit. 2023-12-27]. Dostupné online.
- ↑ Тільки у Львові. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online.
- ↑ Юрій Гнатковський: «Тільки у Львові». [s.l.]: [s.n.] Dostupné online.
- ↑ Перші справжні “легіонери” у київському “Динамо” | Асоціація футболу м. Києва. ffk.kiev.ua [online]. [cit. 2023-12-27]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-12-27.
- ↑ Eastern Europe and the Soviet Union. learn.saylor.org [online]. [cit. 2023-12-27]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ ЛЬВІВСЬКА МІСЬКА РАДА. Львівський День батяра відвідало понад 30 тис мешканців та гостей міста [online]. Львів: 2013-05-06 [cit. 2023-12-27]. Dostupné online.
- ↑ ЛЬВОВА, Фотографії Старого. День міста Львова 2019 (повна програма) • Фотографії старого Львова. Фотографії старого Львова [online]. 2019-05-02 [cit. 2023-12-27]. Dostupné online. (ukrajinsky)
- ↑ Добкін і харківські регіонали прийшли в облраду у футболках “Беркута”. Українська правда [online]. [cit. 2023-12-28]. Dostupné online. (ukrajinsky)