Lesy v Mongolsku
Lesy pokrývají v Mongolsku 7,85 % plochy země. Téměř 90% z nich tvoří lesy jehličnaté, které jsou soustředěné na severu země, zbytek tvoří lesy saxaulové na jihu. Všechny je spravuje mongolská vláda. V současné době jsou ohroženy změnou klimatu, nekontrolovaným pastevectvím, lesními požáry a nelegálním kácením.
Správa
[editovat | editovat zdroj]Mongolské lesy jsou kompletně pod kontrolou vlády. Zatímco Ministerstvo životního prostředí a klimatické změny dohlíží na jejich celkový vývoj a ochranu, na místní úrovni je spravují ajmagy a somony.[1][2]
Mongolský zákon dělí lesy na přísně chráněné (84 000 km²), chráněné (79 000 km²) a užitkové (12 000 km²). Rozloha užitkových lesů kvůli reklasifikaci na chráněné či přísně chráněné od roku 1992 klesá.[3]
Skladba
[editovat | editovat zdroj]Typy
[editovat | editovat zdroj]Místní lesy lze rozdělit na dva typy - jehličnaté lesy na severu země a na saxaulové lesy na jihu.[2]
Jehličnaté lesy se skládají ze tří biomů - z lesostepi, tajgy a alpínské tundry. Hojně se v nich vyskytují mechy a lišejníky.[3]
Saxaulové lesy jsou sušší a zahrnují křovinné oblasti. Přestože zaujímají menší plochu než ty jehličnaté a jsou roztroušenější, hrají důležitou roli ve stabilizaci suchých oblastí a prevenci dezertifikace.[1][3] Převládají v nich saxauly, ale 10% z nich tvoří i tamaryšky.
Druhy stromů
[editovat | editovat zdroj]V Mongolsku roste 140 druhů stromů.[4] Zdaleka nejrozšířenějším druhem je modřín.[5]
Druh | Region země | ||
---|---|---|---|
Východní | Centrální | Západní | |
Modřín sibiřský (Larix Sibirica) | 66 % | 54 % | 94 % |
Borovice lesní (Pinus Silvestris) | 10 % | 16 % | |
Borovice limba (Pinus cembra) | 12 % | 12 % | 6 % |
Smrk sibiřský (Picea obovata) | 3 % | ||
Bříza | 12 % | 13 % |
Distribuce
[editovat | editovat zdroj]Mongolské lesy jsou soustředěné na severu země.[3] 84,8% jejich rozlohy zaujímají jehličnaté lesy, zbývajících 15,2% ty saxaulové.[6]
Více než 90% jehličnatých lesů se nachází na území sedmi ajmagů - Chövsgölského (29 %), Selengského (16 %), Bulganského (14 %), Chentijského (11 %), Centrálního (10 %), Severochangajského (8,5 %) a Zavchanského (5 %). Saxaulové lesy se rozléhají primárně na území pěti ajmagů - Jihogobijského (46 %), Gobialtajského (27 %), Chovdského (12 %), Bajanchongorského (8 %) a Východogobijského (6 %).[7]
Biodiverzita
[editovat | editovat zdroj]Severní jehličnaté lesy obývá řada kopytníků. Patří mezi ně los evropský, srnec obecný, sob polární a kabar. Místními predátory jsou vlk obecný, medvěd hnědý, rosomák sibiřský a rys ostrovid, typickými představiteli práků puštík vousatý, sýc rousný, tetřev černozobý a hýl křivčí.[3] Žije zde asi 315 druhů hmyzu.[2]
Průmyslové využití
[editovat | editovat zdroj]Lesnictví a dřevozpracující průmysl se v Mongolsku začaly oficiálně rozvíjet od roku 1924.[2] Ve 20. století spadala většina tohoto průmyslu pod mongolskou vládu nebo Radu vzájemné hospodářské pomoci. Lesnictví se rozvíjelo primárně v severní části země, kde se nacházela většina lesů a kde byl snadný přístup do Sovětského svazu. Bylo těžce závislé na importu technologií, chemikálií a nástrojů. V 80. letech 20. století bylo předmětem partnerství se Sovětským svazem, Polskem a Rumunskem. Před rokem 1987 bylo spolu s dřevozprcujícím sektorem pod kontrolou Ministerstva lesnictví a dřevoprůmyslu, poté ho spravovalo Ministerstvo zemědělství a průmyslu.[5]
V 90. letech byly během přechodu na volný trh státní společnosti v tomto průmyslu privatizovány. Velké firmy se rozdělovaly na menší a přestože se v letech 1990 - 1994 počet zaměstnanců v sektoru snížil z 10 000 na méně než 7 000, produktivita se navýšila.[5] Zatímco v roce 1990 zodpovídal za 4,1 % ekonomiky, k roku 2010 to bylo jen 0,26 %. K roku 2005 činily importy dřeva 4,937 milionů dolarů a exporty 1,0995 milionů. V roce 2010 se v zemi nacházelo 678 lesnických a dřevozpracujících firem, přičemž 89 z nich bylo těžebních.[2]
Roku 2001 byla k revitalizaci lesnictví a dřevozpracujícího průmyslu založena Národní lesní rada.[3]
Centra sektoru se nachází poblíž Ulánbátaru a v Selengském ajmagu. Hlavními produkty dřevozpracujícího průmyslu jsou nástroje, stavební materiály a nábytek.[2]
Deforestace
[editovat | editovat zdroj]Každoročně je v zemi kvůli požárům, neudržitelnému sběru palivového dřeva, těžbě a nezákonnému kácení stromů znehodnoceno přes 600 km² lesů.[8] Podle Světové banky ztratilo Mongolsko v letech 1950 - 1989 16 000 km² lesů, v letech 1990 - 2000 dalších 6 600 km².[5] Od roku 2000 ubylo 35 000 km².[9] Lesy jsou ovlivňovány také globální změnou klimatu, v jehož důsledku se do roku 2050 očekává snížení plochy lesních stepí až o 10 %. Snížené srážky navyšují riziko lesních požárů.[3] Degradaci čelí celkem 40 % mongolských lesů.[2]
Saxaulové lesy jsou také ohroženy, a to písečnými bouřemi a kočovnými obyvateli, kteří jsou během zimy nuceni využívat místní stromy jako zdroje palivového dříví. Úbytek saxaulů písečné bouře a dezertifikaci jen zhoršuje.[10]
Nelegální kácení má každý rok na svědomí 1 milion m³ dřeva, 36 % - 80 % z celoroční produkce země. Obecně existují tři hlavní důvody, proč je tak rozšířené - zlepšení vlastních životních podmínek, zajištění základních potřeb a komerční prodej.[2] Zodpovědné osoby využívají řady různých taktik, od zneužívání povolení ke kácení vydaných v rámci údržby protipožárních pruhů po podplácení prodejců dřeva a pil. V nedávných letech ve snaze toto číslo snížit odstranila mongolská vláda cla uvalena na některé druhy dřeva.[2]
Ochrana
[editovat | editovat zdroj]90 % lesů v zemi je sice chráněno mongolskou vládou, ale kvůli omezeným zdrojům jsou podmínky ve většině chráněných oblastech nedostatečné.[3][8]
I přes nepříznivé klimatické podmínky se zemi daří její lesy obnovovat. K roku 2010 bylo každoročně vládou i soukromými společnostmi vysázeno 6 - 8 km². V roce 2005 schválila vláda program Zelená zeď (Green Wall), jehož cílem je na jihu země vysázet pruh stromů o délce 2500 km a šířce 600 metrů (tedy 5000 km²).[2][11] Roku 2010 vydal mongolský prezident dekret, díky kterému vznikl Národní den sázení stromů. Ten je konán každoročně v druhou neděli celého týdne v květnu a říjnu.[11][12][13]
Nově vysázené stromy mají v Mongolsku obvykle míru přežití 30 - 65 %, k čemuž přispívají nepříznivé podmínky a nekontrolované pastevectví.[5]
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b AFOCO. Mongolian forestry in a changing environment. AFoCO [online]. 2021-08-24 [cit. 2024-11-02]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2024-11-02. (anglicky)
- ↑ a b c d e f g h i j YKHANBAI, Hijaba. MONGOLIA FORESTRY OUTLOOK STUDY. ASIA-PACIFIC FORESTRY SECTOR OUTLOOK STUDY II. Bangkok: Organizace pro výživu a zemědělství, 2010. Dostupné online [PDF, cit. 2024-11-06]. (anglicky)
- ↑ a b c d e f g h MONGOLIAN FOREST ECOSYSTEMS. wwfasia.awsassets.panda.org [online]. Světový fond na ochranu přírody. Dostupné online.
- ↑ MONGOLIA'S FOURTH NATIONAL REPORT ON IMPLEMENTATION OF CONVENTION OF BIOLOGICAL DIVERSITY. www.cbd.int. Ulánbátar: 2009. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c d e 3. MONGOLIAN FORESTRY SECTOR. www.fao.org [online]. [cit. 2024-11-02]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2024-11-02. (anglicky)
- ↑ Boreal and Patch forest ecosystems. mongolia.panda.org [online]. [cit. 2024-11-08]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2024-11-08. (anglicky)
- ↑ CRISP, Nicholas; DICK, John H.; MULLINS, Michael J. Mongolia forestry sector review. documents.worldbank.org. Světová banka, 2004-04-01. Dostupné online [TXT, cit. 2024-11-06]. (anglicky)
- ↑ a b Mongolia at a glance | FAO in Mongolia. www.fao.org [online]. Organizace pro výživu a zemědělství [cit. 2024-11-02]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2024-11-02. (anglicky)
- ↑ Lesy umírají také v Mongolsku. Krizi se snaží předejít brněnští vědci. ct24.ceskatelevize.cz [online]. [cit. 2024-11-06]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2024-11-06.
- ↑ Mongolia at Crossroads. Earth Island Journal [online]. 2018-07-31 [cit. 2024-11-08]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2024-11-08. (anglicky)
- ↑ a b KLASSEN, Rachel. Going Green and Staying Sustainable: Community Based Tree-Planting Projects in Mongolia. SIT Graduate Institute/SIT Study Abroad. 2013. Dostupné online [PDF, cit. 2024-11-07]. (anglicky)
- ↑ НЭРГҮЙ, Г. President decrees Tree Planting Days - News.MN. News.MN - The source of news [online]. 2010-04-19 [cit. 2024-11-07]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2024-11-07. (anglicky)
- ↑ PRESIDENT ELBEGDORJ PLANTED TREES IN ASEM VILLA GARDEN. www.un.int [online]. Permanent Mission of Mongolia to the United Nations, 2017-05-13 [cit. 2024-11-07]. Dostupné online.