Přeskočit na obsah

Lví záliv

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Lví záliv
Golfe du Lion
Lví záliv (na mapě Gulf of Lion)
Lví záliv (na mapě Gulf of Lion)
Maximální hloubka85 m
Šířka200 km
Rozloha14000 km²
Zeměpisné souřadnice
Nadřazený celekStředozemní moře
Sousední celkyCosta Brava, Ligurské moře
Podřazené celkyGolfe d'Aigues-Mortes, Golfe de Beauduc, Golfe de Fos, Rade de Marseille
SvětadílEvropa
StátŠpanělskoŠpanělsko Španělsko, FrancieFrancie Francie
PřítokyTech, Têt, Agly, Aude, Orb, Hérault, Vidourle, Rhôna
Map

Lví záliv (francouzsky Golfe du Lion, okcitánsky Golf del Leon, katalánsky Golf del Lleó, španělsky Golfo de León) je jeden z větších zálivů Středozemního moře. Leží mezi mysem Creus v severovýchodním Katalánsku a francouzským městem Marseille. Podél pobřeží zálivu leží též francouzská města Montpellier a Perpignan. Spadá sem nejsevernější část pobřeží Katalánska (provincie Girona), celé pobřeží francouzského regionu Languedoc-Roussillon (departementy Aude, Gard, Hérault a Pyrénées-Orientales) a západní část pobřeží regionu Provence-Alpes-Côte d'Azur (celé pobřeží departementu Bouches-du-Rhône a nejzápadnější malá část pobřeží departementu Var). Do Lvího zálivu vtékají řeky Tech, Têt, Agly, Aude, Orb, Hérault, Vidourle a Rhôna.

Panuje na něm tzv. katabatický vítr zvaný mistrál.

Etymologie

[editovat | editovat zdroj]

Lví záliv dostal své jméno někdy ve 13. století z latinského mare Leonis, patrně proto, že byl zrádný a nebezpečný jako lev.[1][2] Staří Římané a Řekové mu říkali Galský záliv.

Lví záliv vznikl v oligocénumiocénu, kdy sardinsko-korsický blok rotoval proti směru hodinových ručiček a proti evropskému kratónu. Tento pohyb oživil složitou tektonickou strukturu, která zde byla od tethyjské evoluce a pyrenejského vrásněníeocénu. Pyrenejský horotvorný proces stlačil a zesílil zemskou kůru. Předpokládá se, že na rozhraní zálivu a Středozemního moře by mohla být ložiska ropy.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Gulf of Lion na anglické Wikipedii.

  1. Supplément à l'Encyclopédie, Sinus Gallicus. artflx.uchicago.edu [online]. [cit. 2009-09-23]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-04-23. 
  2. Mémoires pour l'histoire naturelle de la province de Languedoc by J. Astruc.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]