Louisa Berková
Louisa Berková | |
---|---|
Narození | 1. března 1811 Praha Rakouské císařství |
Úmrtí | 14. dubna 1877 (ve věku 66 let) Šenov Teplice Rakousko-Uhersko |
Národnost | česká |
Povolání | malířka, kreslířka |
Rodiče | Jan Berka Marie Berková-Bacherová |
Příbuzní | Karolína Berková (1812), sestra Aloisie Berková (1814), sestra |
Podpis | |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Louisa Berková, křtěná Ludovika Anna Ludmila (1. března 1811, Praha[1] – 14. dubna 1877, Šanov[2] Teplice) byla česká malířka a kreslířka portrétů.[3]
Život a dílo
[editovat | editovat zdroj]Narodila se v Praze na Starém Městě v Karlově ulici čp. 184/I, v rodině mědirytce a obchodníka s rytinami Jana Berky a jeho manželky Marie rozené Bacherové. Základy výtvarného vzdělání získala pravděpodobně v otcově dílně. Svou tvorbu začala ve stylu klasicismu a biedermeieru, pod vlivem vídeňské a berlínské výtvarné školy. Větší dobu svého života strávila v Praze, kde se přátelila především s dcerami malíře Augusta Piepenhagena. Je autorkou portrétů a portrétních miniatur, jednak z okruhu svých přátel a známých, a dále podobizen na zakázku. Zůstala svobodná a finančně nezávislá. Byla spolumajitelkou domu čp. 98/II v Praze ve Spálené ulici.[4], v němž mezi lety 1840-1850 bydlely také její sestry Karolína a Aloisie. V obdobích lázeňské sezóny bydlela v domě čp. 110 v Teplicích-Šanově, kde malovala lázeňské hosty na objednávku.
Portréty
[editovat | editovat zdroj]Její podobizny mají vždy tužkovou podkresbu, pokud nezůstaly samotnou kresbou, byly malovány kvašem nebo kombinovanou technikou akvarelu a kvaše s lokálním zlacením.
- Portrét dívky s kapesníkem, akvarel (1839)[5]
- Portrét dívky, kresba tužkou (1841), Moravská galerie v Brně [6]
- Portrét starší dámy, akvarel, (1841), Moravská galerie v Brně [7]
- Portrét dívky v černém, (1842), kresba tužkou, kolorovaná akvarelem, Moravská galerie v Brně [8]
- Portrét Augusta Piepenhagena
- Portrét Louisy Piepenhagenové
- Portrét malíře Josefa Alexandra Koruny
- Portrét muže v křesle, akvarel, (1845), Národní muzeum [9]
- Portrét ženy v křesle, akvarel, (1845), Národní muzeum [10]
- Portrét Ferdinanda Břetislava Mikovce v kroji Národní gardy, kvaš (1848),Muzeum hlavního města Prahy
- Portrét Kateřiny Hübschové, manželky hoteliéra Jana Hübsche; akvarel a kvaš, (1849), Národní muzeum [11]
- Portrét Josefa rytíře Talacka z Ještětic[12].
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Louisa Berková – portrét ženy s růží (1852)
-
Portrét dívky (1842)
-
Portrét dívky (1842)
-
Portrét Kateřiny Hübschové (1849)
-
Luisa Berková – Podobizna starší dámy (1841)
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Matrika narozených, sv. František, 1810-1828, snímek 19. [s.l.]: Archiv hl. m. Prahy Dostupné online.
- ↑ Matriční záznam o úmrtí a pohřbu farnost Teplice - děkanství
- ↑ Europeana: Louisa Berková, Neznámá žena sedící v křesle
- ↑ Archiv hl.m. Prahy Pobytová přihláška u pražského magistrátu
- ↑ Roškotová Anna, Sborník Kruhu výtvarných umělkyň. Praha 1935, s. 16
- ↑ https://sbirky.moravska-galerie.cz/dilo/CZE:MG.B_3009
- ↑ https://sbirky.moravska-galerie.cz/dilo/CZE:MG.B_4368
- ↑ https://sbirky.moravska-galerie.cz/dilo/CZE:MG.B_3001
- ↑ Sršeň, Lubomír–Trmalová Olga: Malované drobné portréty: Sbírka oddělení starších českých dějin Národního muzea, Praha 2013, č. kat. 129.
- ↑ Sršeň–Trmalová, č. kat. 130.
- ↑ Sršeň-Trmalová 2013, č. kat. 145.
- ↑ Archivovaná kopie. www.ou-bratronice.cz [online]. [cit. 2016-04-20]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-07-12.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Štefan Jan T., Anton Berka – mědirytec a nakladatel, in: Problematika historických a vzácných knižních fondů Čech, Moravy a Slezska : sborník z 20. odborné konference Olomouc, 20. – 21. září 2011 / Krušinský, Rostislav, Olomouc : Vědecká knihovna v Olomouci et al., 2012, s. 139-151, ISBN 978-80-7053-296-6
- Jan Kollár, Cestopis, obsahující cestu do Horní Italie a odtud přes Tyrolsko a Bavorsko, se zvláštním ohledem na slavjanské živly roku 1841 konanou. Pešť 1843, s. 294, cit. in: Markéta Zajícová, Malířka v Čechách v 19. století: od diletantismu ke spolčování, diplomová práce FF Univerzita Pardubice 2011, s. 7
- Toman Prokop Hugo, Nový slovník československých výtvarných umělců, I. díl; A – K, Výtvarné centrum Chagall, Ostrava 1993, ISBN 80-900648-4-1
- Roškotová Anna, Sborník Kruhu výtvarných umělkyň. Praha 1935, s. 16-17
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Louisa Berková na Wikimedia Commons
- Louisa Berková v informačním systému abART
- Patrik Šimon Galerie: Louisa Berková
- E-sbírky.cz