Přeskočit na obsah

Letní olympijské hry 2012

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Letní Olympijské hry 2012)
XXX. letní olympijské hry
Logo olympijských her v Londýn
Logo olympijských her v Londýn
Logo olympijských her v Londýn
Místo konáníLondýn, Spojené království
MottoInspire a generation
(Inspirujte generaci)
Počet zemí204
Počet sportovců10 748 (5.992 mužů, 4.776 žen)
Soutěže302 v 26 sportech
Zahájení27. července 2012
Zakončení12. srpna 2012
Slib za sportovceSarah Stevensonová
Slib za rozhodčíMik Basi
Slib za trenéryEric Farrell
PochodeňCallum Airlie
Jordan Duckitt
Desiree Henryová
Katie Kirková
Cameron MacRitchie
Aidan Reynolds
Adelle Traceyová
StadionOlympijský stadion

Letní olympijské hry 2012, oficiálně Hry XXX. olympiády (anglicky Games of the XXX Olympiad), se konaly v anglickém Londýně. Slavnostní zahájení proběhlo 27. července 2012, zakončení se pak uskutečnilo 12. srpna 2012 a samotná sportovní klání byla zahájena již 25. července a od 28. července se rozběhla hlavní část her s většinou sportů.[1] Na hrách bylo rozdáno 302 sad medailí ve 26 sportech. Londýn se stal prvním městem, ve kterém se olympijské hry v novodobé historii uskutečnily třikrát. Předtím se zde olympijské hry konaly v letech 1908 a 1948.

Po ukončení olympijských her se v Londýně již tradičně konaly i paralympijské hry v termínu od 29. srpna do 9. září 2012.

Volba pořadatele

[editovat | editovat zdroj]

Kandidaturu na pořadatelství her nabídlo celkem devět měst, která podala přihlášku do 15. června 2003. Všechna města prošla výběrovým řízením, které je na základě vyplněných dotazníků ohodnotilo v celkem jedenácti kritériích (jako doprava, finance, ubytování atd.) a stanovilo skóre vyjadřující schopnost pořádat olympiádu:

Pět nejlepších adeptů bylo vybráno do finálové volby, ze které nakonec vzešlo vítězně město Londýn.

Výsledky hlasování o místu konání XXX. LOH
Město Stát První kolo Druhé kolo Třetí kolo Čtvrté kolo
Londýn Spojené královstvíSpojené království Spojené království 22 27 39 54
Paříž FrancieFrancie Francie 21 25 33 50
Madrid ŠpanělskoŠpanělsko Španělsko 20 32 31
New York USA USA 19 16
Moskva RuskoRusko Rusko 15

Slavnostní zahájení

[editovat | editovat zdroj]

Slavnostní zahájení her proběhlo v noci z 27. července na 28. července 2012 od 21 hodin britského času (22.00 hodin letního středoevropského času). Hlavním režisérem uměleckého programu slavnostního zahájení se stal významný filmový režisér Danny Boyle. Při zahájení byla prezentována britská historie a kultura. Hry podle očekávání zahájila hlava hostitelského státu, britská královna Alžběta II. Ta si zahrála sama sebe v předtočeném klipu, kde do Buckinghamského paláce přijede Daniel Craig coby představitel Jamese Bonda a pokyne královně, aby přiletěla ke stadionu helikoptérou.[2]

Na hrách XXX. olympiády proběhly soutěže v 30 sportovních odvětvích. Z programu olympijských her vypadl baseball a softball.

Kalendář soutěží

[editovat | editovat zdroj]
UC Úvodní ceremoniál Soutěžní den disciplíny 1 Finále disciplíny ZC Závěrečný ceremoniál
Červenec / Srpen 25.
St
26.
Čt
27.
28.
So
29.
Ne
30.
Po
31.
Út
1.
St
2.
Čt
3.
4.
So
5.
Ne
6.
Po
7.
Út
8.
St
9.
Čt
10.
11.
So
12.
Ne
Finále
Ceremoniály UC ZC
Atletika 2 5 7 5 4 4 5 6 8 1 47
Badminton 1 2 2 5
Basketbal 1 1 2
Box 3 5 5 13
Cyklistika 1 1 2 2 2 1 1 1 3 2 1 1 18
Fotbal 1 1 2
Gymnastika 1 1 1 1 1 1 3 3 4 1 1 18
Házená 1 1 2
Jachting 2 2 2 1 1 1 1 10
Jezdectví 2 1 1 2 6
Judo 2 2 2 2 2 2 2 14
Kanoistika 1 1 2 4 4 4 16
Lukostřelba 1 1 1 1 4
Moderní pětiboj 1 1 2
Plavání 4 4 4 4 4 4 4 4 1 1 34
Plážový volejbal 1 1 2
Pozemní hokej 1 1 2
Skoky do vody 1 1 1 1 1 1 1 1 8
Stolní tenis 1 1 1 1 4
Sportovní střelba 2 2 1 1 1 1 2 2 1 2 15
Synchronizované plavání 1 1 2
Šerm 1 1 1 1 2 1 1 1 1 10
Taekwondo 2 2 2 2 8
Tenis 2 3 5
Triatlon 1 1 2
Veslování 3 3 4 4 14
Vodní pólo 1 1 2
Volejbal 1 1 2
Vzpírání 1 2 2 2 2 2 1 1 1 1 15
Zápas 2 3 2 2 2 2 3 2 18
Celkem disciplín 12 14 12 15 20 18 22 25 23 18 21 17 22 16 32 15 302
Kumulativní součet 12 26 38 53 73 91 113 138 161 179 200 217 239 255 287 302
Červenec / Srpen 25.
St
26.
Čt
27.
28.
So
29.
Ne
30.
Po
31.
Út
1.
St
2.
Čt
3.
4.
So
5.
Ne
6.
Po
7.
Út
8.
St
9.
Čt
10.
11.
So
12.
Ne
Finále

Olympijská a paralympijská sportoviště

[editovat | editovat zdroj]
Letecký pohled na Eton Manor

Ostatní sportoviště v Londýně

[editovat | editovat zdroj]
Třída The Mall v roce 2006, při oslavách osmdesátin královny Alžběty II., jedno z olympijských sportovišť
Lukostřelecká soutěž mužů na LOH 2012 v Lord's Cricket Ground

Sportoviště mimo Londýn

[editovat | editovat zdroj]

Pořadí národů

[editovat | editovat zdroj]
Podrobnější informace naleznete v článku Medailové pořadí na Letních olympijských hrách 2012.
Mapa zemí dle zisku medailí:
     země alespoň s jednou zlatou medaili
     země alespoň s jednou stříbrnou medaili
     země alespoň s jednou bronzovou medaili
     země bez medaile
     země bez účasti na hrách

Čeští olympionici v Londýně získali celkem 11 medailí. Zlaté medaile vybojovali Miroslava Knapková (skif), Barbora Špotáková (oštěp), David Svoboda (moderní pětiboj) a Jaroslav Kulhavý (horská kola). Rusko se po 60 letech nedostalo mezi trio nejlepších. I když v počtu medailí zastává s 82 kusy třetí místo, na Velkou Británii ztrácí 5 zlatých medailí.

     Pořadatelská země (Spojené království)
Pořadí Země Zlato Stříbro Bronz Celkem
1 Spojené státy americké (USA) 46 29 29 104
2 Čína (CHN) 39 31 22 92
3 Velká Británie (GBR)* 29 18 18 65
4 Rusko (RUS) 18 21 26 65
5 Jižní Korea (KOR) 13 9 9 31
6 Německo (GER) 11 20 13 44
7 Francie (FRA) 11 11 13 35
8 Itálie (ITA) 8 9 11 28
9 Maďarsko (HUN) 8 4 6 18
10 Austrálie (AUS) 8 15 12 35
19 Česko (CZE) 4 4 3 11
Celkem (85 NOV) 302 304 356 962


Zajímavosti

[editovat | editovat zdroj]
  • Tenisové soutěže se odehrávaly ve Wimbledonu na dvorcích All England Lawn Tennis and Croquet Clubu – viz článek tenis na Letních olympijských hrách 2012.
  • Pořadatelská země měla právo bez kvalifikace postavit svůj národní tým ve všech kolektivních sportech, které jsou na programu příslušných olympijských her. V roce 2012 v Londýně došlo k historickému zlomu, neboť po dlouhých 52 letech z prestižních důvodů postavilo Spojené království svůj fotbalový tým jednotně, a to za celé Spojené království bez ohledu na historické rozdělení jejich fotbalových svazů mezi Anglii, Skotsko, Wales a Severní Irsko (protože platné olympijské regule takovéto rozdělení jedné země na čtyři části prakticky vůbec neumožňovaly). Společná reprezentace Spojeného království hrála naposledy v roce 1960.
  • Ještě před oficiálním zahájením her došlo k diplomatickému incidentu, když před zahájením fotbalového zápasu žen KLDR–Kolumbie pořadatelé omylem na světelnou tabuli umístili vlajku Jižní Koreje, namísto KLDR. Hráčky KLDR odmítly k utkání nastoupit, svůj názor změnily až po omluvě pořadatelů.[3]
  • Olympijských her se zúčastnila i Zara Phillips, vnučka hlavy státu pořadatelské země, britské královny Alžběty II. V soutěži jezdecké všestrannosti družstev získala stříbrnou olympijskou medaili.
  • V šermu kordem žen došlo ke kontroverzní situaci, když v semifinále porazila Němka Britta Heidemannová Korejku Sin A Lam až v prodloužení v poslední sekundě časového limitu. Podle jihokorejské výpravy proběhl vítězný zásah až po časovém limitu. Rozhodčí nakonec přisoudili vítězství Němce po více než hodinové diskuzi. Po celou dobu seděla korejská kordistka v pláči a slzách na planši, protože odchodem by uznala svoji porážku.[4]
  • V badmintonu žen bylo vyloučeno osm hráček proto, že podle rozhodčích v zápasech ve skupině hrály tak, aby prohrály, a měly lepší soupeřky ve vyřazovacích zápasech. Badmintonová federace je pro porušování základních badmintonových pravidel vyloučila, neboť došlo ke znevažování sportu a olympijských her.[5]
  • Finanční náklady na olympiádu dosáhly 9,3 miliardy liber (přes tři sta miliard korun), bez jistoty návratnosti investice (očekávaná návratnost, podle britské vlády, měla být 13 mld. liber, v přepočtu 421,1 mld. Kč). 80 miliónů liber, v přepočtu 2,6 miliardy korun českých, stál rozpočet zahajovacích a ukončovacích ceremoniálů.[6].
  • Brokový střelec Násir al-Attíja z Kataru, který je i automobilovým závodníkem, se stal prvním vítězem Rallye Dakar (zvítězil v roce 2011), který na olympijských hrách získal bronzovou olympijskou medaili ve střelbě na skeet.

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • KOVÁŘ, MARTIN. Město a hry. Příběh londýnských olympiád. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta / Togga, 2012. ISBN 978-80-7308-396-0

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]