Libčany
Libčany | |
---|---|
pohled na Libčany | |
![]() ![]() | |
znakvlajka | |
Lokalita | |
Status | obec |
Pověřená obec | Hradec Králové |
Obec s rozšířenou působností | Hradec Králové (správní obvod) |
Okres | Hradec Králové |
Kraj | Královéhradecký |
Historická země | Čechy |
Stát | ![]() |
Zeměpisné souřadnice | 50°11′30″ s. š., 15°41′42″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 943 (2024)[1] |
Rozloha | 5,06 km²[2] |
Nadmořská výška | 264 m n. m. |
PSČ | 503 22, 503 27 |
Počet domů | 278 (2021)[3] |
Počet částí obce | 2 |
Počet k. ú. | 2 |
Počet ZSJ | 2 |
Kontakt | |
Adresa obecního úřadu | Libčany 80 503 22 Libčany obec.libcany@worldonline.cz |
Starosta | Bc. Petr Veselka |
Oficiální web: www | |
![]() ![]() Libčany | |
Další údaje | |
Kód obce | 570249 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
![]() | |
![]() Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Libčany (německy Liebtschan) jsou obec v okrese Hradec Králové v Královéhradeckém kraji. Leží 10 km západně od Hradce Králové a 5 km na jihovýchod od zámku Hrádek u Nechanic. Žije v nich 943[1] obyvatel. Malíř Mikoláš Aleš údajně tuto vesnici, díky její malebné poloze mezi lesy a ovocnými sady, nazval „Český Betlém“.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Místo, na němž se obec rozkládá, bylo osídlené již v době předhistorické. Nejstarší písemný záznam o existenci Libčan je z roku 1073. Vesnice byla pod záštitou opatovického kláštera a je v jeho archivu uváděna daty 1251, 1352 a 1374. V letech 1541–1547 se Libčany staly majetkem města Hradec Králové. Po vzpouře proti Ferdinandu I. ale Hradec Libčany kvůli konfiskaci ztratil.
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/63/Kostel_Lib%C4%8Dany.jpg/170px-Kostel_Lib%C4%8Dany.jpg)
Na místo městského hejtmana nastoupil císařský starosta Jindřich Nejedlý. Po něm to byli Strakové z Nedabylic, kteří vymřeli po přeslici. Od roku 1866 do roku 1929 zde vládli Harrachové. V roce 1775 vypukly v Libčanech selské rebelie. Vzbouřený lid zpustošil panský zámek jen proto, aby pomstil svůj dlouholetý útisk.
K Libčanům patří i významní rodáci jako např.: národní umělec a akademický malíř Vojtěch Sedláček, loutkář a loutkoherec Matěj Kopecký a výtvarník a učitel František Michálek (1896–1966).
Další významné osobnosti, které v Libčanech žily a působily, jsou: v letech 1852–1860 pokrokový lékař František Cyril Kampelík, známý propagátor venkovských záložen „kampeliček“. Napsal mnoho spisů často vydávaných pod pseudonymem „Libčanský“. V bývalém pivovaru stála kolébka akademika Zdeňka Wirtha (1878–1961), historika umění a předního pracovníka památkové péče. Několik let navštěvoval zdejší školu a žil zde u svých pěstounů Jaroslav Durych, který později vyrostl ve významného spisovatele. Svoji první učitelskou štaci zde prožil básník Rudolf Medek. Na libčanské škole působil většinu let svého života učitel a pozdější ředitel Josef Kozel – Halinecký, vynikající metodik, elementarista. Pro děti napsal mnoho básní, písniček a dramatických scének. Některé vlastní verše sám zhudebnil. Literární příspěvky uveřejňoval ve sborníku Královéhradecko, který po nějaký čas také redigoval. V letech 1930–1965 působil v Libčanech vlastenecký kněz Antonín Marek, který si získal pro svou vzácnou povahu a hrdé vlastenectví oblibu spoluobčanů, bez rozdílu politické a náboženské příslušnosti.
Kulturní život v Libčanech v minulosti významně ovlivňovala Újezdní beseda pod vedením Františka Michálka a divadelní spolek „Tyl“, který pod vedením Karla Morávka a Jiřího Paukerta sehrál mnoho významných a hodnotných představení. Divadla se hrála zejména v přírodě u „Libušiny studánky“ za hostování herců Národního divadla v Praze. Činnost tohoto souboru pokračovala s menšími přestávkami až do roku 1983.
Pověst o založení Libčan[editovat | editovat zdroj]
O původu Libčan se zachovala lidová pověst, vypravovaná od starých lidí. Vypravuje se takto: Slavný vévoda Břetislav I. (1037–1055) navštívil se svým synem Jaromírem Hradcem a vyjel si na lov do tmavých hvozdů, od nich jméno Hvozdnice. Spatřil divokého kance, pronásledoval jej a zabloudil. Tu slyší pískání jakéhosi ptáčníka jménem Libčana, jde k němu a dostává v jeho chatrči pohostinství a nocleh. Ráno provázen z hvozdů ptáčníkem, nalezl své služebnictvo, které ho hledalo. Ptáčník, když zjistil koho pohostil, padl na kolena. „Vstaň příteli“, pravil Břetislav, „vstaň, a buď ubezpečen, že jsi mi velké dobrodiní prokázal. Ten vrch, na němž tvé čihadlo stojí až dolů k údolí, celé široké okolí i s hvozdem, jest od té chvíle majetkem tvým i tvých dědiců.“ Z boudy ptáčníkovy stal se hrádek, kolem něhož vznikla osada, nazvaná po ptáčníkovi „Libčany“.
Místní části[editovat | editovat zdroj]
- Libčany
- Želí
Památky v obci[editovat | editovat zdroj]
- Původně románský Kostel Nanebevzetí Panny Marie pocházející z let okolo roku 1160. Při kostele náhrobek Jana Petra Straky z Nedobylic, zakladatele Strakovy akademie. Náhrobek je z dílny Matyáše Bernarda Brauna a je zakomponován do pilíře triumfálního oblouku.[4]
- Tvrziště - zahrada při čp. 93, s archeologickými stopami
- Mohylník - v zádušním lese, s archeologickými stopami
- Zámek - v 70. letech 20. století přestavěn na Základní školu. V zámecké zahradní zdi bývala Křížová cesta se čtrnácti výklenkovými kaplemi. Několik kaplí bylo při úpravách v 90. letech 20. století přeneseno k zámeckým schodům. Z areálu zámku zůstal šestiboký pavilonek.[5][6]
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/99/Lib%C4%8Dany%2C_Sedl%C3%A1%C4%8Dek_plaque.jpg/180px-Lib%C4%8Dany%2C_Sedl%C3%A1%C4%8Dek_plaque.jpg)
Významné osobnosti[editovat | editovat zdroj]
- Matěj Kopecký (1775–1847), zakladatel českého loutkářství
- Vojtěch Sedláček (1892–1973), grafik a malíř
Kulturní zajímavosti[editovat | editovat zdroj]
- Na počest Matěje Kopeckého je od roku 1974 pořádána každoročně o listopadových nedělích v libčanské obecní hospodě „Loutkářská přehlídka o cenu Matěje Kopeckého“, které se účastní loutkářské soubory Východočeského kraje. V pamětní síni na obecním úřadě je také loutkářský koutek, který přibližuje různá období českého loutkářství a rod loutkářů Kopeckých.
- Pamětní síň Vojtěcha Sedláčka otevřená v roce 1977 u příležitosti jeho nedožitých 85. narozenin
Další fotografie[editovat | editovat zdroj]
-
Libčany – výklenkové kapličky na cestě ke kostelu
-
Obecní úřad, dříve škola
-
Hlavní silnice ve středu obce
-
Ovocné sady jsou typické pro jižní okolí Libčan
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ Obec Libčany: Kostel Nanebevzetí Panny Marie. Archivováno 8. 3. 2016 na Wayback Machine.
- ↑ Hrady.cz: Libčany. Petr Nožička, 2011.
- ↑ Soupis památek: Zámek Libčany.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Křížek, Pavel a Řezník, Miloš. Hrady, zámky a tvrze na Královéhradecku: Historický průvodce. 1. vyd. Náchod: Meandr, 1992. 132 s. ISBN 80-900637-0-5.
- Musil, František, Plaček, Miroslav a Úlovec, Jiří. Zaniklé hrady, zámky a tvrze Čech, Moravy a Slezska po roce 1945. 1. vyd. Praha: Libri, 2005. 415 s. ISBN 80-7277-285-6.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Libčany na Wikimedia Commons
Encyklopedické heslo Libčany v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
- Libčany v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Oficiální stránky