Přeskočit na obsah

Liou Cch’-sin

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Liou Cch’-sin
Narození23. června 1963
Jang-čchüan
ČínaČína Čína
Povoláníspisovatel
Národnostčínská
Žánrscience fiction, hard science fiction
Témataliteratura
Významná dílaProblém tří těles
Temný les
Vzpomínka na Zemi Tato trilogie rozvíjí a popularizuje Fermiho paradox.
OceněníCena Hugo za nejlepší román (2015)
Locus Award for Best Science Fiction Novel (2017)
Cena Ignotus za nejlepší zahraniční román (2017)
Seiun Award for Best Translated Long Work (2020)
Seiun Award for Best Translated Long Work (2021)
VlivyArthur C. Clarke
Jules Verne
Lev Nikolajevič Tolstoj
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Liou Cch’-sin (čínsky pchin-jinem Liú Cíxīn, znaky zjednodušené 刘慈欣, tradiční 劉慈欣; * 23. června 1963) je čínský spisovatel science fiction. Devětkrát získal Galaxy Award (nejprestižnější žánrovou literární cenu v Číně), dále v roce 2015 získal cenu Hugo za svůj román Problém tří těles a v roce 2017 cenu Locus za román Vzpomínka na Zemi), stejně tak byl nominován na cenu Nebula. Zaměřuje se na tvorbu v subžánru hard science fiction.

Narodil se 23. června 1963 ve městě Jang-čchüan v provincii Šan-si. Jeho rodiče se živili prací v dole. Během nepokojů za Čínské kulturní revoluce byl poslán do bezpečí k příbuzným v Luo-šanu do provincie Che-nan. V roce 1988 promoval na Severeočínské univerzitě, a následně pracoval v elektrárně v provincii Šan-si jako IT technik.

Je ženatý a má dceru. Zajímavostí je, že ani jedna z nich jeho díla téměř nečte.

Zajímavostí je také, že se, alespoň podle rozhovoru v týdeníku The New Yorker (2019), odmítá vyjadřovat k politice, vyjma tvrzení, že demokratické zřízení není vhodné pro moderní Čínu, a podpory převýchovných táborů v Sin-ťiangu.[1]

Jako autory, kteří ho nejvíc ovlivnili, uvádí Arthura C. Clarka a George Orwella. Díky svému románu China 2185 (1989) je označován za zakladatele čínského cyberpunku.

Jeho dosavadním nejznámějším dílem je trilogie Vzpomínka na Zemi sestávající ze tří knih - Problém tří těles, Temný les a Vzpomínka na Zemi. Český literární časopis A2 zařadil tuto trilogii mezi nejlepší světové prózy po roce 2000.[2]

Filmová adaptace jeho povídky The Wandering Earth měla v Číně premiéru 5. února 2019 a stala se během pouhých dvou týdnů druhým nejvýdělečnějším čínským filmem všech dob.

Bibliografie

[editovat | editovat zdroj]
  • China 2185 (中国2185) (1989)
  • The Devil's Bricks (魔鬼积木) (2002)
  • The Era of Supernova, Éra Supernovy (超新星纪元) (2003 originální vydání, 2020 česky Host)
  • Kulový Blesk (球状闪电) (2004 originální vydání, 2019 česky)
  • trilogie Vzpomínka na Zemi (v češtině vydáno u nakladatelství Host):
  • The Longest Fall (地球大炮) (1998)
  • The Micro-Age (微纪元) (1998)
  • The Whale's song (鲸歌) (1999)
  • With Her Eyes (带上她的眼睛) (1999; nové vydání 2004)
  • Inferno (地火) (2000)
  • The Wandering Earth (流浪地球) (2000) - zfilmováno 2019 Netflix, Země na scestí
  • The Rural Teacher (乡村教师) (2001)
  • Full Spectrum Barrage Jamming (全频带阻塞干扰) (2001)
  • Devourer (吞食者) (2002)
  • The Glory and the Dream (光荣与梦想) (2003)
  • Of Ants and Dinosaurs (白垩纪往事) (2003)
  • The Wages of Humanity (赡养人类) (2005)
  • Mountain (山) (2006)
  • Migration across Time (时间移民) (2014)
  • 2018 (2014)
  • Sea of Dreams (梦之海) (2015)
  • Weight Of Memories (人生) (2016)

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Liu Cixin na anglické Wikipedii.

  1. FAN, Jiayang. Liu Cixin's War of the Worlds. The New Yorker. June 17, 2019. Dostupné online [cit. November 27, 2019]. 
  2. Nejlepší světové prózy od roku 2000. Advojka.cz [online]. [cit. 2024-10-07]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]