Přeskočit na obsah

Ludvík Zifčák

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
por.v.v. Ludvík Zifčák
1. předseda KSČ–ČSSP
Úřadující
Ve funkci od:
2001
Stranická příslušnost
ČlenstvíKSČ
KSČ–ČSSP
Narození11. ledna 1960 (64 let)
Československo Rýmařov, Československo[1]
Profesebyznysmen
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Ludvík Zifčák (* 11. ledna 1960[1] Rýmařov) je bývalý český příslušník Sboru národní bezpečnosti slovenské národnosti,[1] který je znám především v souvislosti s událostmi z listopadu 1989 během sametové revoluce, kdy o sobě prohlašoval, že sehrál roli údajně mrtvého studenta Martina Šmída.

Život a kariéra

[editovat | editovat zdroj]

Ludvík Zifčák byl členem Sboru národní bezpečnosti, od 1. ledna 1982 člen SNB jako inspektor pořádkové služby Místního oddělení Veřejné bezpečnosti v Benediktské ulici v Praze 1. Od 1. listopadu 1985 byl zástupcem velitele čety 1. praporu Pohotovostního pluku VB ČSR. Studoval na Důstojnické škole SNB, jako stážista působil na krajské správě SNB Ostrava.

Od 1. března 1989 byl starším referentem 2. oddělení II. odboru správy Státní bezpečnosti Praha.[pozn. 1][2]

Po listopadu 1989 prohlašoval, že na pokyn svých nadřízených sehrál na demonstraci 17. listopadu roli údajně mrtvého studenta Martina Šmída. Po neúspěšném ukrytí na Vysoké škole SNB byl dne 14. ledna 1990 odvolán z funkce a poté 2. července 1990 propuštěn ze služebního poměru SNB.[2]

Byl předsedou fotbalového klubu TJ Kovohutě Břidličná.[3][4]

Politická kariéra

[editovat | editovat zdroj]

Od roku 2001 byl Ludvík Zifčák předsedou nezaregistrované a neuznané Komunistické strany Československa – Československé strany práce.[5][6]

Mediální vystoupení

[editovat | editovat zdroj]

Po roce 1990 opakovaně vystupoval v rozhovorech pro tisk, v nichž kritizoval události v listopadu 1989 s tím, že šlo o předem připravenou akci.[7][8]

V roce 2009 v jednom rozhovoru Zifčák uvedl, že u StB měl na starosti studentské hnutí a podílel se na založení „Nezávislého studentského hnutí“, které demonstraci na Albertově svolalo a tuto informaci předalo do Svobodné Evropy (dle Zifčáka financované CIA[pozn. 2]) a Hlasu Ameriky. Dále prohlašoval, že měl s kolegy úkol průvod navést směrem na Václavské náměstí a sehrát mrtvého studenta, což údajně přiznal také Zifčákův nadřízený major Petr Žák. Šiření zprávy měla zajistit Drahomíra Dražská, která byla údajně členem Zifčákovy skupiny.[10] Vyšetřovací komise Federálního shromáždění pro objasnění událostí 17. listopadu 1989 Zifčákova tvrzení označila za „opakovanou snahu přisuzovat své osobě a reálným událostem podstatně jiný význam, než jaký ve skutečnosti měly“.[11] Sám Zifčák při výslechu na vojenské prokuratuře v roce 1990 pod hrozbou vyššího trestu uvedl, že si vymýšlí,[11] na veřejnosti ale dále šířil svou verzi událostí.

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Poznámky

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Jeho úkolem bylo rozkrývat ilegální studentská hnutí pod jménem Milan Růžička. Založil Nezávislé studentské sdružení a v této agentské roli se účastnil demonstrací 17. listopadu 1989.
  2. ↑ CIA od roku 1972 Svobodnou Evropu nefinancovala[9]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ a b c Personální spis: Ludvík Zifčák, 11.1.1960 [online]. ustrcr.cz [cit. 2021-10-06]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b ÚSTR. www.ustrcr.cz [online]. [cit. 2016-02-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-02-24. 
  3. ↑ STANOVSKÝ, Jiří. Fotbalová Břidličná prožívá historicky nejlepší sezonu [online]. bruntalsky.denik.cz, 2016-11-30 [cit. 2021-10-06]. Dostupné online. 
  4. ↑ BRHEL, Roman. DENÍK FANDÍ FOTBALU! Představujeme TJ Kovohutě Břidličná [online]. moravskoslezsky.denik.cz, 2020-08-24 [cit. 2021-10-06]. Dostupné online. 
  5. ↑ Polemika na oficiálních stránkách strany
  6. ↑ Krajní pravice a krajní levice v ČR : Googlebooks, str. 40. Dostupné online
  7. ↑ Listopad 1989 byl pečlivě připraven, ozval se agent Zifčák. Novinky.cz [online]. Borgis, 2013-11-15 [cit. 2016-02-16]. Dostupné online. 
  8. ↑ RADOVÁ, Markéta. Listopad nevyšel podle plánu, říká agent Zifčák, dnes lázeňský hoteliér. iDNES.cz [online]. 2014-11-18 [cit. 2016-02-16]. Dostupné online. 
  9. ↑ "CIA Ends All Involvement with Radio Free Europe and Radio Liberty," September 19, 1972, History and Public Policy Program Digital Archive, Obtained and contributed to CWIHP by A. Ross Johnson. Cited Ch8 n56 in his book Radio Free Europe and Radio Liberty, CIA mandatory declassification review document number C01441052. https://digitalarchive.wilsoncenter.org/document/115135
  10. ↑ MENSCHIK, Tomáš. Úkol jsme splnili. Týden. Listopad 2009, čís. 9. ISSN 1214-0201. 
  11. ↑ a b Závěrečná zpráva vyšetřovací komise Federálního shromáždění pro objasnění událostí 17. listopadu 1989, část III. 5) - Dezinformace o údajném úmrtí studenta Šmída, [cit. 2009-10-21]. Dostupné online.

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Ludvík_Zifčák&oldid=24335519“