Přeskočit na obsah

Lokomotiva 200.0

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Parní lokomotivy 200.001 - 003
Základní údaje
VýrobceKrauss Linec, VNM
Výroba v letech1883 - 1911
Počet vyrobených kusů3
ProvozovatelÖ.L.E.B., A.L.B., KFNB, KkStB, ČSD
Období provozu1883-1950
Hmotnost a rozměry
Hmotnost ve službě16 500 – 18 000 kg
Adhezní hmotnost15 000 – 16 000 kg
Minimální poloměr
projížděných oblouků
40 m
Celkový rozvor1 800 mm
Parametry pohonu
Uspořádání pojezduB m2t
Trvalý výkon100-160 k / 75-117 kW
Maximální povolená rychlost35 - 38 km/h
Počet kouřovek/žárnic99 - 111
Počet válců2
Průměry válců260 mm
Zdvih pístů400 mm
Typ rozvoduAllan-Trick
Průměr spřažených dvojkolí800 / 930 mm
Výhřevná plocha topeniště2,5 – 3,8 m²
Výhřevná plocha celková35,0 – 42,5 m²
Plocha roštu0,53 – 0,85 m²
Lokomotivní brzdaruční, později jednoduchá ssací
Zásoba uhlí1,0 – 1,1 m³
Zásoba vody2,3 – 2,4 m³
Jak číst infobox Vysvětlivky pojmů v infoboxu.

Tendrové lokomotivy 200.0 byly nejmenšími normálněrozchodnými parními lokomotivami, provozovanými na veřejných tratích v Česku s číselným označením podle systému Vojtěcha Kryšpína. U ČSD řada zahrnula tři rozdílné stroje pořízené původními majiteli pro nenáročné lokální dráhy. Čtvrtá lokomotiva svými parametry sice odpovídá přiřazení k řadě 200.0, v provozu ale toto označení dle všeho nenesla.

Byly to lehké dvounápravové lokomotivy s vnitřním rámem, s nápravovým tlakem jen 7 až 9 tun. Kotel o nízkém výkonu s provozním tlakem max. 12 atmosfér zásoboval mokrou parou dvojčitý parní stroj s plochými šoupátky. Rozvod byl výstředníkový vně rámu, ojnicí byla poháněna druhá spřažená náprava.[1][2]

Lokomotivy převzaté ČSD[editovat | editovat zdroj]

Lokomotivu 200.001 si u lokomotivky Krauss z Lince objednala Rakouská společnost místních drah (ÖLEG). Dodána byla roku 1883, označena řadou B s číslem 112. Při postátnění roku 1908 dostala u Státních drah KkStB řadové označení 83.23. Po roce 1918 přešla k ČSD v dnešní stanici Kořenov. Zrušena či odprodána byla do roku 1926.[3][2]

Lokomotiva 200.002 byla od Krausse roku 1894 dodána Hustopečské místní dráze (ALB) pro její sedmikilometrovou přípojnou trať. Obdržela tu číslo 1 a jméno "AUSPITZ" ("Hustopeče"). V letech 1900-1909, kdy dopravu pro vlastníka zajišťovaly KFNB a poté KkStB, byla vedena pod řadou IX. ČSD lokomotivu převzaly spolu s provozováním trati roku 1926 a ponechaly ji na zdejší lokálce. Zrušena a odprodána na vlečku byla až Německými dráhami po odstoupení území Říši v roce 1939.

Provoz na hustopečské lokálce roku 1909 převzalo samo město Hustopeče, a pro posílení dopravy zakoupilo roku 1911 ještě jednu lokomotivu. Dostala číslo 3 a jméno „THERESE". U ČSD po roce 1926 nesla číslo 200.003, pod DRB jezdila jako 98 8001. V roce 1950 byla odprodána do Žieleziarní Podbrezová.[4][2]

Parní lokomotiva „DOLNÍ CETNO"
Lokomotiva „DOLNÍ CETNO" (Krauss v.č. 3625/1897) u kavárny v areálu bývalé zastávky Litoměřice město, 2024
Lokomotiva „DOLNÍ CETNO" (Krauss v.č. 3625/1897) u kavárny v areálu bývalé zastávky Litoměřice město, 2024
Výr. typ Krauss18qq
Jméno„DOLNÍ CETNO"
Řada dle Kryšpína200.001⁽ᴵᴵ⁾ [pozn. 1]
Základní údaje
VýrobceKrauss Mnichov
Výroba v letech1897
Provozovatelakciový cukrovar Dolní Cetno
Období provozu1897 – 1970
Typ spřáhlašroubovka
Hmotnost a rozměry
Hmotnost ve službě14 900 kg
Celkový rozvor1 700 mm
Parametry pohonu
Uspořádání pojezduB m2t
Trvalý výkon100 k / 74 kW
Maximální povolená rychlost20 km/h
Přetlak páry12 bar
Počet válců2
Průměry válců240 mm
Zdvih pístů400 mm
Typ rozvoduStephenson
Průměr spřažených dvojkolí830 mm
Výhřevná plocha celková33,6 m²
Plocha roštu0,43 m²
Lokomotivní brzdaruční
Zásoba vody2,9 m³
Jak číst infobox Vysvětlivky pojmů v infoboxu.

Lokomotiva „Dolní Cetno“[editovat | editovat zdroj]

Lokomotiva Dolní Cetno je malá parní lokomotiva dodaná společností Krauss z Mnichova roku 1897 do cukrovaru v Dolním Cetně u Mladé Boleslavi. Byla tu provozována až do ukončení provozu na vlečce v roce 1970.

Akciový cukrovar v Dolním Cetně, uvedený do provozu při kampani 1868/69, si pro zvládnutí stoupajících objemů přeprav při návozu řepy a expedici výrobků roku 1881 vybudoval devítikilometrovou vlečku ze stanice Chotětov na trati Turnovsko-kralupsko-pražské dráhy. Provoz na ní zajišťovala zpočátku jediná lokomotiva Krauss pozdější řady 96 KkStB. Traťovou část vlečky jako součást nově budovaného železničního propojení Chotětova se Mšenem přes Cetno cukrovar v roce 1897 výhodně odprodal České severní dráze, včetně lokomotivy. Náhradou za ní získal lokomotivu novou, menší.[6]

Typový náčrt lokomotivy Krauss „DOLNÍ CETNO"
Typový náčrt lokomotivy Krauss „DOLNÍ CETNO"

Dvounápravovou tendrovku na mokrou páru dodala opět lokomotivka Krauss pod výrobním číslem 3625/1897. Dostala opět jméno „DOLNÍ CETNO". Lokomotiva posunovala na kolejišti cukrovaru a mezi nákladišti na trati až do dodávky nové lokomotivy typu BN 200 roku 1947, kdy byla přesunuta do zálohy. Po ukončení provozu cukrovaru v roce 1959 ještě do začátku 70.let sloužila JZD, poslednímu majiteli, který v areálu provozoval sušárnu. Už z Kovošrotu byla v roce 1973 odvezena a po zběžné opravě instalována jako pomník v železniční stanici Mladá Boleslav hl. n.[7] Roku 1991 ji v neutěšeném stavu vykoupil Jiří Mach, Tursko a během dvou let opravil, původně se záměrem ji provozovat.[8] Od roku 2014 je s označením 200.001 vystavena v areálu někdejší zastávky Litoměřice město.[9]

Technické údaje lokomotiv řady 200.0[editovat | editovat zdroj]

Stroj 200.001 200.002 200.003 200.001⁽ᴵᴵ⁾
Výrobce, výrobní číslo Krauss L.[a] 1401/1883 Krauss L. 2963/1894 VNM[b] 5071/1911 Krauss M.[c] 3625/1897
provoz Ö.L.E.G. B 112 (1883-97); KkStB 83.23 (1897-1918); ČSD 200.001 (do 1926) A.L.B. č.1 "Auspitz" (1894-); K.F.N.B., KkStB IX 914 (1900-); m.Hustopeče (1909-); ČSD (1926-); DRB (1938-39), vlečka m.Hustopeče č.3 "Therese" (1911-); ČSD 200.003 (1926-); DRB 98 8001 (1938-); ČSD (1948-); železárny Podbrezová (1950-) cukrovar D.Cetno "Dolní Cetno" (1897-1970)
uspořádání B m2t B m2t B m2t B m2t
max.rychlost 35 km/h 38 km/h 35 km/h 20 km/h
válce, počet a rozměry 2× ø260×400 mm 2× ø260×400 mm 2× ø260×400 mm 2× ø240×400 mm
ø spřažených kol 800 mm 800 mm 920 mm 830 mm
rozvor náprav 1800 mm 1800 mm 1800 mm 1700 mm
výhřev.plocha kotle 36,2 m²     35,0 m²     42,5 m²     33,6 m²    
– z toho přímá topeniště 2,5 m² 2,5 m² 3,8 m² ?
plocha roštu 0,72 m² 0,53 m² 0,85 m² 0,43 m²
přetlak v kotli 12 barr 12 barr 12 barr 12 barr
hmotnost 17,0 t 16,5 t 18,0 t 14,9 t
zásoba vody 2,4 m³ 2,3 m³ 2,3 m³ 2,9 m³
zásoba uhlí 1,0 m³ 1,0 m³ 1,0 m³ ?
rozvod Allan-Trick Allan-Trick Allan-Trick Stephenson
odhadovaný výkon 100 k 150 k 160 k 80 k
brzda ruční páková ruční ssací jednoduchá pro stroj i vlak, ruční ruční

Vysvětlivky

  1. Lokomotivka Krauss v Linci
  2. Lokomotivka ve Vídeňském Novém Městě (toho času pod jménem „Aktien Gesellschaft der Lokomotiv-Fabrik vormals G. Sigl, Wiener Neustadt")
  3. Lokomotivka Krauss, mateřská továrna v Mnichově

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Označení číslem 200.001 podle Kryšpína není z provozu doloženo; šlo by o duplicitní použití – druhé obsazení. Lokomotiva „DOLNÍ CETNO" absolvovala 13.11.1922 dodatečnou policejní jízdu na trati Chotětov – D.Cetno s výsledkem "může býti použita pro veřejnou dopravu na tratích ČSD"[5]; podle prvorepublikových předpisů tak mohla někdy být skutečně v dokumentaci vedena pod tímto označením.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. BEK, Jindřich, Lokomotivy let 1860-1900 (Atlas lokomotiv sv. 2). [s.l.]: NADAS Praha, 1979, 136 stran. OD-31-045-79. ss. 26-28, 118-119.
  2. a b c BEK, Jindřich; BEK, Zdeněk. Encyklopedie Železnice - Parní lokomotivy ČSD [1]. 1. vyd. [s.l.]: CORONA Praha, 1999. 166 s. ISBN 80-86116-13-1. 
  3. BEK, J. (1979), ss. 26-27.
  4. BEK, J. (1979), ss. 27-28.
  5. ŠNÁBL, Radim. Hořký osud sladké výroby: 140 let od založení cukrovaru Dolní Cetno. Svět (velké i malé) železnice. Corona Praha, 2007, roč. VI, čís. 4(24), s. 16. ISSN 1213-7219. 
  6. ŠNÁBL, R. Hořký ... S. 8–15. 
  7. ŠNÁBL, R. Hořký .... S. 13-17. 
  8. SOPEROVÁ, Renata. Pohádka o Machšince (Dobrý den, sousede). Obecní noviny Úholičky. 2014-06-18, roč. 2014, čís. 6, s. 7. Dostupné online. 
  9. Krauss Munchen No.3625, 200.001 – Železniční poklady [online]. [cit. 2024-06-24]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • ŠNÁBL Radim, "Hořký osud sladké výroby: 140 let od založení cukrovaru Dolní Cetno". Svět (velké i malé) železnice VI/4(24), str. 2-19. Corona Praha 2007, ISSN 1213-7219.
  • BEK, Jindřich; BEK, Zdeněk. Encyklopedie Železnice - Parní lokomotivy ČSD [1]. Příprava vydání Jan Vaněk; ilustrace Josef Janata, Jan Vaněk, Jan Štěpánek. 1. vyd. [s.l.]: CORONA Praha, 1999. 166 s. ISBN 80-86116-13-1.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]