Ludmila Eva Františka z Kolovrat
Ludmila Eva Františka Hýzrlová z Chodů | |
---|---|
![]() | |
Narození | 1616 |
Úmrtí | 28. května 1695 (ve věku 78–79 let) |
Choť | Vilém Albrecht Krakovský z Kolovrat |
Rodiče | Bernard Hýzrle z Chodů a Anežka Robenhauptová ze Suché |
Rod | Hýzrlové z Chodů |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Ludmila Eva Františka Krakovská z Kolovrat a Březnice (německy Ludmilla Eva Franziska von Kolowrat-Krakowsky a Brzesnitz, 1616 – 28. května 1695), rozená Hýzrlová z Chodů, byla český šlechtic provdaná do rodu Kolovratů.
Život
[editovat | editovat zdroj]
Narodila se jako dcera Bernarda Hýzrleho z Chodů a Anežky Robenhauptové ze Suché.
Po smrti svého posledního manžela Viléma Albrechta Krakovského z Kolovrat (1600–1688) se Ludmila Eva věnovala charitativní činnosti a péči o hradčanskou Loretu, kde nechala roce 1691 postavit kapli sv. Josefa. Loretánské klenotnici odkázala i svatební šaty s více než 6500 diamanty, z nichž byla ve Vídni v roce 1698 zhotovena diamantová paprsková monstrance (známá také jako Paprsková monstrance nebo Pražské slunce). Monstranci zhotovil vídeňský zlatník Matyáš Stögner. S prací začal v roce 1696, rok po smrti Ludmily. Monstrance osázená 6580 brilianty, z nichž některé dosahovaly hodnoty 25 000 florinů za kus, byla dokončena v roce 1699.
V pokladnici loretánského kostela se nachází také vyobrazení hraběnky v životní velikosti a zlatou výšivku jejího roucha zdobí kameny, které darovala kostelu.
Manželství
[editovat | editovat zdroj]Hraběnka Ludmila Eva Františka Hýzrlová z Chodů byla třikrát vdaná. Naposledy se stala pátou a poslední manželkou hraběte Viléma Albrechta Krakovského z Kolovrat (1600–1688) z březnické rodové linie Kolovratů, nejvyššího hofmistra a zemského soudce, který díky své obratnosti a podnikatelskému duchu rozšířil vlastnictví Kolovratů o mnohé statky. Mimo jiné v roce 1688 založil finanční fideikomis pro primogenituru a pro sekundogenituru fond sestávající z Týnce, Běšin a dalších statků.
Manželství zůstalo bezdětné a Ludmila Eva svého manžela přežila o sedm let.
Jako velká donátorka Lorety pochována přímo v Santa Case, v „srdci lorety“. Je uložena pod dlažbou kaple, tedy nad klenbou krypty, jak to dosvědčují loretánské archiválie. Samotná krypta byla určena jako poslední místo odpočinku pro příslušníky patronátního rodu Lobkoviců.