Loretánská kaple v České Lípě
Loretánská kaple v České Lípě | |
---|---|
![]() Interiér loretánské kaple s oltářem | |
Základní informace | |
Sloh | barokní |
Výstavba | 1698 |
Současný majitel | Liberecký kraj (Objekt spravuje Vlastivědné muzeum a galerie v České Lípě) |
Poloha | |
Adresa | areál augustiniánského kláštera, náměstí Osvobození č.p. 297/1, Česká Lípa, ![]() |
Souřadnice | 50°41′8,73″ s. š., 14°32′1,35″ v. d. |
Další informace | |
Kód památky | 23304/5-2777 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) (součást památky Klášter augustiniánů v České Lípě) |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Českolipská loretánská kaple je jednou ze 48 tzv. loret na území České republiky.[1] Nachází se v centru okresního města v areálu augustiniánského kláštera, jehož prostory jsou součástí Vlastivědného muzea a galerie v České Lípě. Barokní areál kláštera včetně loretánské kaple je zapsán na Ústředním seznamu nemovitých kulturních památek České republiky.[2]
Historie[editovat | editovat zdroj]
Loretánská kaple byla vybudována na pozemcích augustiniánského kláštera, oficiálně založeného v roce 1627 Albrechtem z Valdštejna, který v roce 1623 získal Českou Lípu spolu s novozámeckým panstvím a chtěl tímto aktem pozvednout význam jednoto z hlavních měst svého Frýdlantského vévodství. Kaple byla postavena z popudu někdejšího majitele České Lípy hraběte Karla Ferdinanda z Valdštejna, základní kámen byl položen 24. dubna 1698 a ještě v témže roce byla tzv. Svatá chýše slavnostně otevřena.[3] K bohatství vnitřní výzdoby značnou měrou přispěla manželka Karla Ferdinanda Marie Alžběta z Harrachu, která kapli věnovala řadu cenných předmětů, jako je monstrance, stříbrné korunky Panny Marie a Ježíška a jiné.[3] Nad vchod do kaple byl umístěn alianční znak obou rodů, tj. Valdštejnů a Harrachů.
Kaple stojí uprostřed tzv. rajského dvora. Čtvercový ochoz neboli ambit, který dvůr obklopuje, byl vybudován spolu s kopií Svatých schodů a dalšími kaplemi až mezi lety 1725 - 1732 jako doplňující součást tohoto poutního místa.[3] Krytý ochoz kolem loretánské kaple měl četným poutníkům poskytnout provizorní přístřeší a zároveň i místo ke zpovědi či k modlitbě.
Popis stavby[editovat | editovat zdroj]
Při pohledu zvenčí působí stavba českolipské lorety mnohem jednodušeji a skromněji, než další nedaleká severočeská loreta, značně proslulejší loretánská kaple v Rumburku z roku 1704, která je spolu s pražskou loretou na Hradčanech a loretou v Kosmonosích věrnější napodobeninou Svaté chýše v italském Loretu.
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/1e/Loreta_v_%C4%8Cesk%C3%A9_L%C3%ADp%C4%9B_%285%29.jpg/200px-Loreta_v_%C4%8Cesk%C3%A9_L%C3%ADp%C4%9B_%285%29.jpg)
Vnitřní výzdoba českolipské lorety je však velmi bohatá. Na stěnách je naznačeno hrubé zdivo a jsou zde uměle vytvořeny fragmenty fresek, zpodobňujících výjevy ze života Panny Marie.
Na jižní straně kaple je oltář a nad ním je neobvykle umístěno sousoší, znázorňující Zvěstování Panny Marie. Toto barokní dílo neznámého umělce, vyřezané z lipového dřeva, bylo původně silně postříbřeno, avšak stříbro bylo sejmuto a zabaveno jako jiné drahé kovy v době napoleonských válek. V téže době také zmizely lampy z drahých kovů, které byly podle historických zdrojů původně zavěšeny z trámu, na němž stojí sousoší Zvěstování. Uvádí se, že toto sousoší nechala zhotovit hraběnka Marie Alžběta z Harrachu podle vzoru z loretánské kaple ve vídeňském Hofburgu, kde se nachází hrobka rodu Harrachů. Za oltářem je výklenek se sochou Panny Marie Loretánské, oddělený přes celou čelní stěnu ozdobnou mříží.
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/2/29/Loreta_v_%C4%8Cesk%C3%A9_L%C3%ADp%C4%9B_%288%29.jpg/220px-Loreta_v_%C4%8Cesk%C3%A9_L%C3%ADp%C4%9B_%288%29.jpg)
Mezi další zvláštnosti českolipské lorety patří ostatkové skříně v oltářním stole. Kromě svatých ostatků nebo kousků zdiva z památných míst lze zde spatřit i různé dekorativní předměty s květinovými motivy. Předpokládá se, že kosterní pozůstatky získala v římských katakombách a následně darovala českolipské loretánské kapli majitelka zákupského panství Anna Marie Františka, velkovévodkyně Toskánská, která byla proslulá svou zbožností a která se mimo jiné osobně zúčastnila slavnostního zpřístupnění Svatých schodů v areálu augustiniánského kláštera v České Lípě.[3]
Pozlacení, respektive postříbření soch a dalších předmětů z vnitřní výzdoby kaple bylo obnoveno při restaurování v roce 1867. Další restaurátorské práce, avšak menšího rozsahu, zde proběhly v roce 1936.
Přístup[editovat | editovat zdroj]
Na rozdíl od většiny objektů v klášterním areálu, vyhrazených muzejním expozicím, není interiér loretánské kaple běžně přístupný veřejnosti. Pravidelně je kaple otevřena pro návštěvníky během vánočních trhů, které se konají v areálu muzea každoročně vždy na počátku prosince, případně při jiných výjimečných příležitostech.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Poutní cesta Českolipskem. 1. vyd. Liberec: Svaz pro rozvoj cestovního ruchu v Libereckém kraji, 2006. Mapa.
- ↑ Památkový katalog: Augustiniánský klášter [online]. Národní památkový ústav [cit. 2019-01-21]. Dostupné online.
- ↑ a b c d PANÁČEK, Jaroslav; VOJTÍŠKOVÁ, Marie; SMEJKAL, Ladislav. Z dějin České Lípy. Česká Lípa: Magdalena Sobotová, Okresní vlastivědné muzeum, 1999. 186 s. ISBN 80-238-4113-0.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- BUKOVSKÝ, Jan. Loretánské kaple v Čechách a na Moravě. 1. vyd. Praha: Libri, 2000. 161 s. ISBN 80-7277-015-2.
- SMEJKAL, Ladislav. Českou Lípou krok za krokem. Česká Lípa: Magdalena Sobotová, 2005. 92 s. ISBN 80-239-6347-3. S. 49–50. (Text původně vycházel jako cyklus, publikovaný v českolipském městském zpravodaji).
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Loretánská kaple v České Lípě na Wikimedia Commons
- Loreta Česká Lípa