Loretánská kaple v Horšovském Týně
| Loretánská kaple v Horšovském Týně | |
|---|---|
 Panský pavilon (gloriet) "Na Loretě" v roce 2013. | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Plzeňský |
| okres | Domažlice |
| Obec | Horšovský Týn |
| Souřadnice | 49°32′6,36″ s. š., 12°56′29,04″ v. d. |
 | |
| Základní informace | |
| Církev | římskokatolická |
| Provincie | česká |
| Diecéze | plzeňská |
| Vikariát | domažlický |
| Farnost | Horšovský Týn |
| Zánik | 1787 či krátce poté |
| Architektonický popis | |
| Výstavba | 1584 |
| Další informace | |
| Kód památky | 18965/4-2075 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) (součást památky zámek Horšovský Týn) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Loretánská kaple v Horšovském Týně na Domažlicku byla založena baronem Kryštofem mladším Popelem z Lobkovic roku 1584. Podle data založení se usuzuje, že byla první stavbou svého druhu v českých zemích. Zámožný Lobkovic postavil loretánskou kapli v upomínku na svoji cestu do italského Loreta a umístil stavbu poblíž svého renesančního zámku, ve vrchní části areálu svažité zámecké zahrady (tj. dnešního zámeckého parku), na okraji obory.[1] Společně s cenným zámeckým areálem je nástupce lorety – panský pavilon – památkově chráněn.[2] Od roku 1995 má celý zámecký areál status národní kulturní památky.[3]
Historie
[editovat | editovat zdroj]Kapli v roce 1636 vysvětil pražský pomocný biskup Šimon Brosius z Horštejna.
Historik Jan Bukovský soudí, že zdejší loreta byla zcela zbořena již roku 1787. Stalo se tak v souvislosti s církevními reformami císaře Josefa II. Dle úsudku profesora Bukovského pak na jejím místě nově vystavěný panský pavilon (altán, gloriet neboli besídka), nemá s původní svatyní nic společného. Nová stavba, mající pocházet z roku 1800, totiž uspořádáním oken a dalšími znaky vůbec nepřipomíná církevní stavby.[4] Proti závěrům profesora Bukovského stojí informace z turistické cedule, kterou k bývalé kapli před časem nainstalovalo (zřejmě) město Horšovský Týn. (Podobné informace najdeme i na jeho městském webu.)[5] Podle infocedule byla po josefinských reformách za knížat z Trauttmansdorffu zdejší loreta pouze odsvěcena a po roce 1787 byla přestavěna na panský vyhlídkový altán. Podle tohoto zdroje by tedy ve zdech altánu loreta přece jen přežila. Tato verze se ovšem v odborných pracích historiků neobjevuje.
Jméno pavilonu, nazývaného Na Loretě,[6] pak dodnes odkazuje na původní církevní účel stavby.
Popis stavby
[editovat | editovat zdroj]Půdorys dnešního centrálního pavilonu se od klasické obdélníkové lorety velmi odlišuje, neboť je oktogonální (viz obrázek). Vlastní stavba je oproti loretám i značně převýšená (tj. patrová). V přízemí byla vstupní nízká prostora, v patře pak vyhlídkový sál, zaklenutý klenbou, který byl přístupný vnějším schodištěm. Na stropě i stěnách se uchovaly dvě vrstvy uměleckých maleb. Zakrytou starší vrstvu překrývá poničená dekorativní výmalba z 19. století. Z truhlářského vybavení se zachovaly pouze fragmenty oken v patře. Na nárožích je pavilon členěn toskánskými pilastry a stavbu korunuje osmiboká lucerna[6][5] s jednoduchou cibulovou bání.
Historický nápis
[editovat | editovat zdroj]Loreta bývala považována za zničenou, v pramenech byl uváděn pouze nápis: „Leta od narozenj Božiho 1584. Wegmeno Swate a nerozdilne Trogice, a chwale blahoslavene Pannie Marigy Rodicze Božy genž slowe z Loretu, založen a wystawen gest tento kostelik nakladem urozeného Pana Pana Kristoffa mladschiho z Lobkowicz na Teynie Horssowskem, Bilinie a tachowie, atd…“
Roku 1972 byly fragmenty tohoto nápisu objeveny při vyjmutí podlahy prvního patra. Tyto zbytky jsou patrny nad zazděným portálem vlevo od vstupu.[7]
Současný stav
[editovat | editovat zdroj]V květnu roku 2011 měl pavilon sice opravenou střechu, ale okna byla vysklená a interiér byl značně zanedbaný. Jak lze vyčíst z přiložené fotografie, ve stejném stavu se stavba nacházela i v roce 2013. Památka byla v těchto letech volně přístupná.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ BUKOVSKÝ, Jan. Loretánské kaple v Čechách a na Moravě. první. vyd. Praha: Libri, 2000. 164 s. ISBN 80-7277-015-2. S. 24, 88. Dále jen Bukovský 2000.
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2013-06-29]. Identifikátor záznamu 129698 :. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ Zámek Horšovský Týn (Horšovský Týn) [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2013-06-29]. Dostupné online.
- ↑ Bukovský 2000, s. 27, 63, 145
- ↑ a b Zámecký park Horšovský Týn na [online]. Horšovský Týn: Městské kulturní zařízení [cit. 2016-02-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-05-03.
- ↑ a b Bukovský 2000, s. 63
- ↑ PROCHÁZKA, Zdeněk; KONDRYS, Antonín. Horšovskotýnsko = Bischofteinitzer Region. Domažlice: Nakladatelství Českého lesa, 1998. 248 s. ISBN 80-901877-6-5. S. 59. (česky, německy)
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Informační cedule v zámeckém parku v Horšovském Týně, popisující historii lorety (stav v květnu roku 2011).
- BUKOVSKÝ, Jan. Loretánské kaple v Čechách a na Moravě. Praha: Libri, 2000. 164 s. ISBN 978-80-7277-015-1. S. 24, 27, 29, 63, 88 a 145.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Loretánská kaple v Horšovském Týně na Wikimedia Commons - Zámecký park Horšovský Týn Archivováno 3. 5. 2016 na Wayback Machine.
