Linka M1 (metro v Budapešti)
Linka M1 | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Stát | Maďarsko | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Město | Budapešť | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Síť metra | budapešťské metro | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Datum otevření | 2. května 1896 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Poslední prodloužení | 30. prosince 1973 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Barva na mapě | žlutá | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Technické informace | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Typ linky | podzemní | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Počet stanic | 11 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Délka | 4,4 km | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Depa | Mexikói út | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Soupravy | Ganz MFAV | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Mapa linky | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
schéma linek budapešťského metra s vyznačenou linkou M1 | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Externí odkazy | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
OpenStreetMap | mapová data | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
multimediální obsah na Commons | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Průběh trati | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Legenda
| |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
M1, též Millenniumi Földalatti Vasút, hovorově Kisföldalatti (česky malá podzemka), je jedna z linek budapešťského metra. Jedná se o nejstarší linku metra na evropské pevnině. Otevřena byla v roce 1896 u příležitosti oslav tisíciletí příchodu Maďarů do Karpatské kotliny. Je dlouhá 4,4 kilometru a nachází se na ní 11 stanic.
Historie
[editovat | editovat zdroj]V roce 1870 se budapešťské autority rozhodly pro výstavbu v současnosti jedné z nejvýznamnějších budapešťských tříd – Andrássy út. Její výstavba měla napomoci k odlehčení přeplněné Király utca a spojit Belváros s městským parkem (Városliget).
Radnice otevřeně nesouhlasila s vedením povrchové hromadné dopravy na ulici a stále více se přikláněla k výstavbě podzemní dráhy. Budapešťská radnice pověřila německou společnost Siemens & Halske přípravou konstrukčních plánů. Radnice si však dala jednu podmínku, a to, že podzemní dráha musí být hotova do oslav milénia v roce 1896.
Stavební práce pokročily poměrně rychle. Dráha byla postavena hloubenou metodou současně s výstavbou Andrássyho třídy. Jako první podzemní dráha na evropské pevnině byla Millenniumi Földalatti Vasút otevřená 2. května 1896 za přítomnosti Františka Josefa I.
Až do roku 1973 měla trasa 3 700 metrů a deset stanic, přičemž jedna z nich (Széchenyi fürdő) byla nadzemní. Vlaky jezdily každé dvě minuty a podzemní dráha měla celkovou přepravní kapacitu 35 tisíc pasažérů denně. Linka M1 má obdivuhodnou secesní výzdobu. Stanice jsou obloženy keramickými obkladačkami v bílé a hnědé barvě. Vozovku nad tratí podpírají litinové sloupy s dekorativními hlavicemi. Stanice, které byly postaveny nově, působí modernějším dojmem.
V roce 1973 byla dokončena první větší rekonstrukce podzemní dráhy. Stanice v zoologické zahradě (Állatkert) byla uzavřena, stanice Széchenyi fürdő byla přeložena do podzemí, nástupiště byla prodloužena a také samotná trať byla prodloužena o dalších 1 250 metrů do stanice Mexikói út, kde bylo vybudováno i nové depo. Byl obnoven signalizační systém a na trať se dostaly nové vlakové soupravy Ganz.
V roce 1976, s dokončením prvního úseku linky M3, se začala používat barevná schémata značení jednotlivých linek. Pro linku M1 se od té doby používá žlutá barva. V 80. letech se objevily další problémy, které vyžadovaly neodkladnou rekonstrukci – izolace i samotné kolejnice byly v dezolátním stavu. Roku 1988 se podařilo vyztužit pouze část tunelů pod Andrássyho třídou a vyměnit izolaci tunelů mezi Kodály körönd a Hősök tere.
Stanice
[editovat | editovat zdroj]-
Vörösmarty tér (1896)
-
Deák Ferenc tér (1896, později přesunuta)
-
Bajcsy-Zsilinszky út (1896)
-
Opera (1896)
-
Oktogon (1896)
-
Vörösmarty utca (1896)
-
Kodály körönd (1896)
-
Bajza utca (1896)
-
Hősök tere (1896)
-
Széchenyi fürdő (1896–1973 nadzemní, 1973 přesunuta do podzemí)
-
Mexikói út (1973)
Vozový park
[editovat | editovat zdroj]Linku obsluhují třívozové jednotky Ganz MFAV.
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku M1 (linka budapeštianskeho metra) na slovenské Wikipedii.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu M1 na Wikimedia Commons
← směr Vörösmarty tér | Metro v Budapešti – M1 | směr Mexikói út → |
Vörösmarty tér – Deák Ferenc tér – Bajcsy-Zsilinszky út – Opera – Oktogon – Vörösmarty utca – Kodály körönd – Bajza utca – Hősök tere – Széchenyi fürdő – Mexikói út |