Leopold III. Anhaltsko-Desavský
| Leopold III. Anhaltsko-Desavský | |
|---|---|
| Princ askánský a vévoda Anhaltsko-desavského vévodství | |
 Leopold III. Anhaltsko-Desavský | |
| Narození | 10. srpna 1740 Dessau |
| Úmrtí | 9. srpna 1817 Dessau |
| Předchůdce | Leopold II. Maximilián |
| Nástupce | Leopold IV. Anhaltský |
| Manželka | Luisa Braniborsko-Schwedtská |
| Potomci | legitimní: Fridrich nemanželské: František Jan Jiří, Luisa Eleonora Bedřiška, Vilemína Sidonie, Luis, Franz Adolf, Leopoldina, Amálie, Luis Ferdinand |
| Rod | Askánci |
| Dynastie | Anhaltsko-Desavští |
| Otec | Leopold II. Maximilián Anhaltsko-Desavský |
| Matka | Gisela Anežka Anhaltsko-Köthenská |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Leopold III. Fridrich Franz Anhaltsko-Desavský, známý také jako kníže Franz nebo otec Franz (10. srpna 1740, Dessau – 9. srpna 1817, tamtéž) byl německý princ z rodu Askánců. Od roku 1751 až do roku 1807 byl panujícího kníže z Anhaltsko-desavského knížectví a od roku 1807 první vévoda z vévodství Anhaltsko-desavského.
Leopold byl osvícenecký panovník, který ve svém knížectví a později vévodství zavedl mnoho reforem. Dále také zrenovoval starý park v Oranienbaumu v holandském stylu, přičemž vytvořil jeden z vůbec největších anglických parků – Desavsko-wörlitzskou zahradní říši.
Život
[editovat | editovat zdroj]
Mládí
[editovat | editovat zdroj]Leopold se narodil v Dessau jako nejstarší syn Leopolda II. Maximiliána, kníže Anhaltsko-Desavského, a jeho manželky Gisely Agnes Anhaltsko-Köthenské
Poté, co roku 1751 ztratil oba rodiče (matka zemřela 20. dubna a otec 16. prosince), stal se tehdy jedenáctiletý Leopold sirotkem. Jeho regentem byl určen Dětřich, což byl bratr Leopolda II. Maximiliána, tedy strýc Leopolda III.
Leopold se rozhodl následovat otce i dědečka, oba se jmenovali Leopoldové, a nastoupil do pruské armády. Po bitvě u Kolína (18. června 1757) byl negativně ohromený bojem, rozhodl se z armády odstoupit a následně prohlásil knížectví Anhaltsko-Desavské za neutrální.
Vláda
[editovat | editovat zdroj]V roce 1758 dosáhl Leopold nutného věku a převzal vládu nad knížectvím. Stal se silným stoupencem osvícenství a zvláště se zajímal o vzdělávání obyvatel jeho knížectví, především co se týče přírodních věd. Zavedl četné reformy v oblasti školství, zdravotnictví, sociálních služeb, komunikací, zemědělství, lesnictví, průmyslu a udělal tak z Anhaltska-Desavska jeden z nejmodernějších a nejvíce prosperující malých německých spolkových zemí.
Nejnápadnější z jeho "reforem" byla výsadba ovocných stromů podél hrází a výstavba krásných budov. Krom toho samozřejmě opravoval hráze zničené povodněmi, zakládal školy, budoval kanalizace, první veřejné parky... Byl to věrný luterán a rozhodl se i pro založení několika židovských škol a židovských novin. Z náboženského hlediska byl velmi tolerantní a navíc neupřednostňoval katolíky před židy nebo protestanty. Zasloužil se také o postavení první neoklasicistní budovy v Německu; Wörlitzkého paláce (1769-1773). Nechal také zbudovat menší anglický park na počest své manželky, sestřenky Luisy Henrietty Vilemíny. Další park který založil, byl jeden z největších parků v anglickém stylu a pojmenoval jej Desavsko-wörlitzská zahradní říše.
V roce 1806 byl pozván Napoleonem do Paříže. Leopold byl jeden z posledních knížat, která vstoupila do Rýnského spolku a stalo se tak dne 18. dubna 1807. Toho roku byl Leopold povýšen do hodnosti vévody. V roce 1812 se stal Leopold regentem vévodství Anhaltsko-Köthenského (ze kterého pocházela jeho matka Gisele Agnes).
Leopold zemřel po pádu z koně na zámku Luisium, který vystavěl na počest své manželky, v blízkosti Dessau, v roce 1817. Jeho následníkem se nestal syn Fridrich, ale Leopoldův vnuk Leopold IV. Fridrich a to proto, že Fridrich zemřel ve 44 letech ještě před Leopoldem III.
Manželství a potomci
[editovat | editovat zdroj]Leopold III. se oženil dne 25. července 1767 v Charlottenburgu se svojí sestřenkou Luisou Henriettou (1750–1811), dcerou Bedřicha Jindřicha Schwedtského. Měli spolu pouze dvě děti:[1]
- nepojmenovaná dcera (1768)
- Fridrich (1769–1814), dědičný vévoda Anhaltska-Desavska, ⚭ 1792 lankraběnka Amálie Hesensko-Homburská (1774–1846)
Leopold měl ale také mnoho nemanželských dětí:
- S Johannou Eleonorou Hoffmeyerovou:
- S Leopoldinou Luisou:
- S Johannou Magdalenou Luisou Jägerovou:
Vývod z předků
[editovat | editovat zdroj]| Jan Kazimír Anhaltsko-Desavský | ||||||||||||
| Jan Jiří II. Anhaltsko-Desavský | ||||||||||||
| Anežka Hesensko-Kasselská | ||||||||||||
| Leopold I. Anhaltsko-Desavský | ||||||||||||
| Bedřich Jindřich Oranžsko-Nasavský | ||||||||||||
| Henrietta Kateřina Nasavská | ||||||||||||
| Amálie ze Solms-Braunfelsu | ||||||||||||
| Leopold II. Maximilán Anhaltsko-Desavský | ||||||||||||
| Christoph Föse | ||||||||||||
| Rudolf Föse | ||||||||||||
| Eleonore Blandine Schulze | ||||||||||||
| Anna Louisa Föhsová | ||||||||||||
| Agnes Ohme | ||||||||||||
| Leopold III. Anhaltsko-Desavský | ||||||||||||
| Emanuel Anhaltsko-Köthenský | ||||||||||||
| Emanuel Lebrecht Anhaltsko-Köthenský | ||||||||||||
| Anna Eleonora Stolbersko-Wernigerodeská | ||||||||||||
| Leopold Anhaltsko-Köthenský | ||||||||||||
| Balthazar Wilhelm Graf von Rath | ||||||||||||
| Gisela Anežka z Rathu | ||||||||||||
| Magdalena Barbara von Wuthenau | ||||||||||||
| Gisele Agnes Anhaltsko-Köthenská | ||||||||||||
| Viktor Amadeus Anhaltsko-Bernburský | ||||||||||||
| Karel Bedřich Anhaltsko-Bernburský | ||||||||||||
| Alžběta Falcko-Zweibrückenská | ||||||||||||
| Frederika Henrieta Anhaltsko-Bernburská | ||||||||||||
| Jiří Bedřich ze Solms-Sonnenwalde | ||||||||||||
| Žofie Albertina ze Solms-Sonnenwalde | ||||||||||||
| Anna Anhaltsko-Bernburská | ||||||||||||
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Leopold III, Duke of Anhalt-Dessau na anglické Wikipedii.
- ↑ genealogy.euweb.cz [online]. genealogy.euweb.cz [cit. 2016-02-06]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Leopold III. Anhaltsko-Desavský na Wikimedia Commons
