Libethenit
| Libethenit | |
|---|---|
 Krystalky libethenitu | |
| Obecné | |
| Kategorie | minerál |
| Chemický vzorec | Cu2(PO4)(OH) |
| Identifikace | |
| Barva | tmavě až olivově zelený |
| Vzhled krystalu | až 7 mm dlouhé krystalky, ledvinovitý, kulovitý |
| Soustava | rombická |
| Tvrdost | 4 |
| Lesk | skelný, mastný |
| Štěpnost | není |
| Vryp | světle zelený |
| Hustota | 3,6–4 kg·dm−3 g ⋅ cm−3 |
| Rozpustnost | v některých kyselinách |
| Ostatní | lom – lasturnatý, křehký |
Libethenit je minerál bohatý na měď, která tvoří jeho zelenou barvu.[1] Pojmenován roku 1823 geologem Augustem Breithauptem podle slovenského města Ľubietová (německy Libethen), v jejímž okolí byl poprvé popsán.[2]
Vznik
[editovat | editovat zdroj]Libethenit vzniká jako sekundární minerál v oxidační zóně měděných ložisek.
Výskyt
[editovat | editovat zdroj]V ČR
[editovat | editovat zdroj]Libethenit z Horního Slavkova popisoval v roce 1916 Vojtěch Rosický a Josef Kratochvíl v roce 1963. Nejhojnější nálezy ze 70. let a 80. let dvacátého století pocházejí z Hubského pně.[3][4]
Ve světě
[editovat | editovat zdroj]Slovensko- Ľubietová u Banské Bystrice,[1] Veporské vrchy
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Atlas minerálů - libethenit. mineraly.sci.muni.cz [online]. [cit. 2023-07-21]. Dostupné online.
- ↑ http://webmineral.com/data/Libethenite.shtml#.WRUhpUBSDs0
- ↑ BERAN, Pavel. Nerosty cíno-wolframových ložisek Slavkovského lesa. Sokolov: Okresní muzeum a knihovna Sokolov, 1999. 286 s. S. 162–163.
- ↑ leibethenit [online]. Mineral.cz [cit. 2024-01-25]. Dostupné online.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Libethenit na Wikimedia Commons
