Letenský profil
 Letenský profil | |
|---|---|
| IUCN kategorie III (Přírodní památka) | |
 Přírodní památka Letenský profil | |
| Základní informace | |
| Vyhlášení | 4. července 1988 |
| Vyhlásil | Národní výbor hl. m. Prahy |
| Nadm. výška | 200–240 m n. m. |
| Rozloha | 1,62 ha[1][2] |
| Poloha | |
| Stát |  Česko |
| Obec | Praha |
| Obvod | Praha 7, Praha 1 |
| Umístění | Holešovice, Hradčany (Letná) |
| Souřadnice | 50°5′38,04″ s. š., 14°24′47,16″ v. d. |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
  Letenský profil | |
| Další informace | |
| Kód | 1115 |
 Obrázky, zvuky či videa na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Letenský profil je přírodní památka ležící na dvou oddělených územích na pražském Klárově[3], vzniklá v období prvohor (konkrétně v ordoviku) sedimentací uloženin. Útvar obsahuje velké množství zkamenělé fauny, především trilobitů.[4][5]. Přírodní památka byla ovlivňována lidskou činností nejspíše již od středověku.[3] Jde o jeden z nejlépe přístupných skalních výchozů letenského souvrství a je tedy využíván jako jeho stratotyp. Chráněné území, založené 4. července 1988[3], je v péči Magistrátu hlavního města Prahy.[6] Cílem ochrany je zachovat zdejší geologický profil pro budoucí studium.[3]
Lokalita
[editovat | editovat zdroj]Chráněné území zasahuje do katastrálních území Holešovice a Hradčany v Praze. Území je rozděleno na dvě lokality. Větší z lokalit, o rozloze 13 714 m², se nachází na západním břehu Vltavy a je orientována JJV směrem. Druhá, menší parcela o rozloze 959 m², se nachází na západní straně svahu nad ulicí Pod Bruskou.[3][7]
Historie
[editovat | editovat zdroj]Významný podíl na formování členitého povrchu území, na němž bylo posléze vybudováno město Praha, měla erozní činnost řeky Vltavy. V období čtvrtohor, kdy došlo k tektonickému vyzvedávání Českého masívu, se její tok zařezával stále hlouběji do skalního podkladu. Během střídání klimatických cyklů se střídala i období, kdy byl materiál vodním tokem vyplavován a odnášen nebo naopak ukládán. Výsledkem erozní činnosti Vltavy je tudíž nejen odhalení pevnějších hornin, ale zároveň také vytvoření devíti vltavských teras různého stáří.[4]
Vznik letenského profilu (součást letenského souvrství) se datuje do období ordoviku (starší paleozoikum)[8], zhruba před 443–485 miliony let.[9] Letenské souvrství, tvořené odolnějšími horninami, jako jsou křemence a droby, dosahuje mocnosti až 700 metrů. Na území Prahy tvoří horniny letenského souvrství výrazná návrší a hřbety, jako je například hradčanský pahorek, respektive Opyš a pokračování tohoto návrší směrem na Letnou, dále Vyšehradská skála nebo Paví vrch na Smíchově.[10]
Díky poloze v centru Prahy byly svahy Letné v okolí přírodní památky vystaveny antropickým vlivům již od středověku. Vznik odkryvu je spojen s výstavbou ulice U Bruských kasáren (roku 1931[11]) a takzvanou "Myší dírou", kterou nechal vyhloubit Albrecht z Valdštejna v 17. století[12]. Na lokalitě býval v minulosti vinohrad, později zde byly vysázeny okrasné dřeviny a místo bylo upraveno jako park.[3]
Přírodní poměry
[editovat | editovat zdroj]Geologie
[editovat | editovat zdroj]Vznik letenského souvrství byl nejspíše zapříčiněn rytmickou sedimentací uloženin, pravděpodobně přinášeny řekami do pánve. Střídání jemnozrnných sedimentů prachovce a hrubozrnných vrstev pískovce bylo s největší pravděpodobností zapříčiněno střídáním hrubosti přinášených sedimentů v období záplav a nízkých hladin řek. Pro takto uložené sedimenty vznikl název inundity.[5]
Letenský profil se skládá zejména z vrstev drobových břidlic a křemenců a křemitých pískovců a slouží jako stratotyp pro letenské souvrství díky svému reprezentativnímu složení. Vrstvy se svažují pod úhlem 35–45° směrem k jihovýchodu. Mocnost vrstev se pohybuje od 6 do 12 cm. Podíl křemence a křemitých pískovců může být místy vystřídán písčitou břidlicí.[3] Jejich odolnost vůči vodní erozi je větší než odolnost nadložní břidlice a díky tomu vytvářejí viditelné skalní výchozy.[7] Ve východní části PP je ve vrstvách patrná čočka jílovitých slídnatých břidlic obsahující tři konkrece se zachovalou faunou. Konkrece jsou tvořeny vápencem s příměsí prachu a jemnozrnného písku.
Fauna v konkrecích byla nalezena nejčastěji ve vrstvě 3 až 5 cm pod horním okrajem. Nalezeny byly převážně krunýře trilobitů Deanaspis goldfussi, Dalmanitina socialis a Ecoptochile clavigera. Dále zde bylo nalezeno jisté množství akritarch. Zajímavostí je četnost nálezů schránek trilobitů v takzvané „převrácené poloze“ (kde dorzální část krunýře směřuje do podložní vrstvy) vůči trilobitům v „normální poloze“ (dorzálním krunýřem směrem do nadloží).[3] Na povrchu pevnějších drobových a pískovcových vrstev byly nalezeny četné bioglyfy, tj. stopy, vytvořené živočichy, kteří obývali dno a pohybovali se po něm.[10]
Flora
[editovat | editovat zdroj]Původní porost činily dubohabrové háje, které byly následně antropickými vlivy potlačeny a nahrazeny exotickými druhy dřevin. Na území přírodní památky nebyl zjištěn žádný chráněný druh.[13]
Nyní přírodní památku ohrožují převážně nepůvodní rostliny nevhodného charakteru jako například kustovnice cizí (Lycium barbarum) a nebo trnovník akát (Robinia pseudoacacia).[3]
Fauna
[editovat | editovat zdroj]Na faunu má velký vliv umístění přírodní památky. Nejčastěji se zde zdržují ptáci v křovinách. Hlavně budníček menší (Phylloscopus collybita), který v místním křovinném porostu i hnízdí.[13]
Ochrana
[editovat | editovat zdroj]Předměty ochrany
[editovat | editovat zdroj]Předmětem ochrany jsou výchozy letenského souvrství a fosilní fauna. Cílem ochrany je zajištění existence a studia geologických objektů.[3]
Škodlivé vlivy
[editovat | editovat zdroj]Mezi největší škodlivé vlivy patří zejména pohyb obyvatel, doprava, parkové úpravy, zvětrávání zapříčiněno klimatickými podmínkami a nevhodnou vegetací.[3] Dále přírodní památku ohrožuje amatérský sběr fosilií.[14]
Plán péče
[editovat | editovat zdroj]Odstraňování hlavně nepůvodních dřevin, podpoření původních dřevin jako javor babyka (Acer campestre), javor mléč (Acer platanoides). Selektivní odstraňování křovin a náletu stromů převážně kustovnice cizí (Lycium barbarum) a následné dlouhodobé kosení ploch v intervalu 1–2× do roka.[3]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Otevřená data AOPK ČR. Dostupné online. [cit. 2020-11-19].
- ↑ Nationally designated areas (CDDA). Dostupné online. [cit. 2021-06-26].
- ↑ a b c d e f g h i j k l MATĚJKA, Karel. Plán péče o přírodní památku Letenský profil na období 2010– 2024 [online]. 2009-08-20. Dostupné online.
- ↑ a b CHLUPÁČ, Ivo. Geologické zajímavosti pražského okolí. 1. vyd. Praha: Academia, 1988. 249 s. S. 205–206.
- ↑ a b KUKAL, Zdeněk. Geologie pro zvídavé / Vycházky [online]. Dostupné online.
- ↑ PP Letenský profil [online]. AOPK ČR [cit. 2018-08-25]. Dostupné online.
- ↑ a b Geocaching - Letenský profil, Praha [online]. Dostupné online.
- ↑ KOVANDA, Jiří. Neživá příroda Prahy a jejího okolí [online]. Český geologický ústav, 2001. Dostupné online.
- ↑ International chronostratigraphic chart [online]. 2018. Dostupné online.
- ↑ a b CHLUPÁČ, Ivo. Geologické zajímavosti pražského okolí. 1. vyd. Praha: Academia, 1988. 249 s. S. 59.
- ↑ Archivovaná kopie [online]. Městská část Praha1 - U Brusných kasáren [cit. 2018-12-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-04-04.
- ↑ Archivovaná kopie [online]. Prostor-Průvodce Praha: Okolo VÚVA: Klárov [cit. 2018-12-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-11-15.
- ↑ a b 31 - Přírodní památka Letenský profil [online]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-03-05.
- ↑ Geologické lokality - Letenský profil [online]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Letenský profil na Wikimedia Commons
