Přeskočit na obsah

Linhart Fajt

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
pplk. Linhart Fajt
Narození26. listopadu 1910
Jablonné nad Orlicí
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí18. listopadu 1943 (ve věku 32 let)
Biskajský záliv v prostoru Brestu
FrancieFrancie Francie
Příčina úmrtísestřelen
Místo pohřbeníBayeux, válečný hřbitov na Boulevard Fabian Ware, VIII. oddělení, řada C, hrob č. 19
Národnostčeská
Povolánípalubní mechanik
ZaměstnavatelRoyal Air Force
Znám jakoos. č. F-2521, RAF 787091
RodičeLinhart Fajt, Julie Krejčí
Příbuznísestra Julie, bratr Alois
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Linhart Fajt (26. listopadu 1910 Jablonné nad Orlicí18. listopadu 1943 Biskajský záliv) byl český palubní letecký mechanik 311. československé bombardovací perutě RAF.

Před druhou světovou válkou

[editovat | editovat zdroj]

Linhart Fajt se narodil 26. listopadu 1910 v Jablonném nad Orlicí v rodině kartáčníka Linharta Fajta a Julie, rozené Krejčí. Ještě v jeho útlém věku se rodina přestěhovala do Litovle, kde si jeho otec založil živnost. Po vypuknutí první světové války byl již v roce 1914 jeho otec povolán na frontu, kde padl do ruského zajetí, následně vstoupil do Československých legií a v roce 1918 zemřel na následky bojového zranění v Čeljabinsku.[1] Jeho matka zůstala na výchovu tří dětí a vedení kartáčnické firmy sama. V roce 1917 mu zemřel bratr Alois. V Litovli vychodil Linhart Fajt obecnou, čtyřletou měšťanskou a tříletou pokračovací školu a vyučil se automechanikem. Během prezenční vojenské služby absolvoval v roce 1930 v Milovicích řidičský a mechanický kurz. Osobně se znal s Gustavem Frištenským, který mu dával lekce zápasení. V roce 1934 se stal obecním strážníkem v Litovli.

Druhá světová válka

[editovat | editovat zdroj]

Po německé okupaci v březnu 1939 vstoupil Linhart Fajt do protinacistického odboje. Byl členem skupiny, která se zabývala získáváním, shromažďováním a ukrýváním zbraní, ukrýváním pronásledovaných osob a pomocí jejich odchodu za hranice (mj. Ladislav Bedřich, Karel Kvapil, Josef Kuhn, Ladislav Hrabal). Činnost skupiny byla na začátku roku 1940 odhalena, Linhartu Fajtovi se ale společně s Josefem Pláničkou podařilo ilegálně opustit Protektorát Čechy a Morava a přes Slovensko, Maďarsko a blízký východ se dostal do Francie. Zde vstoupil do vznikající Československé armády v zahraničí a na vlastní žádost byl 15. března 1940 v Agde zařazen k leteckým jednotkám. Po pádu Francie se 19. června přes Bordeaux společně s dalšími evakuoval do Spojeného království. Zde byl 11. července téhož roku přijat do Royal Air Force a 29. července zařazen k pozemnímu personálu 311. československé bombardovací perutě. Mezi únorem a zářím 1943 absolvoval kurz na palubního leteckého mechanika. První operační let absolvoval 6. listopadu 1943. Dne 18. listopadu 1943 odstartoval ke svému třetímu operačnímu letu jako příslušník posádky stroje Consolidated B-24 Liberator GR Mk.V BZ872 "E" pod velením Metoděje Šebely. Úkolem byla protiponorková patrola nad Biskajským zálivem, ze které se již nevrátil. Poslední zpráva pochází z času 13.10 hodin a hovoří o nutnosti přistát na moři z důvodu závady motoru. Dle německých záznamů byl jeho letoun pravděpodobně sestřelen dvojicí německých stíhaček Messerschmitt Bf 109 v prostoru Brestu. Jeho tělo bylo jediné, které moře vyplavilo na pobřeží Normandie. Byl pohřben jako neznámý letec na americkém vojenském hřbitově. Později bylo jeho tělo exhumováno, identifikováno a pohřbeno na hřbitově v Bayeux.[2][3] Dosáhl hodnosti rotného.

Po odchodu Linharta Fajta z Protektorátu byla jeho matka Julie Fajtová několikrát vyslýchána gestapem a poté i s dcerou Julií, která trpěla plicní chorobou, internována v táboře ve Svatobořicích. Sestra Julie zemřela na následky věznění tři roky po válce.

Posmrtná ocenění

[editovat | editovat zdroj]
  • Linhart Fajt byl po válce in memoriam povýšen do hodnosti štábního rotmistra a v roce 1991 do hodnosti podplukovníka
  • Linhartu Fajtovi byl in memoriam udělen Československý válečný kříž 1939

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Literatura

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]