Přeskočit na obsah

Lucrezia Borgia

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Lucrezia Borgia
vévodkyně z Bisceglie
kněžna ze Salerna
hraběnka z Cotignoly
Narození18. dubna 1480
Subiaco
Úmrtí24. června 1519 (ve věku 39 let)
Ferrara
Pohřbenaklášter Corpus Domini ve Ferraře, Tomb of Lucrezia Borgia and Alfonso I d'Este a Sala del Coro
ManželéGiovanni Sforza ​(sňatek 1493; anulování 1497)
Alfons Aragonský ​(sňatek 1498; zemřel 1500)
Alfons I. d'Este ​(sňatek 1501)
PotomciRodrigo Aragonský
Herkules II. d'Este, vévoda z Ferrary
Ippolito d'Este
Eleonora d'Este
Francesco d'Este, markýz z Massalombardy
RodBorgiové
OtecAlexandr VI.
MatkaVannozza dei Cattanei
Podpis
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lucrezia Borgia, česky též Lukrécie (18. dubna 1480 Subiaco – 24. června 1519 Ferrara) byla italská šlechtična z rodu Borgiů, nemanželská dcera papeže Alexandra VI. a Vannozzy dei Cattanei. Vládla jako guvernérka Spoleta, což byla funkce, kterou obvykle zastávali kardinálové.

Její rodina jí sjednala několik sňatků, které posílily jejich vlastní politickou pozici, včetně Giovanniho Sforzy, pána z Pesara a Gradary, hraběte z Cotignoly; Alfonse Aragonského, vévody z Bisceglie a knížete ze Salerna; a Alfonse I. d'Este, vévody z Ferrary. Alfons Aragonský byl nemanželským synem neapolského krále a podle tradice ho mohl nechat zavraždit Lucreziin bratr Cesare Borgia poté, co jeho politická hodnota poklesla.

Různé příběhy o ní a její rodině vykreslují Lucrezii jako femme fatale, roli, ve které byla zobrazena v mnoha uměleckých dílech, románech a filmech.

Životopis

[editovat | editovat zdroj]

Byla nemanželským dítětem španělského kardinála Rodriga de Borja, matkou byla jeho dlouholetá milenka Vannozza Cattanei.[1] S touto ženou měl kardinál (po přestěhování do Itálie si změnil jméno na Borgia) ještě další tři děti, syny Juana, Cesareho a Joffreho.

Byla vychovávána u otcovy sestřenice Adriany de Mila. Na veřejnosti se objevovala ve společnosti své rodiny, tj. ve společnosti svých tří bratrů, pozdější otcovy milenky Giulie Farnese a Adriany de Mila. Jako jedenáctiletou ji otec plánoval provdat za španělského šlechtice dona Gaspara d'Aversa. Po smrti papeže Innocence VIII. se její otec kardinál Rodrigo Borgia stal papežem Alexandrem VI. a plánovaný sňatek již nebyl dostatečně výhodný. Lucreziiným manželem se stal hrabě z Pesary, Giovanni Sforza.

Po několika letech chtěl papež její manželství zrušit s odůvodněním, že nebylo naplněno pro impotenci manžela. Giovanni Sforza se nařčení bránil, poukazoval na to, že papež chce dceru pro sebe a navíc veřejně odsoudil údajné incestní vztahy Lucrezie a jejích bratrů. Rodina ho však nepodpořila, a tak nakonec podepsal prohlášení, že manželství nebylo naplněno. Lucrezia v té době měla vášnivý románek s mladým Pedrem Caldésem, takže když byla v prosinci 1497 ve Vatikánu prohlášena za „virgo intacta“ (nedotčená panna), byla již několik měsíců těhotná. Poté, co se o tomto vztahu dozvěděl Lucreziin bratr Juan, nejdřív před otcem Pedra zranil kordem, pak jej dal uvěznit a hodit do Tibery.

Po narození dítěte čekal Lucrezii další sňatek, tentokrát s Alfonsem Aragonským. Do manžela se vášnivě zamilovala, což se nezamlouvalo žárlivému bratrovi Cesaremu. Po politické roztržce na švagra poslal nájemné vrahy. Zraněnému Alfonsovi se podařilo dostat do Vatikánu, kde Lucrezia pečovala o nemocného papeže. Smrti z rukou Cesara nicméně neunikl, ten se dokonce k jeho zavraždění veřejně přiznal s odůvodněním, že mu usiloval o život. Po těchto událostech byla Lucrezia poslána do Nepi v etruských horách, odkud psala žalostné dopisy a podepisovala se „la infelicissima“ – nejnešťastnější.

Alexandr pro svou dceru vyhlédl nového ženicha, ferrarského prince Alfonse d'Este. Svatba v zastoupení se konala 1. září 1501 ve Ferraře, velkolepé oslavy probíhaly i v Římě. Ve Vatikánu se konala hostina, o které se mluvilo jako o „plesu kurtizán“. Ty tančily nahé a následných orgií se prý zúčastnili všichni přítomní s výjimkou novomanželů. Před odjezdem do Ferrary papež zabezpečil Lucreziiny děti – Giovanni (otec Pedro Caldés) byl uznán jako syn Cesareho, v tajné bule Spes futura se papež označil sám za Giovanniho otce. Z toho vzniklo podezření, že chlapce zplodil Cesare s vlastní sestrou Lucrezií. Rodrigo (otec Alfonso Aragonský) dostal vévodství Sermoneta.

Dne 6. ledna 1502 odjela z Říma, oslavy v jejím novém domově trvaly šest dní. Naprosto uchvátila město i nového manžela. Začala se soustavně věnovat shromažďování knih, sjížděli se za ní básníci a jiní umělci. Krátce po svatbě otěhotněla, ale předčasně porodila mrtvou holčičku.

Roku 1505 vypukl mor, proto uprchla do Reggia, kde porodila syna Alessandra, ten však přežil jen pár týdnů. Až v dubnu 1508 porodila dědice trůnu – Ercoleho. V té době již ve Ferraře žil její syn Giovanni, který byl jako „bratr vévodkyně“ přijat ke dvoru. Vévodství se zapletlo do války s Francouzi, kdy původně stálo na cizí straně, pak však přešlo na stranu Itálie. Dvůr platil za velmi vážený v celé Evropě. Lucrezia se věnovala zbožným činnostem a duchovním cvičením. Pod drahocennými šaty nosila žíněnou košili. Založila klášter klarisek San Bernardino.

Manželství bylo stále spokojené, v letech 1514–1516 porodila tři děti (dceru Leonoru a syny Alessandra a Francesca). Roku 1519 čekala své osmé dítě, toto těhotenství však bylo velmi vysilující. Dne 14. června přivedla na svět holčičku, která několik hodin poté zemřela. Byla zesláblá, přidaly se vysoké horečky, cítila, že se blíží konec a poprosila v dopise papeže Lva o požehnání. Deset dní po porodu dcery v přítomnosti manžela zemřela.

Odrazy v populární kultuře

[editovat | editovat zdroj]
Portrét ženy, jehož autorem je malíř Bartolomeo Veneto. Tradičně se předpokládá, že je to Lucrezia Borgia.

Stejně tak jako její otec papež Rodrigo Borgia se i ona stala objektem řady pozdějších literárních a filmových a dalších uměleckých děl.

Knihy

[editovat | editovat zdroj]
  • Rodina – román amerického spisovatele Maria Puza
  • Záhadná Lucrecia Borgia nebo Římská madona Lucrecia Borgia – dvoudílný román, autor Jean Plaidy
  • Lucrecia Borgia – autor John Faunce
  • Lucrecia Borgia – historický román, autor Alfred Schirokauer
  • Lucrezia Borgia – Její život a její doba – autorka Maria Bellonciová
  • Lucrezia Borgia dcera ďábla – román, autor M. G. Scarsbrook
  • Lukrécie z Borgiů – historický román, autor Cécil Saint-Laurent
  • Borgia – komiks, autor Jodorovský a Manara
  • Vatikánská princezna – autor C. W. Gortner
  • Lucreziino srdce – e-kniha Petry Karasové

Hudba

[editovat | editovat zdroj]

Filmy

[editovat | editovat zdroj]

Divadlo

[editovat | editovat zdroj]

Videohry

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Lucrezia Borgia | Biography, Child, & Facts. Encyclopedia Britannica [online]. [cit. 2020-06-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ http://www.musical.cz/rychle-zpravy/lucrezia-borgia-se-v-breznu-2012-vrati-do-prahy/

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Vévodkyně z Ferrary, Modeny a Reggia
Předchůdce:
Eleonora Neapolská 		1505–1519
Lucrezia Borgia 		Nástupce:
Renata Francouzská
Modenské princezny sňatkem
1. generace
2. generace
3. generace
4. generace
5. generace
6. generace
7. generace
8. generace
9. generace
10. generace
  • nikdo
    		•
    11. generace
    12. generace
    Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Lucrezia_Borgia&oldid=24452298“