Přeskočit na obsah

Ludwig Koennen-Horák

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Ludwig von Koennen-Horák
Velitel 19. armádního sboru
Ve funkci:
1917 – 1918
PředchůdceIgnaz Trollmann
NástupceKarl von Pflanzer-Baltin
Velitel 9. armádního sboru
Ve funkci:
1917 – 1917
PředchůdceArnošt Kletter
NástupceAnton Lipošćak
Vojenská služba
SlužbaRakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Hodnostgenerál pěchoty (1916), polní podmaršál (1913), generálmajor (1910)
Narození15. února 1861
Vídeň
Úmrtí14. října 1938 (ve věku 77 let)
Vídeň
Alma materTereziánská vojenská akademie
Profesevoják
OceněníŘád železné koruny 3. třídy (1908)
Jubilejní pamětní medaile 1898
CommonsLudwig Koennen Horak von Höhenkampf
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ludwig Koennen-Horák šlechtic von Höhenkampf (Ludwig Koennen, uváděn též jako Können, od 1914 šlechtic Koennen-Horák von Höhenkampf) (15. února 1861 Vídeň – 14. října 1938 Vídeň) byl rakousko-uherský generál. V c. k. armádě sloužil od roku 1882, vystřídal působení u různých vojenských jednotek a v roce 1910 dosáhl hodnosti generálmajora. Za první světové války bojoval v Itálii a na východní frontě. V armádě dosáhl hodnosti generála pěchoty (1916) a v závěru války byl velitelem postupně dvou armádních sborů v Itálii a Albánii. Ze zdravotních důvodů rezignoval na velení ještě před koncem války, po zániku monarchie byl penzionován (1919) a od té doby žil v soukromí.

Životopis

[editovat | editovat zdroj]
Generál pěchoty Ludwig von Koennen-Horák

Pocházel z Vídně, první vojenskou průpravu získal na kadetních školách v Kőszegu a v Hranicích. V letech 1879–1882 studoval na Tereziánské vojenské akademii ve Vídeňském Novém Městě a jako poručík byl v roce 1882 zařazen k 18. pěšímu pluku v Hradci Králové. V letech 1885–1887 si doplnil vzdělání na Válečné škole (K.u.k. Kriegschule) ve Vídni a jako nadporučík (1888) byl přidělen k důstojnickému sboru generálního štábu. Jako štábní důstojník vystřídal službu u různých jednotek a postupoval v hodnostech (kapitán 1890, major 1896). Mimo jiné se zabýval mapováním Sedmihradska a v letech 1896–1900 pracoval u Vojenského zeměpisného ústavu ve Vídni.[1] V roce 1900 byl povýšen na podplukovníka a byl převelen k 2. pluku horských myslivců do Tridentu.[2] Jako plukovník (1904) poté velel několika jednotkám c. k. zeměbrany ve Vysokém Mýtě[3] a v Lublani. [4]

K datu 1. května 1910 byl povýšen na generálmajora,[5] v té době byl velitelem 44. pěší divize c. k. zeměbrany v Lublani, v roce 1911 byl přeložen jako zástupce velitele 14. armádního sboru do Innsbrucku.[6] V této funkci setrval do začátku první světové války a mezitím v roce 1913 dosáhl hodnosti polního podmaršála. Po vypuknutí války byl v červenci 1914 jmenován vojenským velitelem v Innsbrucku a pověřen organizováním obrany Tyrolska. Po vstupu Itálie do války převzal vrchní velení v Tyrolsku Viktor Dankl a Ludwig Können byl postaven do čela 91. pěší divize určené k bojům na italské frontě (červen 1915).[7] V roce 1916 byl povýšen do hodnosti generála pěchoty[8][9] a na italsko-tyrolském pomezí bojoval do roku 1917. V srpnu 1917 byl převelen na východní frontu a jmenován velitelem 9. armádního sboru, který byl ale kvůli velkým ztrátám rozpuštěn již o dva měsíce později.[10] V říjnu 1917 převzal velení 19. armádního sboru v Albánii.[11] Kvůli nemoci rezignoval na svůj post v červenci 1918.

V armádě byl penzionován k datu 1. ledna 1919 a poté žil v soukromí ve Vídni.[12] Po válce byl prezidentem tyrolské sekce Rakouského svazu válečníků a veteránů.

Tituly a ocenění

[editovat | editovat zdroj]

Byl ženatý s Paulinou Marií Horákovou (*1871) a v roce 1912 začal užívat jméno Koennen-Horák. Jeho tchán, c. k. plukovník Eduard Horák (*1837), byl v roce 1911 povýšen do šlechtického stavu a Ludwig získal v roce 1914 na základě císařského majestátu užívat šlechtický titul s erbem a jménem Koennen-Horák Edler von Hohenkämpf.[13] Jako velitel armádního sboru obdržel titul c. k. tajného rady s nárokem na oslovení Excelence (1917).[14] Během vojenské služby obdržel řadu vyznamenání v Rakousku-Uhersku i od zahraničních panovníků.[15]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer für 1898; Vídeň, 1897; s. 192 dostupné online
  2. ↑ Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer für 1902; Vídeň, 1901; s. 201 dostupné online
  3. ↑ Schematismus der K.K. Landwehr 1908; Vídeň, 1907; s. 115, 326 dostupné online
  4. ↑ Schematismus der K.K. Landwehr 1910; Vídeň, 1909; s. 56, 133 >dostupné online
  5. ↑ Generale und Oberste des k.u.k. Heeres 1912; Vídeň, 1912; s. 8 dostupné online
  6. ↑ 14. armádní sbor na webu weltkriege dostupné online
  7. ↑ Přehled divizních velitelů rakousko-uherské armády 1914–1918 na webu austro-hungarian army dostupné online
  8. ↑ Přehled generálů rakousko-uherské armády 1890–1918 na webu austro-hungarian army dostupné online
  9. ↑ Generale und Obersten (k.u.k. Heer 1917); Vídeň, 1917; s. 5 dostupné online
  10. ↑ Ludwig Koennen-Horák na webu valka.cz dostupné online
  11. ↑ Přehled velitelů armádních sborů rakousko-uherské armády 1883–1918 na webu austro-hungarian army dostupné online
  12. ↑ Služební postup Ludwiga Koennen-Horáka in: SCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Die k. k. bzw. k. u. k. Generalität 1816–1918; Vídeň, 2007; s. 91 dostupné online
  13. ↑ Rodina Horák a Koennen-Horák na webu novanobilitas [1]
  14. ↑ Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1918; Vídeň, 1918; s. 346 dostupné online
  15. ↑ Přehled řádů a vyznamenání Ludwiga Koennen-Horáka in: STEINER, Jörg, C.: Schematismus der Generale und Obersten der k.u.k. Armee 1918; Vídeň, 1992; s. 16 dostupné online

Literatura

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Ludwig_Koennen-Horák&oldid=23757665“