Přeskočit na obsah

Llívia

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Llívia
Llívia – znak
znak
Poloha
Souřadnice42°27′50″ s. š., 1°58′45″ v. d.
Nadmořská výška1 224 m n. m.
Časové pásmoUTC+01:00
StátŠpanělskoŠpanělsko Španělsko
Autonomní společenstvíKatalánsko
ProvincieGirona
ComarcaBaja Cerdaña
Llívia
Llívia
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha12,9 km²
Počet obyvatel1 506 (2023)[1]
Hustota zalidnění116,7 obyv./km²
Správa
StarostaAlbert Cruïlles (od 2023)
Oficiální webwww.llivia.org
PSČ17527
Označení vozidelGI
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Poloha exklávy na mapě provincie Girona

Město Llívia (katalánsky a oficiálně) či Llivia (kastilsky) je exkláva Španělska ve Francii. Náleží ke katalánské provincii Girona, od jejíhož sídla leží 153 km severozápadně. Území má rozlohu 12,83 km² a leží v pyrenejském údolí v nadmořské výšce přes 1200 m n. m. Žije zde přibližně 1 500[1] obyvatel.

Obec je zcela obklopena územím francouzského departementu Pyrénées-Orientales. Exklávou se stala roku 1659, kdy byl uzavřen Pyrenejský mír; Španělsko tehdy mělo podle smlouvy přenechat Francii „všechny vesnice severně od Pyrenejí“. Llívia ovšem měla městská práva, což Španělům dovolilo tvrdit, že se na ni ustanovení nevztahuje, a tato výhrada byla Francií respektována.

Dopravní spojení

[editovat | editovat zdroj]

Do Llívie vede ze Španělska (z města Puigcerdà) silnice N-154, jejíž 1,7 km dlouhý úsek přes francouzské území má číslo D 68 a nazývá se Route neutre („neutrální cesta“). Vede po hranici mezi obcemi Ur a Bourg-Madame. Třetí smlouvou z Bayonne roku 1866, která řešila otázky španělsko-francouzské hranice, zde byl garantován volný pohyb pro španělské občany a vozidla.

V 70. letech 20. století zde vypukla kuriózní tzv. „Stopková válka“ (La guerra dels Stops), když Francie postavila dvě silnice křižující tuto cestu a označila je jako hlavní silnice, kterým provoz Puigcerdà–Llívia musel dávat přednost. Obyvatelé Llívie tím byli popuzeni a značky „STOP“ byly neustále ničeny. Nakonec španělská vláda zafinancovala přemostění jedné z těchto silnic, a na druhé křižovatce byla francouzskými úřady preference provozu změněna, čímž se problém vyřešil.

Od vstupu Francie i Španělska do schengenského prostoru roku 1995 je přeshraniční provoz do Llívie zcela volný. Z města vedou kromě výše zmíněného spojení ještě silnice do francouzských obcí Estavar a Saillagouse.

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ a b Národní statistický institut: Municipal Register of Spain of 2023. 13. prosince 2023. Dostupné online.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Obce v provincii Girona
Agullana • Aiguaviva • Albanyà • Albons • Alp • Amer • Anglès • Arbúcies • Argelaguer • Avinyonet de Puigventós • Banyoles • Begur • Bellcaire d'Empordà • Besalú • Bescanó • Beuda • Biure • Blanes • Boadella i les Escaules • Bolvir • Bordils • Borrassà • Breda • Brunyola • Bàscara • Cabanelles • Cabanes • Cadaqués • Caldes de Malavella • Calonge • Campdevànol • Campelles • Campllong • Camprodon • Camós • Canet d'Adri • Cantallops • Capmany • Cassà de la Selva • Castell-Platja d'Aro • Castellfollit de la Roca • Castelló d'Empúries • Celrà • Cervià de Ter • Cistella • Colomers • Cornellà del Terri • Corçà • Crespià • Cruïlles, Monells i Sant Sadurní de l'Heura • Darnius • Das • El Far d'Empordà • El Port de la Selva • Espinelves • Espolla • Esponellà • Figueres • Flaçà • Foixà • Fontanals de Cerdanya • Fontanilles • Fontcoberta • Forallac • Fornells de la Selva • Fortià • Garrigoles • Garriguella • Garrigàs • Ger • Girona • Gombrèn • Gualta • Guils de Cerdanya • Hostalric • Isòvol • Jafre • Juià • L'Armentera • L'Escala • La Bisbal d'Empordà • La Cellera de Ter • La Jonquera • La Pera • La Selva de Mar • La Tallada d'Empordà • La Vajol • La Vall d'en Bas • La Vall de Bianya • Les Llosses • Les Planes d'Hostoles • Les Preses • Lladó • Llagostera • Llambilles • Llanars • Llançà • Llers • Lloret de Mar • Llívia • Madremanya • Maià de Montcal • Masarac • Massanes • Maçanet de Cabrenys • Maçanet de la Selva • Medinyà • Meranges • Mieres • Mollet de Peralada • Molló • Mont-ras • Montagut i Oix • Navata • Ogassa • Olot • Ordis • Osor • Palafrugell • Palamós • Palau de Santa Eulàlia • Palau-sator • Palau-saverdera • Palol de Revardit • Pals • Pardines • Parlavà • Pau • Pedret i Marzà • Peralada • Planoles • Pont de Molins • Pontós • Porqueres • Portbou • Puigcerdà • Quart • Queralbs • Rabós • Regencós • Ribes de Freser • Riells i Viabrea • Ripoll • Riudarenes • Riudaura • Riudellots de la Selva • Riumors • Roses • Rupià • Sales de Llierca • Salt • Sant Andreu Salou • Sant Aniol de Finestres • Sant Climent Sescebes • Sant Feliu de Buixalleu • Sant Feliu de Guíxols • Sant Feliu de Pallerols • Sant Ferriol • Sant Gregori • Sant Hilari Sacalm • Sant Jaume de Llierca • Sant Joan de Mollet • Sant Joan de les Abadesses • Sant Joan les Fonts • Sant Jordi Desvalls • Sant Julià de Ramis • Sant Julià del Llor i Bonmatí • Sant Llorenç de la Muga • Sant Martí Vell • Sant Martí de Llémena • Sant Miquel de Campmajor • Sant Miquel de Fluvià • Sant Mori • Sant Pau de Segúries • Sant Pere Pescador • Santa Coloma de Farners • Santa Cristina d'Aro • Santa Llogaia d'Àlguema • Santa Pau • Sarrià de Ter • Saus, Camallera i Llampaies • Serinyà • Serra de Daró • Setcases • Sils • Siurana • Susqueda • Terrades • Torrent • Torroella de Fluvià • Torroella de Montgrí • Tortellà • Toses • Tossa de Mar • Ullastret • Ullà • Ultramort • Urús • Vall-llobrega • Vallfogona de Ripollès • Ventalló • Verges • Vidreres • Vidrà • Vila-sacra • Vilabertran • Vilablareix • Viladamat • Viladasens • Vilademuls • Viladrau • Vilafant • Vilajuïga • Vilallonga de Ter • Vilamacolum • Vilamalla • Vilamaniscle • Vilanant • Vilaür • Vilobí d'Onyar • Vilopriu
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Llívia&oldid=23031745“