Ludwig Hujer
Ludwig Hujer | |
---|---|
Narození | 20. července 1872 Jizerka (Klein Iser/Wilhelmshöhe) Jablonec nad Nisou (Gablonz an der Neiße) |
Úmrtí | 25. října 1968 (ve věku 96 let) Wien |
Místo pohřbení | Zentralfriedhof, Wien |
Národnost | rakouská |
Povolání | sochař, učitel a medailér |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Ludwig Hujer (20. červenec 1872, Jizerka (Klein Iser) – 25. říjen 1968, Vídeň) byl rakouský medailér a sochař. Působil také jako pedagog a publicista.
Život
[editovat | editovat zdroj]Absolvoval K. K. Kunstgewerbliche Fachschule Gablonz ( Střední uměleckoprůmyslová škola a Vyšší odborná škola v Jablonci nad Nisou). V roce 1891 se stal žákem prof. Karla Ludwiga Augusta Kühneho ve Vídni; v roce 1893 nastoupil do ateliéru prof. Stefana Schwartze. Na studijních cestách, které mohl absolvovat díky státnímu stipendiu[1] se seznámil s díly mnohých francouzských medailérů. Mezi nimi jsou i jména jako Jules-Clément Chaplain, Félix Charpentier, René Jules Lalique, Ernest Paulin Tasset.
Měl možnost pracovat i dílnách Londýnské medailérské dynastie Wyon, jejíž členové byli vrchními rytci pečetí u královského dvora.
V roce 1904 vstoupil do družstva výtvarných umělců (Künstlerhaus) a později pracoval i ve výboru Künstlerhausu.
Ludwig Hujer se věnoval tvorbě medailí a plaket, tedy umění, které habsburští císaři vždy zvláště cenili a propagovali. Bohatou podporu našel Hujer u císaře Františka Josefa a celého dvora, šlechty a společnosti staré Vídně. Opakovaně dostával za úkol zhotovit k výročním oslavám a významným událostem medaile a plakety. Šedesáté výročí vlády císaře Františka Josefa I. (1908) mu přineslo množství zakázek.[1]
Dne 17. října 1962 byl jmenován čestný členem. Družstvu výtvarných umělců odkázal sádrové modely svých děl.
Sloužil jako důstojník v první světové válce. Dosáhl hodnost kapitána, kdy byl raněn.[ujasnit] Dne 15. ledna 1945 byl během bojů jeho ateliér vybombardován.[2]
Dílo
[editovat | editovat zdroj]Ludwig Hujer se z existenčních důvodů nemohl věnovat pouze volné tvorbě, ale pracoval na zakázku. Zhotovil tak portréty významných osobností i osob méně významných[3]:
- Prof. Victor Grünberg
- František Josef I., rakouský císař
- Wilhelm Wodnansky, malíř
- papež Lev XIII.
- Anton Barthlme
- slečna Mitzi Fischer Noble z Röslerstamm
- paní Emma Fischer Noble z Roslertammu
- rodiče Ludwiga Hujera (30. výročí jejich sňatku)
- dvouleté dítě Ludwiga Hujera
Ocenění
[editovat | editovat zdroj]- 1901 druhé místo v soutěži o pamětní medaili ministerstva obchodu
- 1902 první místo od Rakouské společnosti pro podporu medailérského a dekorativního umění za triptych představující tanec, hudbu a zpěv
- 1906 Kleine Goldene Staatsmedaille (Malá zlatá státní medaile)
- 1909 Goldenes Verdienstkreuz mit der Krone (Zlatý záslužný kříž s korunou)
- 1918 Ritter des Franz Joseph-Ordens (Rytíř Řádu Františka Josefa)
- 1934 byl Ludwigu Hujerovi udělen titul profesor[4][5]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b WOLF, Josef. Der Bildhauer Ludwig Hujer. Österreichische Kunst. Roč. IV., s. 25. Dostupné online.
- ↑ Ludwig Hujer. www.geschichtewiki.wien.gv.at [online]. [cit. 2023-04-16]. Dostupné online.
- ↑ Who was HUJER, LUDWIG?. www.prazskamincovna.cz [online]. [cit. 2023-04-16]. Dostupné online.
- ↑ Medailleur Professor Ludwig Hujer-75 Jahre. Österreichische Volksstimme. 1947-07-23, roč. 1947., čís. 169, s. 4. Dostupné online.
- ↑ Neues Wiener Tagblatt (Tages-Ausgabe). 1934-08-19, roč. 68., čís. 227, s. 11. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Ludwig Hujer na Wikimedia Commons