Přeskočit na obsah

Lokomotiva Dringos

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Lokomotiva Dringos

Lokomotiva Dringos[1] je pravděpodobně nejstarší funkční lokomotiva, která byla poháněna leteckou vrtulí. Konstrukce této lokomotivy pochází z Německa, z roku 1919.[2]

Princip lokomotivy si nechal patentovat Dr. Ing. Otto Steinitzprototyp postavil pod licencí společnosti Luftfahrt v Grünewaldu na předměstí Berlína. Lokomotiva byla úspěšně vyzkoušena 11. května 1919 na trati z Grünewaldu do Beelitzu.[1] Praktické využití lokomotivy však není známo, ředitelství železnic o tuto konstrukci neprojevilo zájem. Tato lokomotiva byla zprovozněna dříve než ruský Aerovagon (1921) a pozdější Kolejový Zeppelin (1931).[3]

Konstrukce

[editovat | editovat zdroj]

Pohon lokomotivy zajišťovaly 2 vrtule, každá umístěná na jednom čele lokomotivy.[2]. Pro pohon byl použit letecký 6 válcový řadový motor, původně určený pro vojenské použití.[1] Důvodem použití takovýchto motorů byl i fakt, že Německo po 1. světové válce mělo zničit vojenský materiál. Jako podvozek pro konstrukci prototypu byl použit starý plošinový vůz.[1]

Lokomotiva byla zkoušena na trati Grünewald - Beelitz, kde dosáhla i udržela rychlost 60 km/h, pravděpodobně by dosáhla i vyšší rychlosti, ale toto nebylo zkoušeno z důvodu nedostatečného brzdového systému a nevhodného podvozku.[2] Při zkouškách bylo na lokomotivě přepraveno asi 40 osob z řad úředníků vládyparlamentu.

  1. a b c d Lokomotiva Dringos (1)
  2. a b c Lokomotiva Dringos (2). douglas-self.com [online]. [cit. 2011-06-07]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-03-29. 
  3. Lokomotiva Dringos (3). deputy-dog.com [online]. [cit. 2011-06-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-12-25. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]