Ludvík Kolek
| Ludvík Kolek | |
|---|---|
 Ludvík Kolek v roce 1996 | |
| Narození | 5. srpna 1933 Újezd u Brna  Československo |
| Úmrtí | 27. května 2021 (ve věku 87 let) Brno Česko |
| Povolání | sochař, malíř, architekt a učitel |
| Ocenění | Cena Jihomoravského kraje (2015) |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Ludvík Kolek (5. srpna 1933 Újezd u Brna – 27. května 2021 Brno[1]) byl český architekt, sochař a malíř.
Život
[editovat | editovat zdroj]Po maturitě studoval v letech 1952 až 1955 výtvarnou výchovu na Pedagogické fakultě Masarykovy univerzity. Po státní závěrečné zkoušce obdržel diplom až po půl roce, navíc s písemným zákazem učit. Nastoupil proto dráhu svobodného povolání výtvarníka a věnoval se především zakázkám pro církevní objekty. V nich vytvářel například nástěnné malby a vitráže, zabýval se také úpravou interiéru presbytářů, navrhoval oltáře, křížové cesty či ambony.
Jednou z jeho nejznámějších realizací se stal kostel sv. Josefa v Senetářově v okrese Blansko. Vznikal totiž za komunistického režimu v letech 1969–1971. „To je nezapomenutelná chvíle v mém životě. V noci se ozval telefon a byl to otec Vavříček a že chce ode mě kostel. Já jsem říkal, otče, já jsem v životě neudělal ani chlívek... nebo něco takového jsem řekl. Smál jsem se tomu, že je to nedorozumění, že jsem malíř a sochař. Já jsem byl úplně strnulej. Ještě v tu chvíli se ve mně probudilo něco takového jako: A co když bys to přece jenom měl dělat? Zjistil jsem, že na mně je, abych do té role vstoupil,“ uvedl později Kolek.[2] Komunistickým úřadům stavba zůstala nejdříve utajena. Později užívání nového kostela povolily pod podmínkou, že nebude slavnostně vysvěcen.[3]
V roce 1980 se podařilo uspořádat výstavu jeho prací v Muzeu křesťanského umění v belgickém Ostende. Stal se poté členem Evropského sdružení výtvarných umělců.[4]
Byl zakládajícím členem komunity Emmanuel v České republice.[5]
Realizace
[editovat | editovat zdroj]- Fresková výzdoba Kostela sv. Václava v Ruprechtově (1962)
- Fresková výzdoba kostela sv. Janů v Brně-Bystrci (1969)
- Kostel svatého Josefa v Senetářově (1969–1971)[3]
- Kostel svatého Václava a svaté Anežky České v Hustopečích (1991–1994)
- Kostel svatého Václava v Břeclavi (1992–1995)
- Kaple svaté Ludmily v Horní Libochové (1993–1994)
- Kaple Nanebevzetí Panny Marie ve Služovicích (1996–1997)
- Kostel Božího milosrdenství a svaté Faustyny ve Slavkovicích na Žďársku (2005–2008)
Ocenění
[editovat | editovat zdroj]- Řád sv. Cyrila a Metoděje – za celoživotní úsilí v oblasti sakrální tvorby a architektury [5]
- Medaile svatého Petra a Pavla – jako ocenění obětavé služby pro církev [6]
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Kostel svatého Josefa v Senetářově -
Kostel svatého Václava a svaté Anežky České v Hustopečích -
Kostel svatého Václava v Břeclavi -
Kaple svaté Ludmily v Horní Libochové -
Kaple Nanebevzetí Panny Marie ve Služovicích -
Poutní kostel Božího milosrdenství a sv. Faustyny ve Slavkovicích u Nového Města na Moravě
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Zemřel výtvarník Ludvík Kolek [online]. Biskupství brněnské. Dostupné online.
- ↑ Zakázaný Bůh – Tady bude kostel, soudruzi. ČT [online]. 2021-2-18. Dostupné online.
- ↑ a b MAREČEK, Lubomír. Kostel, o němž komunisté ve „svém“ Československu nevěděli. iDNES.cz [online]. 2010-2-19. Dostupné online.
- ↑ Biskupství brněnské. Brněnská diecéze (1777 - 2007) historie a vzpomínky. Příprava vydání Jandlová, Martina. Brno: Biskupství brněnské, 2006. 338 s. ISBN 80-239-5678-7. S. 222.
- ↑ a b Ludvík Kolek oceněný Řádem sv. Cyrila a Metoděje [online]. Biskupství brněnské, 2003-07-05. Dostupné online.
- ↑ Biskup Cikrle udělil medaile sv. Petra a Pavla [online]. Biskupství brněnské, 2007-06-29 [cit. 2020-04-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-04-12.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Ludvík Kolek na Wikimedia Commons - Ludvík Kolek v informačním systému abART
- Ludvík Kolek, Archiweb.cz
