Leopoldo Lugones
| Leopoldo Lugones | |
|---|---|
 | |
| Rodné jméno | Leopoldo Antonio Lugones Argüello |
| Narození | 13. června 1874 Villa de María del Río Seco |
| Úmrtí | 18. února 1938 (ve věku 63 let) Tigre |
| Příčina úmrtí | otrava kyanidy |
| Místo pohřbení | Hřbitov La Recoleta |
| Povolání | básník, novinář, esejista, spisovatel a překladatel |
| Žánr | poezie |
| Významná díla | La Guerra Gaucha Las fuerzas extrañas Cuentos (Lugones) |
| Ocenění | Premio Nacional de Literatura de Argentina (1926) |
| Děti | Polo Lugones[1] |
| Příbuzní | Pirí Lugones[2] (vnučka) |
| Podpis |  |
 multimediální obsah na Commons | |
| galerie na Commons | |
 Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Leopoldo Lugones Argüello (13. června 1874 Villa de María del Río Seco – 18. února 1938 Tigre)[3] byl argentinský básník[4], prozaik a publicista, představitel uměleckého hnutí Modernismo.
Život
[editovat | editovat zdroj]Pocházel z rodiny zámožných a silně katolicky zaměřených statkářů, absolvoval Colegio Nacional de Monserrat v Córdobě. Od roku 1896 žil v Buenos Aires a přispíval do socialistického deníku La Montaña. V mládí se hlásil k anarchismu, byl členem zednářské lóže a vyznavačem teosofie. Později v jeho esejích převládly konzervativní, nacionalistické a antisemitské názory,[5] v roce 1930 podporoval puč krajní pravice, po kterém se stal hlavou státu generálporučík José Félix Uriburu (jeho syn Polo Lugones se stal za tohoto režimu obávaným důstojníkem tajné policie).[6] V roce 1938 spáchal v hotelu El Tropezón v Tigre sebevraždu pomocí kyanidu[7][8]. Příčinou bylo jak rozčarování ze společenského vývoje, tak i nenaplněná láska ke studentce Emilii Cadelago.[9]
Dílo
[editovat | editovat zdroj]Byl básnickým souputníkem Rubéna Daría, jeho tvorba nesla prvky romantismu a symbolismu, zejména ve sbírkách Las montañas del oro (Zlaté hory, 1897) a Los crepúsculos del jardín (Stmívání v zahradě, 1905). Napsal románovou historickou fresku La guerra gaucha (Válka gaučů, 1905), kterou v roce 1942 úspěšně zfilmoval Lucas Demare.[10] Inspirován dílem Edgara Allana Poea vytvořil povídkové soubory Las fuerzas extrañas (Podivné síly, 1906) a Fantastické povídky (1926), kterými výrazně ovlivnil proud nazvaný magický realismus, například Jorge Luis Borges označoval Lugonese za svůj literární vzor.[11]
Pocty
[editovat | editovat zdroj]Roku 1924[12] mu byla udělena státní argentinská literární cena Premio Nacional de Literatura. Od roku 1928 zastával úřad předsedy Argentinské společnosti spisovatelů. Jeho rodný dům slouží jako muzeum.
České překlady
[editovat | editovat zdroj]- Leopoldo Lugones: Fantastické povídky. Přel. Martina Hulešová. Dauphin, Praha 1999. ISBN 80-86019-95-0
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Eduard Hodoušek a kolektiv: Slovník spisovatelů Latinské Ameriky. Nakladatelství Libri, Praha 1996. ISBN 80-85983-10-9, s. 335-336
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Luz y tinieblas en mi familia, los Lugones. 7. září 2013. Dostupné online. [cit. 2024-05-01].
- ↑ Suicidios, perversiones y exilio: la tremenda historia de la bisnieta de Leopoldo Lugones y la tragedia de tres generaciones. 1. června 2019. Dostupné online. [cit. 2024-05-01].
- ↑ Biografía de Leopoldo Lugones In: buscabiografias.com
- ↑ Biografia de Leopoldo Lugones. www.biografiasyvidas.com [online]. [cit. 2016-07-16]. Dostupné online.
- ↑ Alberto Acereda - El contradictorio Leopoldo Lugones [online]. [cit. 2016-07-02]. Dostupné online.
- ↑ Lugones, familia picana [online]. 2012-08-05 [cit. 2016-07-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-07-01. (anglicky)
- ↑ ALANIZ, Rogelio. La muerte de Leopoldo Lugones - Opinión [online]. ellitoral.com, 2011-02-23 [cit. 2016-07-16]. Dostupné online.
- ↑ Leopoldo Lugones - Biografía de Leopoldo Lugones. www.biografias.es [online]. [cit. 2016-07-16]. Dostupné online.
- ↑ ¿Leopoldo Lugones se suicidó en un recreo de Tigre?. www.actualidaddetigre.com [online]. [cit. 2016-07-02]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-08-04.
- ↑ DEMARE, Lucas. La guerra gaucha. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online.
- ↑ Leopoldo Lugones: Forward Thinking Science Fiction [online]. [cit. 2016-07-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-06-19.
- ↑ LÓPEZ, María Pia. Lugones: entre la aventura y la Cruzada. [s.l.]: Ediciones Colihue SRL 220 s. Dostupné online. ISBN 9789505812363. (španělsky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Leopoldo Lugones na Wikimedia Commons - (česky) Jiří Chocholoušek: Další příspěvek k poznání argentinské literatury. Aluze 3-4/1999
- (česky) Dóra Bakucz: Leopoldo Lugones a mýtus o Orfeovi a Eurydice v procesu utváření argentinské mikropovídky
- Leopoldo Lugones v Databázi knih
- (španělsky) El Poder de la Palabra
- (anglicky) Encyclopaedia Britannica
- (španělsky) AULICINO, Jorge. Pistas para interpretar el suicidio de Leopoldo Lugones Archivováno 1. 6. 2016 na Wayback Machine.. In: clarín.com, 1998
