Přeskočit na obsah

Louis Phélypeaux, hrabě de Pontchartrain

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Louis Phélypeaux, hrabě de Pontchartrain
Narození29. března 1643
Paříž
Úmrtí22. prosince 1727 (ve věku 84 let)
Paříž
Povolánípolitik
Oceněnídůstojník Řádu svatého Ducha
rytíř Řádu sv. Michala
DětiJérôme Phélypeaux, hrabě de Pontchartrain
RodičeLouis Ier Phélypeaux de Pontchartrain
PříbuzníSuzanne Phélypeaux (sourozenec)
Jean-Frédéric Phélypeaux, hrabě z Maurepas, Charles Henri Phélypeaux de Pontchartrain[1] a Hélène Angélique Françoise Phélypeaux (vnoučata)
FunkceFirst President (Parliament of Brittany; 1677–1687)
hlavní kontrolor financí (1689–1699)
Minister for the Maison du Roi (1690–1699)
Secretary of State of the Navy (1690–1699)
kancléř Francie (1699–1714)
… více na Wikidatech
PodpisLouis Phélypeaux, hrabě de Pontchartrain – podpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Louis Phélypeaux, hrabě de Pontchartrain (Louis III. Phélypeaux, comte de Maurepas et de Pontchartrain) (29. března 1643, Paříž, Francie22. prosince 1727, Pontchartrain, Francie) byl francouzský státník z doby vlády Ludvíka XIV. z úřednické šlechty (noblesse de robe). Od mládí zastával nižší funkce ve státní správě, Koncem 17. století zastával funkce ministra financí (1689–1699) a ministra námořnictva (1690–1699). V letech 1699–1714 byl kancléřem Francie. Ještě před smrtí Ludvíka XIV. byl donucen k rezignaci, ale v době nezletilosti jeho nástupce Ludvíka XV. byl členem regentské vlády vévody Filipa Orlénaského. Z doby jeho působení v čele správy námořnictva pocházejí zeměpisná pojmenování v tehdejších francouzských koloniích v severní Americe (jezero Pontchartrain).

Životopis

[editovat | editovat zdroj]
Zámek Château de Pontchartrain (departement Île-de-France), hlavní rodové sídlo v 17. a 18. století

Pocházel z vlivné šlechtické rodiny Phélypeaux, narodil se jako starší syn státního sekretáře a parlamentního rady Louise Phélypeauxe (1613–1685). Již v sedmnácti letech se stal parlamentním radou v Paříži (1661–1677), v roce 1677 byl prezidentem parlamentu v Bretani a od roku 1687 byl finančním intendantem. V letech 1689–1699 byl ministrem financí a v letech 1690–1699 zároveň ministrem námořnictva a královského domu. Mezitím získal tituly hraběte de Pontchartrain (1680) a hraběte de Maurepas (1691). Správa námořnictva se pod jeho vedením vyznačovala úpadkem francouzského loďstva, což pokračovalo i za jeho syna Jérôma, který po něm v roce 1699 ministerstvo námořnictva převzal. Po odstoupení z ministerských úřadů byl jmenován kancléřem Francie a strážcem pečeti (1699–1714). Dlouhodobě se dostával do sporů s Ludvíkem XIV. a markýzou de Maintenon, krátce před smrtí Ludvíka XIV. musel na své funkce rezignovat. V době nezletilosti Ludvíka XV. byl nicméně členem regentské rady.

Po otci zdědil panství Pontchartrain nedaleko od Versailles. Zámek Château de Pontchartrain byl v té době hlavním rodovým sídlem a průběžně byl upravován za účasti významných architektů. Louisovým dalším majetkem byl zámek Château de Couharde, kam pro úpravu parku přizval architekta André Le Nôtra.

Byla po něm pojmenována jezera Pontchartrain a Maurepas v Louisianě v USA objevená v roce 1699.

Jeho manželkou byla Marie de Maupeou († 1714) z vlivné parlamentní rodiny. Měli spolu dva syny, starší Louis (1668–1684) zemřel předčasně, mladší Jerôme (1674–1747) převzal po otci ministerské úřady.

Louisův mladší bratr Jean-Baptiste Phélypeaux (1646–1711) byl státním radou a intendantem v Paříži. Jeho synové Jean Louis Phélypeaux (1688–1763) a François Phélypeaux (1689–1715) zastávali nižší funkce ve státní správě.

  1. Leo van de Pas: Genealogics.org. 2003.

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • FROSTIN, Charles: Les Pontchartrain, ministres de Louis XIV. Alliances et réseau d'influence sous l'Ancien Régime, Rennes, 2006 ISBN 2-7535-0289-7
  • CHAPMAN, Sara: Private Ambition and Political Alliances in Louis XIV's Government : The Phelypeaux De Pontchartrain Family 1650-1750 , Rochester, 2004 ISBN 1-5804-6153-0
  • KOVAŘÍK, Jiří: Války na moři. Bitvy a osudy válečníků V. 1652–1712; Třebíč, 2019 494 s. ISBN 978-80-7497-291-1
  • SAINT–SIMON, Henri de Rouvroy, vévoda: Paměti; Praha, 1959 304 s.
  • ZANCO, Jean-Philippe: Dictionaire des Ministres de la Marine 1689–1958; Paříž, 2011

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]